Veřejná debata s občany - obec Osečná 

dne 27.1.2026

Veřejná debata v Osečné: větrný park Ralsko pod drobnohledem občanů

V budově Obecního úřadu v Osečné se uskutečnila veřejná debata na téma plánovaného projektu větrného parku Ralsko, který připravuje společnost ČEZ Wind. Setkání přilákalo řadu občanů i zástupce okolních obcí a potvrdilo, že otázka rozsáhlé výstavby větrných elektráren v regionu vyvolává značný zájem veřejnosti.

Debatu zahájili starostové zúčastněných obcí, kteří si vzali úvodní slovo a vymezili rámec setkání. Ve svých vystoupeních zdůraznili význam otevřené komunikace, potřebu sdílení informací a nutnost zapojení místních obyvatel do rozhodování o tak zásadním zásahu do krajiny a života obcí.

Hlavní část programu následně patřila místní iniciativě z řad občanů a Výboru pro ekologii obce Osečná, kteří debatou provázeli prostřednictvím vlastní prezentace. Ta se zaměřila nejen na základní parametry záměru VTE Ralsko, ale také na širší souvislosti – dopady na krajinný ráz, přírodu, životní prostředí i kvalitu života obyvatel v dotčeném území.

Občané byli dále seznámeni se záměrem společnosti ČEZ Wind, konkrétně s plánovanou výstavbou větrných elektráren v oblasti Ralska. Prostor byl věnován otázkám, připomínkám i obavám přítomných, které se týkaly mimo jiné rozsahu projektu, umístění větrných elektráren, kumulativních dopadů a budoucího směřování celého regionu.

Debata v Osečné ukázala, že místní lidé mají o dění ve svém okolí hluboký zájem a chtějí být aktivní součástí rozhodovacích procesů. Zároveň potvrdila, že téma větrného parku Ralsko není pouze technickou či investiční otázkou, ale především otázkou veřejného zájmu, krajiny a odpovědnosti vůči místním komunitám.

Co se lidé na debatě dozvěděli 

Nejnovější technické parametry VTE (200–250 m)

Základní vymezení výšky

Celková výška VTE (tip height) = výška náboje (hub height) + poloměr rotoru.
Pro rozsah 200–250 m se typicky používají rotory 164–175 m a náboje 120–170 m.

Typické technické parametry

• Jmenovitý výkon: 6–7,5 MW
• Průměr rotoru: 164–175 m
• Délka listu: cca 82–88 m
• Cut-in rychlost větru: ~3 m/s
• Cut-out rychlost větru: 20–25 m/s
• IEC třída: II / III nebo S (site-specific)
• Regulace: pitch, variabilní otáčky

Příklady používaných typů VTE

GE Vernova 6.0-164
• Výkon: 6 MW
• Rotor: 164 m
• Hub height: až 166 m
• Tip height: cca 248 m

Siemens Gamesa SG 7.0-170
• Výkon: 7 MW
• Rotor: 170 m
• Hub height: 110–185 m
• Tip height: 200–250 m (dle varianty)

Vestas V172-7.2 MW
• Výkon: 7,2 MW
• Rotor: 172 m
• Hub height: až 175 m
• Tip height: až cca 250 m

Nordex N175/6.X
• Výkon: 6–6,8 MW
• Rotor: 175 m
• Hub height: až 179 m
• Tip height: 210–250+ m

Enercon E-175 EP5
• Výkon: 6–7 MW
• Rotor: 175 m
• Hub height: 132–175 m
• Tip height: 220–250 m

Větrný park Ralsko“

1. Kapacita (rozsah) záměru:

Záměrem je výstavba 16 větrných elektráren s výškou stožáru nejvýše 166 m (max. 250 m v horní úvrati lopatek).
Výkon větrných elektráren: 5,56 - 7,2 MW jednotlivé VTE (88,96 - 115,2 MW celý areál) Zábor ploch: celkem cca 44,75 ha (včetně dočasných ploch do 1 roku)

z toho vlastní VTE a manipulační plochy: cca 23,8 ha

Liberecký
Ralsko
Náhlov (p.p.č. 167/1, 165/1, 164/1, 162/1, 139/1, 138/1, 141/1, 132/1, 121/1, 120, 149/1, 102, 101, 100, 94/1, 94/4, 94/5)
Svébořice (p.p.č. 203/2, 199/1, 198, 201)

2. Umístění záměru:

Vzdálenost větrné elektrárny od nejbližšího chráněné ho venkovního prostoru staveb je cca 790 m!!

Tzv. dočasné stavby 30 let. Jednotlivé objekty mají plánovanou celkovou výšku max. 250 m nad terénem (v horní úvrati lopatek), přičemž výška tubusu je až 166 m a průměr rotoru max. 163 m.
Záměr představuje soubor staveb tvořený zejména vlastními VTE s železobetonovými základovými fundamenty a souvisejícím souborem elektrických stanic, kabelových propojů, kabelového vedení pro vyvedení výkonu z VTE, řídícího a monitorovac ího syst é mu, manipulačních zpevněných ploch, příjezdových komunikací a terénních úprav.

Oznámení uvádí, že v nejbližším okolí navrhovaného záměru se žádné výrobní, ani skladové objekty nevyskytují, širší území je využíváno zemědělsky a lesnicky. Nejblíže záměru se nachází sídlo Náhlov s areálem zemědělské výroby (šlechtění a chov prasat).

Vzhledem k odlišnému výrobnímu procesu ve stávajících objektech a provozovnác h není dokumentem oznámení předpokládána kumulace vlivů na životní prostředí.

A co na to příroda ?

Odborný ornitolog konstatuje 

Část území spadá dokonce do návrhu území tzv. Akceleračních zón, což je zase jiný podklad pro projektování VTE, který se připravuje (nepřipravuje ho ČSO!) pro MŽP. 

   

4. Poté jsem analyzoval Biologické hodnocení (resp. hodnocení podle § 67), které je součástí Oznámení. K tomu můžu napsat, že zpracovatel hodnocení je značně problematická osoba, známá v komunitě posuzovatelů svými velmi problematickými pracemi. Ústně by popis byl asi barvitější. Naopak zpracovatelé jednotlivých průzkumů jsou naopak renomovaní odborníci. Takže problematické jsou spíš vývody, které si i na stránkách hodnocení protiřečí.  

Protiiklady obecně: orel mořský, luňák červený, čáp černý, jeřáb popelavý se považují za druhy s vysokým rizikem střetů s VTE. Čili konstatování v hodnocení podle §67 jsou v rozporu s odbornými studiemi. 

Hodnocení str. 27: 

"Luňák červený (Milvus milvus) - § KO
V zájmové oblasti zcela jistě hnízdí, zaznamenán relativně početně i během tahu. Zaznamenán plošně. Druh je dobrý letec, turbínám se bravurně vyhýbá."

To je v rozporu s realitou - "bravurní vyhýbání" je nesmysl. 

na str. 55 se střet " nepředpokládá". Ale není uvedeno, na základě čeho k tomuto závěru autor došel. 

str. "Čáp černý (Ciconia nigra) - § SO
V zájmovém území pozorován jednotlivě přeletující nízko nad lesem nebo loukami. Pravděpodobné hnízdění druhu v lesních komplexech. Pohyb možný v celém prostoru, střet s plánovanými VTE není příliš pravděpodobný, ale nelze vyloučit."

Na základě čeho je konstatováno, že střet není pravděpodobný, nevíme. podobně na str. 55

Odůvodnění je dosti na vodě, závěry nejsou podloženy argumenty. Mapa výskytu luňáka červeného není na rozdíl od všech jiných relevantních druhů vložena. Proč?

Čili abych to shrnul, hodnocení je dosti tendenční. Ale na zpracování podrobné analýzy je potřeba opravdu hodně času. 

Ohledně setkání - mohu se zeptat kolegů z regionu, já bohužel v tu dobu nemohu - celý den jsem pryč. 

Je jisté, že celý proces EIA neskončí oznámením, bude muset být zpracována Dokumentace. Ještě je tedy prostor projekt rozporovat. 

Souhrn informací k záměrům VTE a FVE v oblasti Ralsko což představuje kumulaci !

Informační materiál pro veřejnost

1. Proč tento dokument vznikl

Tento dokument vznikl jako informační podklad pro občany oblasti Ralsko a okolních obcí. Jeho cílem je srozumitelně shrnout, jaké energetické záměry se v území aktuálně projednávají, v jaké jsou fázi a jak probíhá rozhodování. Dokument není stanoviskem pro ani proti žádnému záměru.

2. Jaké záměry se v území Ralska aktuálně řeší

V území Ralska se současně projednává více energetických záměrů. Jedná se zejména o fotovoltaické elektrárny (FVE Ralsko I a II) a větrné elektrárny (VTE Ralsko I a II). Tyto záměry jsou řešeny prostřednictvím změn územního plánu a navazujících správních procesů.

3. Změny územního plánu Ralsko

Změna č. 8 územního plánu Ralsko vymezuje konkrétní pozemky, na kterých je prověřována možnost umístění energetických zařízení. Dokument obsahuje návrhy na změnu funkčního využití pozemků, včetně ploch pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a související infrastrukturu.

4. Větrné elektrárny (VTE)

V rámci změn územního plánu je prověřováno umístění větrných elektráren v několika zájmových územích. Dokumentace pracuje s variantami počtu elektráren v jednotlivých lokalitách. Konečné parametry, počet ani přesné umístění větrných elektráren zatím nejsou rozhodnuty.

5. Fotovoltaické elektrárny (FVE)

Fotovoltaické projekty jsou v území řešeny samostatně i v kombinaci s další infrastrukturou. U některých ploch již v minulosti proběhla povolovací řízení, další plochy jsou nyní předmětem nových návrhů v územním plánování.

6. Jak probíhá rozhodování

Rozhodování o umístění energetických záměrů probíhá na více úrovních. Obce rozhodují prostřednictvím územního plánování, kraj vykonává roli dotčeného orgánu a stát stanovuje legislativní rámec. Součástí procesu je posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

7. Akcelerační oblasti

Akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje energie zatím nejsou v České republice vymezeny. Jejich vymezení se připravuje na celostátní úrovni v rámci územního rozvojového plánu. Veřejnost i obce se budou moci zapojit v rámci zákonných projednání.

8. Co víme jistě / co zatím nevíme

Víme, že záměry jsou v přípravné fázi a že u větrného parku Ralsko probíhá proces EIA. Zatím nevíme konečný počet zařízení, jejich přesné parametry ani výsledky posouzení vlivů.

9. Jak se mohou občané zapojit

Občané se mohou zapojit účastí na veřejných projednáních, podáváním připomínek k územnímu plánu a dokumentaci EIA a sledováním zveřejňovaných informací na úředních deskách.

10. Závěr

Rozhodnutí o energetických záměrech v oblasti Ralsko dosud nepadla. Proces stále probíhá a bude pokračovat v dalších fázích. Smyslem tohoto dokumentu je pomoci veřejnosti zorientovat se v aktuální situaci a v možnostech zapojení.

FAKTA 

Ochranné pásmo větrných elektráren v ČR – právní stav

❌ Ne, v ČR neexistuje

- žádný zákon,

- žádná vyhláška,

- žádná technická norma,

která by pevně stanovila ochranné pásmo nebo minimální vzdálenost větrné elektrárny od obydlí (např. 500 m, 1 km apod.).

────────────────

✅ Co tedy skutečně existuje

1️⃣ Pouze dílčí limity, které se posuzují zvlášť

Tyto předpisy neurčují vzdálenost, ale podmínku výsledku:

- Hlukové limity (NV č. 272/2011 Sb.)

  → musí být splněny u chráněných staveb, nikoliv v metrech

- Stroboskopický efekt (shadow flicker)

  → posuzuje se modelově, opět bez pevné vzdálenosti

- Bezpečnost staveb a dopravy

  → v praxi se často používá 1–1,5násobek výšky VTE, nejde však o zákonnou povinnost

- Letectví, armáda, radary

  → individuální stanoviska, často absolutní překážka realizace

────────────────

2️⃣ EIA = individuální posouzení

Proces EIA:

- není normativní (nestanovuje pevná čísla),

- váží jednotlivé vlivy a rozhoduje „zda ještě ano / už ne“.

➡️ Proto stejná větrná elektrárna může:

- v jedné obci projít,

- v jiné být zamítnuta.

────────────────

⚠️ Praktický důsledek

V praxi jde o:

soubor doporučení, správních zvyklostí a výkladů

Typicky:

- 500–700 m → historicky používaná minima

- cca 1 000 m a více → současná správní a obecní praxe

- bez samostatné právní vymahatelnosti

────────────────

🚨 Důležité pro argumentaci

Absence pevné vzdálenosti NEZNAMENÁ, že:

- investor má automatický nárok stavět v blízkosti obydlí,

- obec nemá právo se bránit.

Naopak:

- obec může v územním plánu stanovit vlastní podmínky,

- může odmítnout zásah do krajinného rázu, kumulaci vlivů či nebezpečný precedent,

- může se opřít o princip předběžné opatrnosti.

────────────────

Citovatelná věta:

„Česká legislativa nestanovuje ochranné pásmo větrných elektráren. Každý projekt se posuzuje individuálně, což v praxi znamená právní nejistotu pro obce i občany a přenášení odpovědnosti na místní samosprávy.“

Jaký dopad může mít taková výstavba 

Logistika a doprava při výstavbě 1 ks VTE (200–250 m)

Tento dokument popisuje logistiku a dopravu při výstavbě jedné větrné elektrárny (VTE) o celkové výšce 200–250 m
(výkon cca 6–7+ MW, rotor 164–175 m). Uvedeny jsou používané stroje, počty kusů, doprava betonu, materiálů,
dílů VTE a kabeláže. Text je ponechán bez úprav.

────────────────────────
1) Stroje na stavbu – počet kusů a role

A) Příprava staveniště, cesty, montážní plocha
- Pásové rypadlo 30–45 t: 1 ks
- Pásové rypadlo 20–25 t: 0–1 ks
- Buldozer (D6/D7): 0–1 ks
- Grejdr: 0–1 ks
- Vibrační válec 10–14 t: 1 ks
- Kolový nakladač 3–5 m³: 1 ks
- Sklápěče 8×4 / 8×8: 2–6 ks
- Kropicí vůz: 0–1 ks

B) Základ (výkop, armování, betonáž)
- Pásové rypadlo 30–45 t: 1 ks
- Kolový nakladač: 1 ks
- Autojeřáb 50–100 t: 1 ks
- Betonpumpa: 1 ks
- Vibrační technika: 2–4 ks

C) Kabeláž, výkopy, trafostanice
- Minirypadlo 5–8 t: 1 ks
- Rypadlo 14–20 t: 0–1 ks
- Kabelový naviják / tahač kabelu: 1 ks
- Vibrační deska / válec: 1 ks
- Autojeřáb 30–60 t: 0–1 ks

D) Montáž věže, gondoly a rotoru
- Hlavní pásový jeřáb (600–1 200 t): 1 ks
- Pomocný jeřáb 200–400 t: 1 ks
- Pomocný jeřáb 50–100 t: 0–1 ks
- Teleskopický manipulátor: 1–2 ks
- Plošiny: 1–2 ks
- Servisní dodávky montérů: 2–6 ks/den

────────────────────────
2) Domíchávače betonu – jízdy a počet vozidel

Typické množství betonu pro základ:
- 1 500–2 500 m³

Při kapacitě domíchávače 8 m³:
- 1 500 m³ = 188 jízd
- 2 000 m³ = 250 jízd
- 2 500 m³ = 313 jízd

Při kapacitě domíchávače 10 m³:
- 1 500 m³ = 150 jízd
- 2 000 m³ = 200 jízd
- 2 500 m³ = 250 jízd

Počet vozidel v oběhu:
- cca 8–16 domíchávačů

────────────────────────
3) Doprava štěrků, podsypů a „stěrek“

- Kamenivo/štěrk: cca 800–1 500 tun
- Geotextilie: 1–2 auta

Při užitečném zatížení sklápeče 20 t:
- 800 t = 40 jízd
- 1 200 t = 60 jízd
- 1 500 t = 75 jízd

────────────────────────
4) Doprava zeminy (výkopy)

- Objem výkopu: cca 1 500–3 500 m³
- Odvoz: 0 jízd (uložení na místě) až stovky jízd

Při sklápeči 12–15 m³:
- 2 000 m³ = cca 135–170 jízd

────────────────────────
5) Doprava dílů VTE – 1 ks

Nadrozměrné díly:
- Listy (3 ks, 80–90 m): 3–6 jízd
- Věžové segmenty: 8–15 jízd
- Gondola: 1–2 jízdy
- Náboj / rotorová hlava: 1–2 jízdy
- Další těžké díly: 0–2 jízdy

Ostatní technologie:
- Transformátor: 1 jízda
- Rozvaděče, UPS, osvětlení: 2–6 jízd

────────────────────────
6) Doprava kabeláže a výkopy kabeláže

- VN kabely (20–35 kV): 1–3 nákladní auta
- Optické/datové kabely: 1 auto
- Uzemnění: 1 auto
- Chráničky a spojky: 1–2 auta

Výkopy a zásypy:
- Minirypadlo 5–8 t: 1 ks
- Sklápeče na obsypy/zásypy: 5–20 jízd

────────────────────────
7) Přeprava jeřábů

- Hlavní jeřáb + příslušenství: 30–60 jízd
- Pomocný jeřáb: 5–15 jízd

Další fakta a důležitá ustanovení jsou velmi zásadní a mohou celý záměr ovlivnit 

 

jedno z několika takových vyjádření si můžete přečíst níže: 

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. - divize Mimoň (dále jen VLS) mají právo hospodařit mimo jiné s pozemky na území bývalého vojenského prostoru Ralsko, kde je v katastrálním území Náhlov plánována výstavba větrných elektráren (dále jen VTE). Jedná se o lokalitu důležitou z hlediska ochrany přírody, plnící rekreační funkci a v neposlední řadě mají pozemky spadající pod správu VLS nezastupitelnou roli při zajišťování obrany státu.

Vzhledem ke skutečnosti, že území bylo v dřívější době využíváno armádou, a i příslušníky armád jiných států, nelze vyloučit přítomnost pyrotechnické zátěže a s tím spojené nebezpečí v rámci výkopových či jiných stavebně technických prací.

Důležitým aspektem je role VLS v rámci resortu Ministerstva obrany. Vyjádření Sekce plánování schopností Ministerstva obrany uvádí, že pozemky spadající pod správu VLS mají nezastupitelnou roli při zajišťování obrany státu. Stanovisko zdůrazňuje, že:

•             Pozemky VLS slouží k operační přípravě státního území a k plnění úkolů spojených se zajištěním obrany ČR.

•             Jsou nezbytné pro výcvik příslušníků ozbrojených sil ČR, včetně jednotek aktivní zálohy.

•             Hrají klíčovou roli při dislokaci míst velení, operačním rozmísťování vojsk AČR a mobilizačním doplnění ozbrojených sil ČR.

•             Jsou využívány pro zajištění potřeb OS ČR a plnění spojeneckých závazků v rámci NATO.

•             V naléhavých případech mohou být tyto prostory využity pro polní ubytování vojsk a další strategické účely.

 

Vzhledem k charakteru oblasti, zejména její členitosti a unikátnímu krajinnému rázu, nelze výstavbu větrných elektráren na uvedeném území akceptovat. Krajinný ráz je podle § 12odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“), ve znění pozdějších předpisů, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Dle výkladu Ministerstva životního prostředí mohou být „zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území (VZCHŮ + MZCHÚ), kulturních dominant krajiny (Ralsko, Bezděz, Stohánek, aj.), harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ 

 

Výstavba větrných elektráren by bezesporu estetickou i přírodní hodnotu tohoto území výrazně snížila, tudíž by došlo ke kolizi se zákonem, případně k jeho porušení. Zájmová oblast nebude výstavbou větrných elektráren negativně ovlivněna pouze vizuálně. S ohledem na množství/ hustotu zvláště chráněných území (i ta s nejvyšším stupněm ochrany) v Ralské pahorkatině a jejím okolí, lze se stoprocentní jistotou konstatovat, že záměr negativně ovlivní naprostou většinu předmětů ochrany, a to buď přímo (narušení migračních koridorů zvěře, ptactva, hlukové zatížení oblasti – rušení klidu zvěře i v nočních hodinách, dezorientace netopýrů, fatální kolize ptáků a netopýrů s rotujícími lopatkami, narušení hnízdišť, apod.), či nepřímo (změna mikroklimatu – ovlivnění srážkových poměrů, proudění vzduchu, vlhkosti, aj.).

Ralsko se v současné době potýká s masivní výstavbou fotovoltaických elektráren, která již do značné míry znehodnocuje krajinný ráz, zabírá obrovské plochy extravilánu a setkává se s nevolí místních obyvatel i širší veřejností. Ve spojení s větrnými elektrárnami zde hrozí reálné riziko zániku jednak unikátní krajiny nejen v měřítku České republiky, ale také v měřítku evropském, likvidačního dopadu na některé kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, které se na jiných místech ČR již nevyskytují a v neposlední řadě negativní dopad na místní obyvatele a návštěvníky této oblíbené a hojně vyhledávané rekreační oblasti (Máchovo jezero, Bezděz, Ralsko, Hamr na jezeře atd.).

 

Na základě těchto skutečností považujeme výstavbu VTE na území bývalého vojenského prostoru Ralsko v rozporu se strategickými potřebami obrany České republiky a v rozporu s udržitelností a ochranou krajiny na tomto území.