Vznikli dokumenty pro občany aby se jim alespoň objasnili ve shrnutí veškeré prozatím nutné informace 

Iniciativa Kraj pod Ralskem

1. Kdo jsme a proč vznikáme

Iniciativa Kraj pod Ralskem vznikla jako reakce místních obyvatel na rostoucí tlak na výstavbu rozsáhlých větrných parků v oblasti Ralska a jeho okolí.

Nejsme iniciativou „proti všemu“.
Jsme pro ochranu krajiny, zdraví lidí a práva obcí rozhodovat o svém území.

Naším cílem je:

• shromažďovat a zpřístupňovat informace,

• upozorňovat na přehlížené dopady,

• otevírat veřejnou a férovou diskusi,

• hájit místní krajinu jako dlouhodobý domov, ne jako krátkodobý energetický prostor.

2. Základní postoj iniciativy

• Neodmítáme obnovitelné zdroje energie jako takové.

• Odmítáme necitelné, plošné a zrychlené prosazování větrných elektráren

  bez souhlasu místních lidí.

• Nesouhlasíme s tím, aby se zásadní rozhodnutí o krajině přijímala shora, bez skutečné účasti obcí a obyvatel.

  Domníváme se, že energetická transformace nesmí probíhat na úkor zdraví lidí, krajiny a místní identity regionu.

  3. Zdraví a kvalita života obyvatel

  Zkušenosti z Evropy i světa ukazují, že velké větrné elektrárny:

• produkují nízkofrekvenční hluk a infrazvuk,

• vytvářejí vibrační zatížení, které se šíří na velké vzdálenosti. U části obyvatel žijících v blízkosti větrných parků jsou dlouhodobě

  popisovány:

• poruchy spánku,

• chronická únava,

• bolesti hlavy,

• zvýšená hladina stresu,

• potíže s koncentrací,

• psychická nepohoda.

  Upozorňujeme, že:

• zdravotní dopady jsou individuální,

• často se projevují až po delší době,

• současné posuzování hluku tyto efekty nedostatečně zohledňuje.

4. Dopady na krajinu Ralska

Krajina Ralska je:
• rozsáhlá, otevřená, přírodně a rekreačně cenná,

• historicky zatížená vojenskou činností – a právě proto dnes vnímána jako území obnovy a klidu.

Výstavba větrných parků znamená:

• industrializaci krajiny,

• zásahy do půdy, lesů a komunikací,

• změnu charakteru území na desítky let. Větrné elektrárny o výšce přes 200 metrů:

• nejsou „neviditelné“,

• nelze je skrýt v krajině,

• zásadně mění panorama a vnímání prostoru.

5. Vliv na přírodu a biodiverzitu

Podle dostupných zkušeností mohou větrné elektrárny: • negativně ovlivňovat ptactvo a netopýry,

• zasahovat migrační trasy,

• narušovat klidové zóny živočichů,

• přispívat k fragmentaci krajiny.

  Ralsko je území s vysokou přírodní hodnotou a rekreačním potenciálem.
  Jsme přesvědčeni, že energetické využití nesmí převážit nad ochranou přírody.

  6. Stroboskopický efekt a vizuální zátěž

  Otáčející se lopatky větrných elektráren způsobují:

• blikání světla,

• dlouhé stíny,

• vizuální stres.

  Tyto jevy: nelze zcela eliminovat, ovlivňují bydlení a rekreaci a celkový komfort života

  7. Hodnota nemovitostí a rozvoj obcí

  Zkušenosti z jiných regionů ukazují, že:

• blízkost větrných parků může snižovat hodnotu nemovitostí,

• komplikuje prodej domů a pozemků,

• omezuje dlouhodobý rozvoj obcí a cestovní ruch. Obce se tak mohou stát:

• energetickým zázemím státu

• ale zároveň územím s omezenou perspektivou pro své obyvatele.

  8. Ekonomické a systémové souvislosti

  Upozorňujeme, že:

• výroba elektřiny z větru je nestabilní,

• vyžaduje záložní zdroje,

• je výrazně závislá na dotacích a podpůrných mechanismech.

  Domníváme se, že: energetická politika musí být vyvážená a nesmí zatěžovat pouze jeden region.

  9. Co jako iniciativa Kraj pod Ralskem požadujeme

  1. Zastavení plošného vymezování území pro větrné elektrárny bez souhlasu obcí.

2. Zachování bezpečné vzdálenosti větrných elektráren od obydlí. 3. Plnou transparentnost plánů, studií a záměrů investorů.
4. Zapojení veřejnosti od samého počátku rozhodování.
5. Možnost místního referenda jako závazného nástroje.

6. Odpovědnost investorů za likvidaci zařízení a obnovu krajiny.

10. Závěrečné stanovisko

Kraj pod Ralskem není „prázdný prostor“.

Je to domov, krajina, historie a budoucnost místních lidí.

Energetická transformace musí: respektovat rozhodnutí občanů, respektovat krajinný ráz a hodnoty krajiny, zdraví obyvatel, zachování krajiny pro další generace.

O krajině se má rozhodovat s lidmi – ne o lidech bez nich.

EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) RALSKO – CZ0510028

1. Právní rámec

- Soustava NATURA 2000 dle směrnice 92/43/EHS.
- Zařazení do národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. - Aktualizace: nařízení vlády č. 371/2009 Sb.
- Ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
2. Základní údaje o lokalitě
- Název: Ralsko
- Kód: CZ0510028
- Biogeografická oblast: kontinentální
- Rozloha: cca 183,5 ha
- Správa: AOPK ČR, regionální pracoviště Liberecko
3. Předměty ochrany
- Acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum)
- Květnaté bučiny (Asperulo-Fagetum)

- Suťové lesy a reliktní biotopy
- Výskyt starých a památných stromů
- Dochované historické krajinné struktury
4. Historický vývoj území
- Pravěké a středověké osídlení – zachované archeologické komponenty. - 1946–1968: odsun obyvatel a vznik vojenského prostoru.
- 1968–1991: minimální civilní zásah, unikátní zakonzervování krajiny.
- 1991–současnost: šetrné lesnické a zemědělské hospodaření.
5. Význam lokality
- Jedna z nejcennějších kulturně-přírodních krajin střední Evropy.
- Zachovaná historická cestní síť, dominanty a krajinné struktury.
- Vysoká biodiverzita díky omezenému zásahu člověka.
6. Povinnosti při zásazích
- Každý zásah musí projít posouzením vlivu na NATURA 2000.
- Nutné posouzení celistvosti EVL dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.
- Rozsáhlé stavební záměry jsou považovány za rizikové.
7. Hranice a mapové podklady
- Oficiální hranice jsou vedeny v databázi DRÚSOP AOPK.
- Mapové vrstvy dostupné na Geoportálu veřejné správy.
- Lokalita zahrnuje masiv Ralska a přilehlé lesní ekosystémy.
8. Citace a oficiální zdroje
- AOPK ČR – DRÚSOP (Evropsky významné lokality)
- Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. a 371/2009 Sb.
- Územně analytické podklady Libereckého kraje
- Geportál.gov.cz – NATURA 2000 vrstvy

EÚAV uvádí, že záměr má být umístěn do krajinného transektu, který charakterizují zcela mimořádné kulturní a biokulturní hodnoty: (a) dlouhodobá kontinuita osídlení (částečně pravěk, komplexně středověk až raný novověk) a vznik harmonické

kulturní krajiny s vyváženým poměrem sídel a lesnického a zemědělského hospodaření; (b) zánik osídlení ve 40.–60. letech 20. století, který však na rozdíl od některých jiných částí bývalého VVP Ralsko neznamenal úplnou přeměnu krajiny, ale spíše její unikátní zakonzervování se zachováním původní cestní sítě, distribuce lesa a bezlesí, zachování původních pohledových dominant, úplné zachování podzemních a dalších archeologizovaných stavebních konstrukcí, částečné zachování nadzemních stavebních konstrukcí, výskyt řady starých a památných stromů s antropogenním ovlivněním atd.; (c) šetrné hospodaření (lesnické a zemědělské) po zrušení VVP v 90. letech 20. století, bez dalších významných zásahů do krajiny, vytvářející mimořádný potenciál pro zachování jeho přírodních a kulturních hodnot.

V průběhu několika tisíciletí tedy v oblasti dotčené záměrem vznikla kvalitní kulturní krajina, která má svou relativně malou dotčeností a významnými synergickými biokulturními hodnotami jen málo obdob v celé střední Evropě, což EÚAV sleduje v rámci dlouhodobého a stále probíhajícího mezioborového výzkumu. Záměr předpokládá rozsáhlé stavební aktivity, které dle názoru EÚAV povedou k nevratným změnám. Dopady záměru je proto nutné komplexně posoudit a případně jej podstatným způsobem upravit (zmenšení počtu a velikosti VTE, odlišné umístění VTE, zcela jiné trasování obslužných a dalších komunikací) nebo od záměru po provedení komplexního posouzení ustoupit.

Dotčené území je zcela modelovým příkladem krajiny, resp. lokalit jejichž vhodný management je charakterizovaný Evropskou úmluvou o krajině (viz Sdělení č. 13/2005 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské úmluvy o krajině) a Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (viz Sdělení č. 99/2000 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy).

Region je v aktuální situaci konfrontován s celou řadou negativních jevů v oblasti etnické, kulturní a socioekonomické, které souvisí mj. s nepříznivými dlouhodobými dopady existence VVP, přičemž dosavadní odborné aktivity EÚ signalizují, že nejlepším způsobem řešení situace blížící se až strukturálnímu postižení (dle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj) je rozvoj různých forem turismu a turistické infrastruktury, lázeňství, drobného podnikání, případně průmyslu s malými dopady na krajinu. Předložený Záměr je v přímém rozporu s těmito stanoveními a hodnotami této krajiny.

Jaký je vlastně záměr investora – skupina ČEZ

Technický popis výstavby VTE (200–250 m) – včetně dopadů

Úvod

Tento dokument popisuje technický postup výstavby větrné elektrárny (VTE) o celkové výšce 200–250 m včetně souvisejících materiálů, technologií a dopadů na území. Text je určen jako podklad pro EIA, územní řízení a veřejnou diskusi.

Základová konstrukce – technický popis a dopady

Technický popis:
• Železobetonová základová patka o průměru 20–25 m • Hloubka založení 2,5–4 m
• Beton C25/30 až C35/45 (1 500–2 500 m3)
• Ocelová výztuž 120–180 tun

Dopady:
• Masivní výkopové práce a trvalý zásah do půdy

• Odvoz nebo přemístění velkého objemu zeminy • Změna hydrogeologických poměrů
• Trvalé zhutnění podloží

Věž – technický popis a dopady

Technický popis:
• Ocelová nebo hybridní věž (beton + ocel) • Výška náboje 120–170 m
• Hmotnost konstrukce 300–1 500 tun

Dopady:
• Výrazný zásah do krajinného rázu • Nutnost těžké jeřábové techniky
• Dočasné i trvalé montážní plochy

Gondola a rotor – technický popis a dopady

Technický popis:
• Gondola o hmotnosti 300–400+ tun
• Rotor se třemi listy délky 80–90 m
• Kompozitní materiály (sklo, uhlík, epoxid)

Dopady:
• Logisticky nejnáročnější část stavby
• Rizika při manipulaci závislá na počasí • Trvalý vizuální a světelný efekt

Doprava a logistika – technický popis a dopady

Technický popis:
• Nadrozměrná doprava (listy, věžové díly, gondola) • Těžké jeřáby rozložené na desítky souprav
• Betonáž vyžadující stovky jízd domíchávačů

Dopady:
• Zátěž místní dopravní infrastruktury • Dočasné uzávěry komunikací
• Hluk, vibrace, prašnost

Kabelové trasy a elektro – technický popis a dopady

Technický popis:
• VN kabely 20–35 kV
• Optické a řídicí kabely • Trafostanice

Dopady:
• Liniové zásahy do krajiny
• Fragmentace půdy
• Omezení zemědělského využití

Kumulativní dopady – 1 VTE vs. 16 VTE

• 1 VTE představuje samostatnou průmyslovou stavbu • 16 VTE tvoří rozsáhlý energetický areál
• Násobení dopravy, hluku a zásahů do krajiny
• Trvalá změna charakteru území

Závěr

Výstavba VTE o výšce 200–250 m představuje dlouhodobý a technicky náročný proces s významnými a převážně nevratnými zásahy do krajiny a života v dotčeném území.

Logistika a doprava při výstavbě 1 ks VTE (200–250 m)

Tento dokument popisuje logistiku a dopravu při výstavbě jedné větrné elektrárny (VTE) o celkové výšce 200–250 m

(výkon cca 6–7+ MW, rotor 164–175 m). Uvedeny jsou používané stroje, počty kusů, doprava betonu, materiálů,

dílů VTE a kabeláže. Text je ponechán bez úprav.

──────────────────────── 1) Stroje na stavbu – počet kusů a role

A) Příprava staveniště, cesty, montážní plocha - Pásové rypadlo 30–45 t: 1 ks
- Pásové rypadlo 20–25 t: 0–1 ks
- Buldozer (D6/D7): 0–1 ks

- Grejdr: 0–1 ks
- Vibrační válec 10–14 t: 1 ks
- Kolový nakladač 3–5 m3: 1 ks

- Sklápěče 8×4 / 8×8: 2–6 ks - Kropicí vůz: 0–1 ks

B) Základ (výkop, armování, betonáž) - Pásové rypadlo 30–45 t: 1 ks
- Kolový nakladač: 1 ks
- Autojeřáb 50–100 t: 1 ks

- Betonpumpa: 1 ks
- Vibrační technika: 2–4 ks

C) Kabeláž, výkopy, trafostanice
- Minirypadlo 5–8 t: 1 ks
- Rypadlo 14–20 t: 0–1 ks
- Kabelový naviják / tahač kabelu: 1 ks - Vibrační deska / válec: 1 ks

- Autojeřáb 30–60 t: 0–1 ks

D) Montáž věže, gondoly a rotoru
- Hlavní pásový jeřáb (600–1 200 t): 1 ks - Pomocný jeřáb 200–400 t: 1 ks
- Pomocný jeřáb 50–100 t: 0–1 ks
- Teleskopický manipulátor: 1–2 ks
- Plošiny: 1–2 ks
- Servisní dodávky montérů: 2–6 ks/den

────────────────────────
2) Domíchávače betonu – jízdy a počet vozidel

Typické množství betonu pro základ: - 1 500–2 500 m3

Při kapacitě domíchávače 8 m3: - 1 500 m3 = 188 jízd
- 2 000 m3 = 250 jízd
- 2 500 m3 = 313 jízd

Při kapacitě domíchávače 10 m3: - 1 500 m3 = 150 jízd
- 2 000 m3 = 200 jízd
- 2 500 m3 = 250 jízd

Počet vozidel v oběhu:
- cca 8–16 domíchávačů

──────────────────────── 3) Doprava štěrků, podsypů a „stěrek“

- Kamenivo/štěrk: cca 800–1 500 tun - Geotextilie: 1–2 auta

Při užitečném zatížení sklápeče 20 t: - 800 t = 40 jízd
- 1 200 t = 60 jízd
- 1 500 t = 75 jízd

──────────────────────── 4) Doprava zeminy (výkopy)

- Objem výkopu: cca 1 500–3 500 m3
- Odvoz: 0 jízd (uložení na místě) až stovky jízd

Při sklápeči 12–15 m3:
- 2 000 m3 = cca 135–170 jízd

──────────────────────── 5) Doprava dílů VTE – 1 ks

Nadrozměrné díly:
- Listy (3 ks, 80–90 m): 3–6 jízd
- Věžové segmenty: 8–15 jízd
- Gondola: 1–2 jízdy
- Náboj / rotorová hlava: 1–2 jízdy - Další těžké díly: 0–2 jízdy

Ostatní technologie:
- Transformátor: 1 jízda
- Rozvaděče, UPS, osvětlení: 2–6 jízd

──────────────────────── 6) Doprava kabeláže a výkopy kabeláže

- VN kabely (20–35 kV): 1–3 nákladní auta - Optické/datové kabely: 1 auto
- Uzemnění: 1 auto
- Chráničky a spojky: 1–2 auta

Výkopy a zásypy:
- Minirypadlo 5–8 t: 1 ks
- Sklápeče na obsypy/zásypy: 5–20 jízd

──────────────────────── 7) Přeprava jeřábů

- Hlavní jeřáb + příslušenství: 30–60 jízd - Pomocný jeřáb: 5–15 jízd

Takto může být složitá výstavba VTE !!!!

Zatížení nejen samotného místa výstavby, ale především i okolních obcí, několika násobnou nákladní přepravou po dobu několika let.

Nejnovější technické parametry VTE (200–250 m)

Základní vymezení výšky

Celková výška VTE (tip height) = výška náboje (hub height) + poloměr rotoru.
Pro rozsah 200–250 m se typicky používají rotory 164–175 m a náboje 120–170 m.

Typické technické parametry

• Jmenovitý výkon: 6–7,5 MW
• Průměr rotoru: 164–175 m
• Délka listu: cca 82–88 m
• Cut-in rychlost větru: ~3 m/s
• Cut-out rychlost větru: 20–25 m/s
• IEC třída: II / III nebo S (site-specific) • Regulace: pitch, variabilní otáčky

Příklady používaných typů VTE

GE Vernova 6.0-164
• Výkon: 6 MW
• Rotor: 164 m
• Hub height: až 166 m • Tip height: cca 248 m

Siemens Gamesa SG 7.0-170 • Výkon: 7 MW
• Rotor: 170 m

• Hub height: 110–185 m
• Tip height: 200–250 m (dle varianty)

Vestas V172-7.2 MW
• Výkon: 7,2 MW
• Rotor: 172 m
• Hub height: až 175 m
• Tip height: až cca 250 m

Nordex N175/6.X
• Výkon: 6–6,8 MW
• Rotor: 175 m
• Hub height: až 179 m
• Tip height: 210–250+ m

Enercon E-175 EP5
• Výkon: 6–7 MW
• Rotor: 175 m
• Hub height: 132–175 m • Tip height: 220–250 m

Stavební a provozní nároky

• Typ věže: ocelová nebo hybridní (beton + ocel)
• Základ: masivní železobetonová patka (typicky 20–25 m průměr) • Montáž: těžká jeřábová technika, velké montážní plochy
• Logistika: úpravy silnic, zatáček, křižovatek
• Letecké značení: povinné, často synchronizované
• Životnost: 25–30 let

Legislativa s dírou v zákoně

Ochranné pásmo větrných elektráren v ČR – právní stav

❌ Ne, v ČR neexistuje
- žádný zákon,
- žádná vyhláška,
- žádná technická norma,

která by pevně stanovila ochranné pásmo nebo minimální vzdálenost větrné elektrárny od obydlí (např. 500 m, 1 km apod.).

✅ Co tedy skutečně existuje
1️⃣ Pouze dílčí limity, které se posuzují zvlášť

Tyto předpisy neurčují vzdálenost, ale podmínku výsledku:

- Hlukové limity (NV č. 272/2011 Sb.)→ musí být splněny u chráněných staveb, nikoliv v metrech

- Stroboskopický efekt (shadow flicker)
→ posuzuje se modelově, opět bez pevné vzdálenosti

- Bezpečnost staveb a dopravy

→ v praxi se často používá 1–1,5násobek výšky VTE, nejde však o zákonnou povinnost

- Letectví, armáda, radary
→ individuální stanoviska, často absolutní překážka realizace

2️⃣ EIA = individuální posouzení

Proces EIA:
- není normativní (nestanovuje pevná čísla),
- váží jednotlivé vlivy a rozhoduje „zda ještě ano / už ne“.

➡️ Proto stejná větrná elektrárna může: - v jedné obci projít,

- v jiné být zamítnuta.

⚠️ Praktický důsledek
V praxi jde o:
soubor doporučení, správních zvyklostí a výkladů

Typicky:

- 500–700 m → historicky používaná minima

- cca 1 000 m a více → současná správní a obecní praxe

- bez samostatné právní vymahatelnosti

🚨 Důležité pro argumentaci

Absence pevné vzdálenosti NEZNAMENÁ, že:

- investor má automatický nárok stavět v blízkosti obydlí,

- obec nemá právo se bránit.

Naopak:

- obec může v územním plánu stanovit vlastní podmínky,

- může odmítnout zásah do krajinného rázu, kumulaci vlivů či nebezpečný precedent,

- může se opřít o princip předběžné opatrnosti.

Citovatelná věta: „Česká legislativa nestanovuje ochranné pásmo větrných elektráren. Každý projekt se posuzuje individuálně, což v praxi znamená právní nejistotu pro obce i občany a přenášení odpovědnosti na místní samosprávy.“

S tímto souvisí i dopady na zdraví, krajinu a přírodu

prof. Ing. Stanislav Žiaran, CSc.
Ústav výrobného inžinierstva a kvality produkcie, Strojnícka fakulta STU v Bratislave
Nám. slobody 17, 812 31 Bratislava

Veterné turbíny generujú nízkofrekvenčný hluk ovplyvňujúci zdravie človeka v ich nízkofrekvenčného dosahu

Nízkofrekvenčné akustické vlnenie (infrazvuk, zvuk), ktorý sa šíri do vzdialenosti niekoľkých kilometrov, vo frekvenčnom pásme približne od 0,3 Hz do 80 Hz prenáša relatívne veľmi silnú akustickú energiu v porovnaní s energiou akustického vlnenia stredných a vysokých frekvencií. Dosah nízkofrekvenčného zvuku (NFZ) je závislý na frekvencii, teda čím nižšia frekvencia tým dlhší dosah od zdroja, od výšky zdroja, teda čím vyšší je zdroj, tým je väčší dosah a samozrejme aj od smeru vetra [1, 2]. Pre plánovanú výšku veterných turbín, a to 250 m až 270 m dosah infrazvukových a zvukových vĺn bude niekoľko kilometrov. Pri väčšom počte ako jedna turbína dochádza k interferencii infrazvukových a zvukových vĺn, čím sa ich energia zvyšuje viacej alebo menej, čo závisí od ich priestorového rozloženia. Nízkofrekvenčný zvuk (hluk) je typický aj pre veľké dieselové motory lodí a rušňov, spaľovacie a parné turbíny, elektrárne, kogeneračné jednotky, priemyselnú vzduchotechniku, výkonný spaľovací proces v priemysle (napr. v Slovnafte), vzduchotechnické a klimatizačné zariadenia budov, vykurovacie sústavy (kotolne) a potrubné sústavy, tepelné čerpadlá a iné strojné sústavy využívané pri pracovných aktivitách človeka [3-15, 20-38]. Z doteraz vykonanýchanalýz nízkofrekvenčného akustického vlnenia sa potvrdilo, že je viac obťažujúce ako sa očakáva od váženej hladiny A akustického tlaku. Rozdiel medzi vážením A a vážením C hladiny zvuku indikuje, či tento zvuk obsahuje nízkofrekvenčné zložky, ktoré zvyšujú obťažovanie človeka a majú negatívny vplyv na zdravie človeka.

Infrazvuk obsahuje spektrum s výraznými frekvenčnými zložkami pod 16 Hz. Toto vlnenie vnímame nie ako zvuk, ale skôr ako striedavý tlak na ušný bubienok [13]. Posudzovanie nízkofrekvenčného akustického vlnenia na hranici počuteľnosti je v štádiu skúmania a v súčasnosti je len z časti pokryté medzinárodnými a európskymi normami na rozdiel od nízkofrekvenčného mechanického kmitania, ktoré sa sleduje a posudzuje v rozsahu už od desatín Hertza po 80 Hz. Zdrojom akustického kmitania (zvuku, infrazvuku) je aj mechanické kmitanie komponentov veterných turbín, ktoré sa v závislosti od podložia prenáša do relatívne veľkých vzdialeností a v nezanedbateľnej miere je to aj aerodynamické generovanie nízkofrekvenčného hluku. Prenášané nízkofrekvenčné kmitanie podložím ovplyvňuje okolité obytné prostredie, napríklad môže vybudiť aj kmitanie hlavičky ležiaceho dieťaťa v postieľke [23].

Vplyvy nízkofrekvenčného zvuku a infrazvuku na zdravie človeka

Do oblasti nízkofrekvenčného vlnenia sa zaraďuje aj infrazvuk (pod 16 Hz), generovaný prírodnými a umelými zdrojmi, ktorý síce nepočujeme, ale jeho relatívne silná energia ovplyvňuje naše zdravie, pohodu a aktivitu. Veľmi nízke frekvencie infrazvuku možno vnímať, ak majú dostatočnú intenzitu. Zistilo sa, že ak je človek exponovaný infrazvukom, môže mať problémy pri vykonávaní duševnej práce a pociťuje aj určité nepohodlie [1-12, 14, 15, 19]. Ak hladina Z (skutočná hladina bez filtrovania) akustického tlaku infrazvuku prevyšuje 100 dB, človek trpí závratmi, duševnou únavou, podráždenosťou, napínaním na zvracanie, bolesťami hlavy a stratou rovnováhy. Existuje však malá citlivá časť populácie, ktorá môže pociťovať nepríjemnosť infrazvuku už od hladiny Z 65 dB, ak ide o príslušnú kombináciu frekvencie a dĺžky pôsobenia. Vplyvy sa opisujú ako všeobecná rozladenosť, nevoľnosť, dezorientácia, zvýšená únava, poruchy spánku alebo spavosť a iné kombinácie nešpecifikovaných príznakov. Mozgová kôra je zvlášť citlivá na infrazvuk s frekvenciou 7 Hz, ktorá sa zhoduje s frekvenciou alfa vĺn mozgovej kôry. Expozícia týmto druhom infrazvuku môže zabrániť jasnému mysleniu alebo koncentrácii na vykonávanie zverenej úlohy. Štúdie ukazujú, že infrazvuk nie je závažnejším problémom ako nízkofrekvenčné akustické vlnenie od 16 Hz do 80 Hz [1, 2]. Účinky môžu byť sprostredkované aj pôsobením infrazvuku a nízkofrekvenčného zvuku na telo človeka priamym vybudením kmitania orgánov, tkaniva, prípadne častí tela, kde pri zhode budiacej a vlastnej frekvencie nastáva ich rezonancia.

Energia nízkofrekvenčného akustického vlnenia má aj negatívny nesluchový systémový vplyv, a to predovšetkým na neuropsychický a kardiovaskulárny aparát a na zmyslovo-motorické funkcie. Nesluchové systémové vplyvy hluku možno charakterizovať ako zmeny srdcovej frekvencie odrážajúce nielen fyzické vplyvy, ale aj psychickú záťaž človeka [1, 2, 9, 10]. Podobne je to aj pri frekvencii dýchania. Registrovali sa funkčné zmeny nervového, pulmunálneho a kardiovaskulárneho systému [19]. U exponovaných osôb nízkofrekvenčnému akustickému vlneniu sa zaznamenala subjektívna zvýšená podráždenosť, bolesti hlavy, závrate, šum v ušiach, zhoršenie sluchovej ostrosti, zvýšené potenie, poruchy spánku, bolesti v srdcovej oblasti, sťažené dýchanie, nevoľnosť a nausea, teda pocit nevoľnosti a nepohodlia v žalúdku a v hlave s nutkaním na zvracanie. Pri expozícii vysokým hladinám a nízkym frekvenciám nastával nystagmus, dochádzalo k tremoru svalov, zvyšovalo sa nepohodlie a došlo k predĺženiu reakčného času. Energia nízkofrekvenčného akustického vlnenia pôsobiaca na bunkové membrány spôsobuje poruchy oxidačných procesov a transformuje sa aj na energiu biochemických a bioelektrických procesov. Môže byť príčinou priameho toxického pôsobenia na centrálnu nervovú sústavu, spôsobiť poruchy vyššej nervovej činnosti a ovplyvniť priebeh a reguláciu dejov v organizme. Pozorovali sa aj morfologické zmeny buniek charakterizované deformáciami bunečných jadier a zvýšenie obsahu ribonukleovej kyseliny. Zaznamenali sa aj zmeny biologicky aktívnych mikroelementov. Dochádzalo k zvýšeniu obsahu medi v tkanivách pečene, sleziny a mozgu a k poklesu ich vylučovaniu močom a stolicou. Na druhej strane sa zistil pokles molybdénu v tkanivách, čo sa vysvetľuje antagonizmom medi a molybdénu pri metabolických procesoch vznikajúcich pod vplyvom pôsobiacej energie nízkofrekvenčného akustického vlnenia. U železa sa spozorovalo jeho zvýšenie v tkanivách mozgu a pečene a zníženie v svaloch a kostiach. Tieto zmeny sa dávajú do súvislosti s narušením dýchania vplyvom pôsobenia energie infrazvuku a nízkofrekvenčného zvuku a zvýšením prekrvenia. K najvýraznejšiemu odrazu adrenálnej sekrécie katecholamínu došlo u noradrenalínu, kde sa jeho plazmatická hladina zvyšovala v závislosti od podmienok zaťaženia energiou nízkofrekvenčného vlnenia (odkazová literatúra sa uvádza v [1 a 2]). Energeticky silný infrazvuk a nízkofrekvenčný zvuk pôsobí na organizmus aj v spojení s rezonanciou orgánov a mäkkých tkanív. V psychickej oblasti je jej základná zmena charakteristická

presunom od aktivačného stavu (pocity sily, pohody, energie, aktivity) do dezintegračného stavu (psychická rozladenosť, psychická depresia, úzkosť, pocity vyčerpania, emocionálna napätosť, skľúčenosť). Svetové štúdie ďalej konštatujú, že dochádza k narastaniu depresie a nervozity, čo je sprevádzané celým radom subjektívnych problémov ako sú bolesti hlavy, bolesti v oku, pocity nevoľnosti, zvýšená únava, mravčanie po skončení expozície, hučanie v hlave, nutkanie prehĺtajúceho reflexu, zvýšená potivosť, pocit neznesiteľnosti, rezonancia, depresívne pocity, výbušnosť a neschopnosť sústrediť sa. Zistili sa zmeny a posuny poukazujúce na sedatívny účinok energie nízkofrekvenčného vlnenie pre vybrané parametre nervovo-svalovej koordinácie a nárast početnosti pohybov exponovaných osôb. Zvyšujúca sa početnosť pohybov a predĺženie koordinačných pohybov je aj podľa niektorých autorov prejavom únavy centrálneho pôvodu [1, 2]. Nízkofrekvenčné akustické vlnenie môže v blízkosti jeho zdroja vyvolať rezonanciu tkanivových častí ľudského tela, napríklad u človeka, ktorý sa nachádza v blízkosti reproduktora na diskotéke, koncerte a pod. Veľmi nízke frekvencie infrazvuku môžu napríklad aktivovať črevnú sústavu, ak sa budiaca frekvencia zhoduje s frekvenciou peristatického pohybu črevnej sústavy.

Pri dlhodobom sledovaní vplyvu nízkofrekvenčného zvuku (hluku) na zdravie človeka sa tieto vplyvy na ľudí, ktorých obytný dom sa nachádzal vo vzdialenosti 321 m – 642 m od veterných turbín (v Portugalsku) potvrdili a vyvrcholilo to súdnym konaním. Najvyšší súd Portugalska v máji 2013 rozhodol, že zostávajúce 3 veterné turbíny musia byť odstránené z blízkosti pozemku sťažovateľa [16]. Bola histologicky potvrdená patológia vyvolaná nízkofrekvenčným hlukom aj u plnokrvných koní z tejto rodiny . Teda nízkofrekvenčný zvuk má negatívny vplyv aj na zvieratá a vtáctvo.

V podobnom článku odborníkov z oblasti medecíny [17] sa hovorí, že typ toxikologického vplyvu a vývoj a nástup ochorenia spôsobeného expozíciou nízkofrekvenčným vlnením (infrazvuk, zvuk) sú čiastočne analogické s účinkami spôsobenými žiarením. Rovnako ako pri expozícii žiareniu:

a) nástup ochorenia vyvolaného nízkofrekvenčným zvukom (hlukom) do značnej miery závisí od času expozície; b) rôzne vlnové dĺžky fyzikálneho faktora ovplyvňujú rôzne orgány a tkanivá;
c) jednotlivec nemusí vnímať pôvodcu ochorenia, aby sa v tele vyskytol patologický účinok; a
d) predchádzajúca expozícia je určujúcim faktorom kľúčového významu.

Výroba veternej energie sa stáva čoraz dôležitejšou na celom svete, čoho výsledkom je, že hluku veterných turbín je vystavený čoraz väčší počet obyvateľov. Existujú dôkazy o tom, že hluk veterných turbín má vysoký potenciál rušenia, ktorý môže byť spôsobený špecifickými zvukovými charakteristikami, ako je amplitúdová modulácia. Aj z tohto dôvodu je snaha zodpovedných orgánov inštalovať veterné turbíny ďaleko od rezidencií.

V laboratórnej štúdii [18] sa zistilo, že hluk veterných turbín je podstatne rušivejší ako hluk cestnej dopravy, najmä v situáciách s „dunivou“ amplitúdovou moduláciou, ale aj v iných situáciách. Vysoký potenciál rušenia infrazvukom a zvukom generovaný veternými turbínami sa má zohľadniť pri posudzovaní vplyvov na životné prostredie, aby sa zaručila primeraná ochrana pred nežiadúcimi vplyvmi nízkofrekvenčného zvuku (hluku) veterných turbín na zdravie a pohodlie človeka.

Dlhodobé účinky infrazvuku a nízkofrekvenčného zvuku na ľudský organizmus, na pracovný výkon a pocit pohody sú stále otvoreným problémom a v epidemiologických i laboratórnych štúdiách je im treba venovať nepretržitú pozornosť. Tiež je nevyhnutné prispôsobiť sa európskym štátom v hodnotení nízkofrekvenčného zvuku a infrazvuku, keďže v súčasnosti platná vyhláška MZ SR 549/2007 Z.z. túto oblasť pokrýva nedostatočne.

Literatúra

1. Žiaran S. Nízkofrekvenčný hluk a kmitanie. Vedecká monografia. Vyd. STU Bratislava, 2016: 316.

2. Žiaran S. Ochrana človeka pred kmitaním a hlukom. Vedecká monografia. Vyd. STU Bratislava, 2008: 264.

3. Darula R., Žiaran S. Traffic induced standing waves in rooms. Noise and vibration in practice Proceedings of the 15th

   international acoustic conference, Bratislava 2010: 27-30.

4. Leventhall H.G. Low frequency noise and annoyance. Noise and Health 2004; 6:59-72.

5. Žiaran S., Chlebo, O., Čačková, I. Nízkofrekvenčný hluk obťažujúci rezidentov v okolí priemyselných závodov a

   výhrevní. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita Komenského, 2025.

6. Žiaran S., Chlebo O. Človek exponovaný nízkofrekvenčným hlukom a jeho zdravotné prejavy. Proceedings of the 23th

   international acoustic conference. Kočovce 2018: 119-124.

7. Žiaran S. Potential health effects of standing waves generated by low frequency noise. Noise & Health 2013; 15:237-

   45.

8. Žiaran S. Effects of low frequency noise in closed space on the human. InterNoise11, Osaka/Japan 2011.

9. Žiaran S., Chlebo O. Nízkofrekvenčný hluk a jeho vplyv na psychiku človeka. Zborník vedeckých prác. Bratislava:

   Univerzita Komenského, 2019: 46-52.

10. Žiaran S., Chlebo O. Vplyv hluku na psychiku človeka. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita Komenského,

    2018: 31-38.

11. Žiaran S., Chlebo, O. Nízkofrekvenčný hluk a jeho hodnotenie. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita

    Komenského, 2017: 69-80.

12. Žiaran S., Chlebo O. Expozícia človeka nízkofrekvenčnému hluku. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita

    Komenského, 2016: 52-58.

13. Žiaran S. Nízkofrekvenčný hluk generovaný otvoreným oknom auta a jeho vplyv na osádku. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita Komenského, 2013: 30-39.

14. Žiaran S. Hluk kotolní a jeho vplyv na človeka. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010: 73- 78.

15. Žiaran S. Nízkofrekvenčný hluk v obytnom a pracovnom prostredí a jeho vplyv na zdravie. Zborník vedeckých prác. Bratislava: Univerzita Komenského, 2011: 38-43.

16. N. Castelo Branco and M. Alves-Pereira, Low Frequency Noise-Induced Pathology: Contributions provided by the Portuguese Wind Turbine Case, pp. 2659-2663, Euronoise 2015 Maastricht.

17. M. Alves-Pereira and N. Castelo Branco, Clinical Protocol for Evaluating Pathology Induced by Low Frequency Noise Exposure, pp. 2653-2658, Euronoise 2015 Maastricht.

18. B. Schäffer, S. Schlittmeier, K. Heutschi, M. Brink, R. Graf, R. Pieren and J. Hellbrück, Annoyance potential of wind turbine noise compared to road traffic noise, pp. 309-314, Euronoise 2015 Maastricht.

19. Argalasova L., Lekaviciute J., Jeram S., Sevcikova L., Jurkovicova J. Environmental Noise and Cardiovascular Disease in Adults: Research in Central, Eastern and South-Eastern Europe and Newly Independent States. Noise & Health 2013; 62:22-31.

Výber výskumných správ súvisiacich s obťažovaním človeka nízkofrekvenčným hlukom a kmitaním (vibráciami)

20. Žiaran, S.: Zníženie prenosu hluku a vibrácií do obytných priestorov. Odborná správa. Bratislava 1994 – Bytový podnik Dunajská Streda.

21. Žiaran, S.: Zníženie prenosu vibroakustickej energie z kotolne do pracovných priestorov. Výskumná správa, Bratislava 1997. str. 17 – MF SR.

22. Žiaran, S.-Michalíček, M.: Identifikácia a odstránenie zdrojov nadmerného mechanického kmitania jednorámovej píly. Výskumná správa. Bratislava 1995 – Garter Holíč.

23. Žiaran, S.: Dynamická analýza rámovej píly s opatreniami na zníženie prenosu kmitania do okolitého priestoru. Výskumná správa, Bratislava 2003, str. 39 – Stredisko drevárskej výroby Stupava.

24. Žiaran, S.: Posúdenie a predikcia vibračno-akustickej záťaže vonkajšieho a vnútorného prostredia s opatreniami na zabezpečenie vyžadovanej vibračno-akustickej klímy človeka. Výskumná správa Bratislava 2003, str. 30 – VODOSTAV–KAMENÁRSTVO Zlaté Moravce.

25. Žiaran, S.: Analýza hluku a kmitania vo výhrevniach. Výskumná správa, Bratislava 2004. str. 39 – Bytový podnik Vrakuňa.

26. Žiaran, S.: Hluková analýza kotlových sústav. Výskumná správa, Bratislava 2005, str. 53 – SES Tlmače (Torino, T aliansko).

27. Žiaran, S.: Analýza dynamického zaťaženia stavebných konštrukcií a podložia od strojov DPR20, DPR26 a lisu LE 250 s návrhom odporúčania vibroizolácie. Výskumná správa, Bratislava 2005, str. 21 – PSL Považská Bystrica.

28. Žiaran, S.: Analýza príčin dynamického zaťaženia stavebných konštrukcií a ľudí oddelenia expedície od vonkajších zdrojov s návrhom opatrení na jeho redukciu. Výskumná správa, Bratislava 2006, str. 20 – WITZENMANN Slovakia Vlkanová.

29. Žiaran, S.: Stratégia smerovania technických opatrení na redukciu hladiny hluku v spoločnosti DOLVAP. Pilotná výskumná správa, Bratislava 2007, str. 18 – DOLVAP Varín.

30. Žiaran, S.: Návrh vibroakustických úprav na redukciu hluku v obytnom priestore. Výskumná správa, Bratislava 2010, str. 21 – Váš správca Bratislava.

31. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Expozícia nízkofrekvenčnému hluku bytu od kotolne na Švabinského ulici. Výskumná správa SjF STU Bratislava 2015, str. 12 – Lýdia Horníková.

32. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Príčiny nežiaduceho kmitania a hluku kogeneračnej jednotky v kotolni a návrh opatrení. Výskumná správa SjF STU Bratislava 2016, str. 32 – C-bau s.r.o. Bratislava.

33. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Dynamické vplyvy trojosovej seizmickej stolice LINK na blízke technologické a stavebné konštrukcie. Výskumná správa Bratislava 2016, str. 24 – VUJE a. s. Trnava.

34. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Dynamická analýza recirkulačného ventilátora s návrhom opatrení na redukciu dynamického zaťaženia. Projekt DenoxAlpiq Kladno pre GE Powers.r.o. – tepláreň Alpiq elektráreň Kladno. Výskumná správa SjF STU Bratislava 2018, str. 46.

35. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Expozícia nízkofrekvenčnému vlneniu RD na Kolibe. Výskumná správa SjF STU Bratislava 2018, str. 35 – JUDr. Novák.

36. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Identifikácia zdrojov kmitania a hluku v byte č. 16, Odborná správa 2021, str. 25 – Jaseňová 20, Žilina pre Mgr. Evu Sulovskú.

37. Žiaran, S.-Chlebo, O.: Vibroakustická analýza SND v súvislosti s plánovaným vybudovaním koľajovej trate nad podzemnými garážami pred budovou SND. Výskumná správa 2022, str.55 – Ministerstvo kultúry SR.

38. Žiaran, S., Chlebo, O.: Dynamická analýza ventilátora B102A pre SRU 100. Výskumná správa, str. 41 – Slovnaft a.s. firma AKUSON s.r.o. Bratislava 2024.

Tato problematika není v ČR zcela řešena, spíše vynechávána !!! Nebo zlehčována

Existuje mnoho studií, jen se o nich nemluví.

Podstatné jádro věci je přírpava Akceleračních zón na uzemí ČR

Argumentační rozbor tiskové zprávy MŽP – Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů

Tento dokument shrnuje hlavní argumenty a problematické body vyplývající z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím tzv. akceleračních zón. Text je připraven jako podklad pro veřejnou debatu, jednání zastupitelstev nebo oficiální připomínky.

Klíčové argumenty a rizika

• Akcelerační zóny mohou vést k omezení reálného vlivu obcí a veřejnosti na rozhodování o zásadních projektech v krajině.

• Zrychlení povolovacích procesů může oslabit hloubku posuzování kumulativních vlivů na krajinu, obyvatele a biodiverzitu.

• Předběžné vymezení území vytváří tlak na následné schválení konkrétních projektů bez ohledu na místní kontext.

• Finanční motivace (100% dotace) může vést k formálnímu vymezování zón bez skutečné společenské shody.

• Neexistuje garance, že projekty realizované v akceleračních zónách budou přinášet přímý ekonomický přínos místním obyvatelům.

• Chybí jasně definované limity výšky, hustoty a kumulace větrných či solárních elektráren.

• Zpráva neřeší dopady na turistický ruch, rekreační využití území a dlouhodobý charakter krajiny.

• Není zajištěno, že akcelerační zóny nezasáhnou do území s vysokou přírodní nebo kulturní hodnotou.

  Doporučení pro obce a veřejnost

• Požadovat detailní odborné podklady a nezávislé posudky před vymezením akceleračních zón.

• Trvat na plnohodnotném zapojení veřejnosti již ve fázi přípravy územně plánovacích změn.

• Vyhodnocovat kumulativní dopady více projektů v širším území, nikoli izolovaně.

• Požadovat závazné podmínky pro investory (kompenzace, místní benefity, ochranné pásy).

• Zvážit alternativní cesty rozvoje energetiky – komunitní energetiku, úspory energie, lokální projekty.

  https://mzp.gov.cz/...nim

  Mapa web: zóny

  https://www.enviweb.cz/...189