FVE Ralsko – letiště Hradčany
Odborné vedení energetických společností Libereckého kraje s podporou hejtmana. Když se moudré hlavy dají dohromady.
Vznikne ekonomický nesmysl s vysokým podílem dotace a to vše zaplatíme my všichni. Ale levnější energie nebude.
Přehled posledních usnesení, rozhodnutí a aktuálního stavu (leden–únor 2026)
Liberecký kraj v průběhu ledna 2026 potvrdil pokračování přípravy projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) v lokalitě bývalého vojenského letiště Hradčany u Ralska. Projekt je prezentován jako klíčová krajská energetická investice, jejímž cílem je snížení nákladů na energie a částečné pokrytí spotřeby elektřiny krajských příspěvkových organizací, zejména škol, sociálních zařízení a nemocnic.
Původně uvažovaný záměr s instalovaným výkonem až cca 65 MWp byl na základě technicko-ekonomických analýz a připomínek upraven. Aktuálně kraj pracuje s variantou zhruba 30 MW instalovaného výkonu, která má zabrat přibližně 60 % plochy letiště. Projekt má být finančně méně náročný, s odhadovanými investičními náklady kolem 700 milionů Kč na jednu elektrárnu a s návratností přibližně 19 let.
Součástí záměru je také bateriové úložiště a napojení na distribuční soustavu tak, aby výroba byla lépe využitelná v rámci krajského energetického hospodářství. Kraj současně deklaruje, že část území letiště má zůstat zachována pro jiné funkce, zejména pro lehké letectví a případný rozvoj rekreační či turistické infrastruktury.
Z hlediska realizace kraj nepočítá s výstavbou výhradně z vlastních zdrojů. Bylo schváleno, že Liberecký kraj bude hledat soukromého partnera pro část projektu (cca polovinu výkonu), zatímco kraj si ponechá kontrolu nad územím, základní infrastrukturou a strategickým řízením projektu. Přípravu zajišťuje krajská společnost Energie Ralsko, která má na starosti variantní řešení, ekonomiku projektu a další postup.
Významným prvkem aktuální situace je také zapojení veřejnosti. Město Ralsko oznámilo záměr uspořádat místní referendum, které se má týkat realizace fotovoltaické elektrárny na letišti Hradčany. Před samotným referendem má proběhnout veřejná prezentace projektu, předběžně plánovaná na jaro 2026. Referendum má dát obyvatelům možnost vyjádřit se k rozsahu projektu, jeho dopadům a celkové přijatelnosti záměru.
Kraj i město opakovaně zdůrazňují, že se jedná o využití brownfieldu bývalého vojenského prostoru, nikoli o zábor zemědělské půdy. Přesto projekt vyvolává silnou veřejnou debatu, a to zejména v souvislosti s kumulací dalších energetických záměrů v území Ralska (VTE, FVE, bateriová úložiště) a s otázkami souladu se širším územním plánováním a krajinářskými hodnotami oblasti.
Stručné shrnutí
Jednatelem Energie Ralsko a Energie LK, je pan Zbyněk Miklík, který dle hejtmana Půty odborník
- Liberecký kraj pokračuje v přípravě FVE Ralsko – letiště Hradčany.
- Původní záměr cca 65 MWp byl zmenšen na přibližně 30 MWp.
- Odhadované náklady: cca 700 mil. Kč, návratnost kolem 19 let.
- Počítá se s bateriovým úložištěm a napojením na distribuční síť.
- Kraj bude hledat soukromého partnera, projekt připravuje společnost Energie Ralsko.
- Město Ralsko plánuje referendum, předtím veřejné představení projektu.
- Projekt je prezentován jako využití brownfieldu, ale je součástí širší a citlivé debaty o kumulaci OZE v území Ralska.
Ekonomické, ekologické a věcné rozpory projektu
Argumenty jsou zcela na místě
Záměr výstavby fotovoltaické elektrárny na bývalém vojenském letišti Hradčany v Ralsku je prezentován jako ekonomicky racionální a ekologicky šetrné využití tzv. brownfieldu. Při podrobnějším posouzení však tato tvrzení neobstojí – a to jak z hlediska ekonomiky veřejné investice, tak z hlediska ochrany krajiny, přírody a souladu s principy udržitelného rozvoje.
Z ekonomického pohledu je projekt krajně problematický. Uváděné investiční náklady přibližně 700 milionů Kč při deklarované návratnosti kolem 19 let znamenají, že návratnost se pohybuje prakticky na hraně reálné životnosti použité technologie. Fotovoltaické panely mají běžně výrobcem garantovanou výkonovou záruku na dobu 25 let, a to pouze na úrovni přibližně 80–85 % původního výkonu. Nejedná se tedy o záruku plné funkčnosti, ale o minimální technickou hranici. Reálná ekonomicky smysluplná životnost panelů se pohybuje spíše mezi 20 až 30 lety, přičemž po této době je nutná jejich výměna. Degradace výkonu panelů se pohybuje v rozmezí zhruba 0,4–0,8 % ročně, což v horizontu 20 let znamená pokles výroby o 15–20 %. To má přímý dopad na skutečnou návratnost projektu a cenu vyrobené elektřiny.
Navíc deklarovaná návratnost projektu zpravidla nezahrnuje řadu zásadních budoucích nákladů, jako je výměna střídačů (běžně po 10–15 letech), náklady na servis, ostrahu, pojištění, technologické zastarávání, inflaci, ani budoucí náklady na likvidaci panelů a rekultivaci území. Z pohledu hospodárného nakládání s veřejnými prostředky je proto investice s návratností téměř dvou desetiletí vysoce riziková a zcela neadekvátní, zvláště v době, kdy existují stabilnější a dlouhodobější zdroje energie.
Ekologické argumenty projektu jsou neméně problematické. Lokalita letiště Hradčany se nachází v bezprostřední blízkosti soustavy Natura 2000 a v širším území ekologicky a krajinářsky cenné oblasti Ralska, navazující na chráněná území a CHKO. V takovém území nelze posuzovat projekt izolovaně, ale je nutné hodnotit kumulativní vlivy, tedy souběh fotovoltaických elektráren, větrných elektráren, bateriových úložišť a související infrastruktury. Tento princip vyplývá přímo z evropské i české legislativy v oblasti EIA a ochrany soustavy Natura 2000.
Zcela zavádějící je také označování území letiště Hradčany za brownfield. Brownfield je odborně chápán jako trvale opuštěné, degradované a ekologicky nefunkční území. V případě Hradčan se však jedná o prostor, který je již desítky let bez intenzivní lidské činnosti a kde proběhl přirozený proces sukcese. Na ploše bývalého letiště se vytvořily vegetační porosty, luční a stepní společenstva a území dnes slouží jako významné náhradní biotopy pro ptactvo, plazy a další živočichy. Ekologická hodnota území je dána jeho současným stavem, nikoli historickým využitím v době vojenského provozu.
Argument, že se jedná pouze o „betonové pole“, neodpovídá realitě. Většina plochy není tvořena souvislým betonem, ale otevřenými plochami s rozvinutou vegetací a ekologickými vazbami na okolní krajinu. Právě podobné postindustriální nebo bývalé vojenské prostory často vykazují vyšší biodiverzitní hodnotu než intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda. Přeměna takového území na průmyslovou energetickou plochu znamená faktickou ztrátu cenného území a narušení ekologické stability krajiny.
Ve svém souhrnu je projekt FVE Ralsko – letiště Hradčany ekonomicky na hraně obhajitelnosti, technologicky krátkozraký a ekologicky rizikový. Je založen na zjednodušených a marketingových tvrzeních o životnosti technologie, účelovém používání pojmu brownfield a nedostatečném zohlednění kumulativních dopadů v území. Takový projekt nelze považovat za racionální využití veřejných prostředků ani za skutečně udržitelný zásah do krajiny.
U velkých fotovoltaických parků je v literatuře popsán tzv. „photovoltaic heat island effect“ – terénní měření ukazují, že nad PV plochami mohou být zejména večer a v noci teploty vyšší než nad okolními přírodními plochami. U záměru o rozloze cca40 - 60 ha proto požadujeme mikroklimatický posudek pro konkrétní lokalitu (teploty, proudění, noční ochlazování)
Odkazy na studie vlivu na mikroklima
Vědecká studie (Barron-Gafford et al., 2016, Scientific Reports) ukázala, že velké solární parky mění lokální mikroklima tím, že zvyšují noční teploty až o 3–4 °C ve srovnání s okolní přírodou. Tento jev se nazývá Photovoltaic Heat Island Effect a má dopady na půdu, rostliny i místní klima. Pokud připravuje FVE o rozsahu ~60 ha, je nutné tyto efekty seriózně posoudit, ne je bagatelizovat.
Co studie zkoumají
Co studie zkoumá
Autoři měřili teploty nad velkou fotovoltaickou elektrárnou ve Spojených státech a porovnávali je s okolní přírodní krajinou. Cílem bylo zjistit, zda velké solární parky ovlivňují lokální klima podobně jako tzv. „urban heat island“ (teplotní ostrovy měst).
Hlavní zjištění
1. Solární panely mění tok energie
Solární panely neodrážejí sluneční energii stejným způsobem jako přírodní půda.
Místo toho:
absorbují sluneční energii,
mění ji na elektrickou i na teplo,
ohřátý vzduch nad parkem se pak jinak chová než nad vegetací.
To ovlivňuje mikroklima v bezprostředním okolí elektrárny.
2. Teploty jsou vyšší než nad okolní přírodou
Studie ukázala:
přes den jsou rozdíly menší,
v noci jsou teploty nad solárním parkem stabilně o 3–4 °C vyšší
než nad okolní, přírodně zarostlou plochou.
Tento jev výzkumníci nazvali „Photovoltaic Heat Island Effect (PVHI)“ – teplotní ostrov fotovoltaiky.
3. Nejde jen o teploty panelů
Zvýšená teplota není jen „teplý povrch panelu“.
Je to efekt celého systému:
menší noční ochlazování,
jiné proudění vzduchu,
změny vlhkosti,
rozdílný albedo efekt (odrazivost povrchu).
Co to znamená v praxi
I když solární park nevytváří dramatické meteorologické změny na velké vzdálenosti, lokální mikroklima se změnilo:
vyšší noční teploty nad parkem
jiná distribuce tepla v okolí
jiné energetické toky mezi povrchem a vzduchem
To může mít vliv na:
místní flóru a faunu
půdní mikroorganismy
lokální proudění vzduchu
teplotní stres vegetace kolem parku
Komentáře
Okomentovat