Akcelerační zóny - strašák obyvatel 

https://preview.mailerlite.io/emails/webview/733270/173404849888560819

Vážený pane Svobodo,

Martin Půta hejtman Libereckého kraje

Liberecký kraj obdržel dne 26.11.2025 a dne 3.12. 2025 Vaše dopisy, ve kterých vyjadřujete nesouhlas s dosavadním postupem Libereckého kraje při přípravě a projednání akceleračních zón (dle legislativy akcelerační oblasti – dále jen „AO“) pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Žádáte o oficiální vyjádření k aktuálně připravovaným záměrům výstavby větrných elektráren (dále jen „VTE“) a fotovoltaických parků (dále jen „FVE“) v oblasti Ralska, a to zejména ve vazbě na vymezování tzv. akceleračních oblastí dle příslušné legislativy.

Obsah Vašich dopisů, včetně příloh týkajících se území Ralska a možných negativních dopadů VTE na toto území jsem pečlivě prostudoval a sděluji následující.

Nejdříve k Vašim obecným požadavkům k přípravě a projednávání AO na území Libereckého kraje.
Liberecký kraj nepřipravuje a ani neuvažuje o tom, že by sám aktivně vymezoval AO regionálního významu v zásadách územního rozvoje kraje, a to ani pro VTE a ani pro FVE. Nedisponuje tak žádnými podklady, návrhy či mapami AO, které by mohl zveřejňovat a projednávat s občany, spolky či obcemi. Neexistují tudíž ani žádná kritéria pro výběr území pro lokalizaci AO, na základě, kterých by Liberecký kraj tato území vybíral.

V současné době jsou sice na celostátní úrovni připravovány ústředními orgány, tj. zejména Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu podklady pro vymezení AO, ale Liberecký kraj nedisponuje žádným oficiálním a finálním materiálem k těmto potenciálním AO, který by mohl zveřejňovat či jakkoliv projednávat.

Upozorňuji, že zatím není na území ČR vymezena žádná AO. Vymezení AO by mělo teprve probíhat formou jejich postupného zapracování do dokumentů územního pláno vá n í spříslušnými územními opatřeními a tyto změny dokumentů územního plánování budou s veřejností standardně projednávány jako jakákoliv jiná změna těchto dokumentů.

Zatím byly v rámci Změny č. 9 Politiky územního rozvoje ČR, schválené vládou usnesením č. 64 ze dne 29. 1. 2025, ke které mohl kdokoliv do 60 dnů od zveřejnění návrhu podat připomínky, pouze vymezeny specifické oblasti SOB10 a SOB11, nezbytné pro příspěvek ČR k celkovému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 z hlediska rozvoje výroby energie z energie slunečního záření a z větrné energie.

T485226300 Emartin.puta@kraj-lbc.cz

Liberecký kraj Datov á schránka c5kbv kw IČO 70891508 U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 www.kraj-lbc.cz DIČ CZ70891508

Liberec 12. prosince 2025

  

V rámci těchto specifických oblastí budou následně na základě celostátně připravených podkladů a kritérií vymezovány AO. V první etapě budou vymezeny AO celostátního význa mu v Územním rozvojovém plánu, který pro celou ČR pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj a vydává ho vláda formou opatření obecné povahy. Toto vymezení by mělo proběhnout v připravované Změně č. 2 Územního rozvojového plánu, k jejímuž Návrhu bude moci kdokoliv podat připomínku.

Teprve následně se budou tyto AO celostátního významu vymezené závazně v územním rozvojovém plánu přebírat do změn zásad územního rozvoje jednotlivých krajů a do změn územních plánů jednotlivých obcí. Vše bude, jak je uvedeno již výše, s veřejností standardně projednáváno.

K přílohám Vašich dopisů týkajících se území Ralska a možných negativních dopadů VTE na toto území uvádím, že Krajský úřad Libereckého kraje vedl v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů zjišťovací řízení k záměru „Větrný park Ralsko“, ke kterému vydal závěr zjišťovacího řízení dne 2.10.2025. V něm konstatoval, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle citovaného zákona. S veškerými dokumenty se můžete seznámit v informačním systému EIA (https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_LBK862?lang=cs). Zde bude zveřejněna rovněž dokumentace záměru, jejíž pořízení vyplývá ze závěru zjišťovacího řízení. Veřejnost má možnost se do tohoto procesu zapojit a uplatnit připomínky k zveřejněné dokumentaci. Tato možnost byla veřejnosti dána již během zjišťovacího řízení.

V tomto případě sám Liberecký kraj požadoval posuzování záměru v celém rozsahu zákona.

K Vašemu dotazu ohledně aktuálně připravovaných fotovoltaických parků v oblasti Ralska sděluji, že Liberecký kraj připravuje záměr výstavby FVE Hradčany na ploše letiště Hradčany na pozemcích v jeho vlastnictví s možným výkonem FVE v rozmezí od cca 67 MW do 104 MW dle zastavěné plochy letiště. Tento záměr je však dosud pouze v přípravě, nejsou ještě jednoznačně definovány jeho parametry a není ukotven v územním plánu města Ralsko. Projekty jiných soukromých investorů nejsou Libereckému kraji známy. Plošně rozsáhlé FVE a VTE by měly být zveřejňovány a k dohledání na veřejně přístupném webovém portálu https://portal.cenia.cz/eiasea. V tuto chvíli Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, nevede žádné správní řízení ani proces EIA (výše vyjma uvedeného) pro závěry FVE a VTE na území LK.

Reakce na otázky

1/ Je rozhodnutí o nevymezení akceleračních oblastí celostátního významu uvedené v Územním rozvojovém plánu ve znění textace změny č. 1A s přihlédnutím k platné legislativě prozatím časově neomezené nebo dochází ktomu, že příslušná ministerstva (MŽP, MPO, MMR) vsoučinnosti připravují změnu Územního rozvojového plánu, ve které by již ke stanovení akceleračních oblastí celostátního významu mělo dojít? Pokud se připravuje stanovení oblastí celostátního významu – pak žádáme o sdělení kdo, na základě jaké metodiky, a v jakém časovém horizontu, by měl návrh stanovení akceleračních oblastí celostátního významu stanovit.

Odpověď:

Vláda schválila dne 22. 10. 2025 usnesením číslo 811 pořízení Změny č. 2 Územního rozvojového plánu (dále jen „ÚRP“), a zároveň schválila návrh zadání Změny č. 2 ÚRP a uložila ministru pro místní rozvoj zpracovat a vládě předložit v termínu do 31. července 2026 návrh Změny č. 2 ÚRP v rozsahu uvedeném v zadání Změny č. 2 ÚRP. Účelem Změny č. 2 ÚRP je vymezení akceleračních oblastí celostátního významu. Pořizovatelem změny je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), zpracovatelem Ústav územního rozvoje.

2/ Jsou či budou jednotlivé kraje přizvány ze strany příslušných ministerstev (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) k součinnosti či jakékoliv formě spolupráce (např. připomínkování) při vymezení akceleračních oblastí celostátního významu? Pokud ano tak o jakou formu spolupráce či součinnosti ze strany krajů by se mělo jednat? Jsou zástupci krajů členy přípravných komisí či jiných orgánů zřízených příslušnými ministerstvy pro řešení vymezení akceleračních oblastí? Jaký je/bude postup Vašeho ministerstva?

Odpověď:

Kraje budou v souladu s § 94 stavebního zákona jednotlivě osloveny v rámci společného jednání k návrhu změny č. 2 ÚRP. Kraje mohou v rámci společného jednání uplatnit k návrhu připomínky. Kdokoli další pak bude mít možnost zúčastnit se veřejného projednání a uplatnit k návrhu změny ÚRP připomínky podle § 96 a 97 stavebního zákona.

Kraje byly prostřednictvím Asociace krajů (stejně jako obce prostřednictvím SMOČR a SMS) zastoupeny v mezirezortní pracovní skupině, která projednávala přípravu zákona č. 249/2025 Sb. i další aspekty související s přípravou akceleračních oblastí.

V roce 2025 byly kraje zároveň osloveny vrchním ředitelem sekce ochrany klimatu, a to na základě pověření ministra životního prostředí. Byla jim nabídnuta možnost osobního jednání k problematice vymezování akceleračních oblastí. Krajům, které o tuto možnost na základě nabídky projevily zájem, byly poskytnuty pracovní verze mapových podkladů, jež mohou sloužit jako technický základ pro jejich návrh.

Do budoucna se předpokládají další metodická jednání s kraji a krajskými úřady, stejně jako průběžné poskytování informací prostřednictvím komunikační strategie zahájené na začátku roku 2026 a prostřednictvím přímé komunikace s jednotlivými kraji.

3/ Má MPO k dispozici platnou metodiku, podle které mají být akcelerační oblasti stanovovány? V rámci důvodové zprávy k zákonu o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie byly přiloženy

  

i tzv. teze prováděcích právních předpisů – podle těchto tezí se předpokládalo přijetí související legislativy, kterou mělo být Nařízení vlády o stanovení území, ve kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti a dále Vyhláška MŽP o náležitostech posouzení akcelerační oblasti ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť. Na webových stránkách Ministerstva životního prostředí ČR bylo deklarováno, že bude stanovena metodika pro stanovování akceleračních oblastí – k dispozici byl ale pouze návrh metodiky z období 03/2025 (březen 2025) – finální znění k dispozici prozatím na tomto zdroji není. Pokud MMR disponuje platnou metodikou pro stanovování akceleračních oblastí tak žádáme o její poskytnutí.

Odpověď:

Prováděcí právní předpisy:

Nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti (které stanoví další území, kde nelze vymezovat akcelerační oblasti – vedle území lokalit soustavy Natura 2000 a zvláště chráněných území, u kterých to zakazuje přímo ZOZE) a novela vyhlášky č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny (která v § 7a nově upraví náležitosti posouzení návrhu akcelerační oblasti z hlediska výskytu druhů a stanovišť), již jsou na konci legislativního procesu. Novela vyhlášky je již ve Sbírce zákonů (účinnosti nabyde 1. prosince 2025), nařízení vlády bylo schváleno vládou s předpokladem uveřejnění v prosinci 2025 a nabytím účinnosti 1.1.2026

Metodiky:

Související metodické podklady jsou v procesu přípravy.

V současnosti je k dispozici Metodické doporučení MŽP ke zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro územní opatření dle § 8 odst. 2 zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (nalézt jej lze vportálu CENIA: https://portal.cenia.cz/eiasea/dokumenty/sea_metodicka_doporuceni?lang=cs) a návrh metodiky k postupu posouzení návrhu akcelerační oblasti z hlediska výskytu druhů a stanovišť (nalézt jej lze na webových stránkách MŽP: https://mzp.gov.cz/cz/agenda/klima-a-energetika/udrzitelna-energetika-a- doprava/obnovitelne-zdroje-energie/navrh-metodiky).

4/ Ve které fázi (a zda vůbec) projednávání akceleračních oblastí bude existovat možnost připomínkování návrhu výsledné podoby stanovení oblastí ze strany krajů, obcí, sdružení občanů (spolků), veřejnosti? Jakým způsobem budou kraje, obce a veřejnost vyzváni k připomínkování výsledné podoby a jak bude návrh výsledné podoby zveřejněn?

Odpověď:

Kraje, obce, spolky i veřejnost budou v souladu s § 96 stavebního zákona moci uplatnit připomínky v rámci veřejného projednání návrhu změny č. 2 ÚRP. Veřejné projednání bude oznámeno veřejnou vyhláškou, návrh bude zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kraje budou v souladu s § 94 stavebního zákona jednotlivě osloveny i v rámci společného jednání k návrhu změny č. 2 ÚRP –v rámci společného jednání také mohou uplatnit k návrhu připomínky.

  

5/ Žádáme o jasné sdělení, v jaké fázi je ze strany příslušných ministerstev řešena otázka stanovení akceleračních oblastí celostátního významu? V jakém stádiu rozpracovanosti je tato problematika na Vašem ministerstvu a kde lze získat výstupy ministerstev k problematice akceleračních zón?

Odpověď:

MMR zahájilo pořizování změny č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP) na základě schváleného zadání. Výstupy budou k dispozici během veřejného projednání.

Rezortní organizace MŽP, Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i., poskytla Ministerstvu pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje (pořizovateli a zpracovateli změny ÚRP) mapové podklady porovnávající veřejný zájem na dekarbonizaci s ostatními veřejnými zájmy. Tyto podklady v současné době slouží pro přípravu návrhu změny Územního rozvojového plánu.

Materiál byl dne 1. 12. 2025 zveřejněn na adrese:

https://agp.vukoz.cz/arcgis/apps/sites/#/akceleracnioblasti

MŽP dále zadalo zpracování biologických posouzení vhodných oblastí pro případné vymezení akceleračních oblastí dle novely vyhlášky č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivů záměrů a koncepcí na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny. Tato posouzení byla poskytnuta výše uvedeným institucím.

MŽP se rovněž podílí na metodickém vedení procesu strategického posuzování vlivů návrhu změny ÚRP na životní prostředí (SEA) podle příslušného zákona.

6/ S ohledem na přípravy rozpočtů – státního rozpočtu, rozpočtů ministerstev, krajů a obcí pro rok 2026 – žádáme o informaci, zda je v rámci rozpočtů uvažováno s promítnutím případných dopadů realizace projektů v oblasti výstavby OZE (minimálně pro obce by mělo být příjmem rozpočtu stanovení poplatků za výrobu elektřiny využívající energii větru podle zákona č. 249/2025 a lze předpokládat i různé druhy výdajů z uvedených rozpočtů)?

Odpověď:

Ano, bylo upraveno v legislativě, kdy v rámci schválení zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie), který obsahoval také novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Tato novela zákona č. 165/2012 Sb. zavedla poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru, který by příslušel obci na jejích území by byla realizována větrná elektrárna. Vsoučasné době se ktomuto dokončuje prováděcí předpis - návrh nařízení vlády o formulářovém podání poplatkového přiznání k poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru, který je na konci legislativního procesu a brzy by měl být uveden ve Sbírce zákonů.

Pokud se týká akceleračních oblastí, byla 1.12.2025 vyhlášena výzva SFŽP v celkovém objemu 104 mil. Kč, která má podpořit kraje a obce, které zahájí na svém území proces vymezení akceleračních oblastí. Ukončení příjmu žádostí je 31.1.2026, výzvu lze nalézt na následující adrese: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=175

   

7/ Bude ze strany příslušných ministerstev, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu vstupováno či zasahováno do procesu stanovení akceleračních oblastí nadmístního významu, tedy do procesu řešeného krajskými úřady v rámci Zásad územního rozvoje?

Odpověď:

MPO může uplatnit stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje na základě ustanovení§ 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o

Dále MŽP může uplatnit stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje na základě některých složkových právních předpisů za účelem zajištění ochrany zájmů v nich chráněných (viz např. § 79 odst. 3 písm. t) zákona o ochraně přírody a krajiny nebo § 17 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu). Současně s tím může podle § 9 odst. 2 ZOZE uplatnit stanovisko i k souvisejícím územním plánům pro jednotlivé akcelerační oblasti.

MŽP je příslušným úřadem v rámci strategického posuzování vlivů zásad územního rozvoje na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti rozhoduje mimo jiné o tom, zda bude změna zásad územního rozvoje posuzována, stanovuje požadavky na obsah a rozsah posouzení a vydává příslušné stanovisko. Současně také určuje, zda je na základě stanovisek orgánů ochrany přírody nutné provést posouzení vlivů změny zásad územního rozvoje na předmět ochrany a celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí podle § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

8/ V jaké fázi bude účastníkem řízení obec při procesu povolení záměru umístění VTE/VP (větrný park) povolení výstavby VTE/VP dle zákona č. 249/2025 Sb., a to v případě, že VTE/VP je umístěn mimo akcelerační oblast a v případě, že VTE /VP je umístěn v akcelerační oblasti?

Odpověď:

V případě záměru větrné elektrárny, vč. větších označovaných někdy veřejností jako větrné parky, (dále také „VTE“) umisťovaného mimo akcelerační oblast, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí (dále také „EIA“) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZPV“), se tímto záměrem dotčené obce mohou zapojit do procesu EIA a v jeho rámci uplatňovat písemná vyjádření k oznámení záměru dle § 6 odst. 6 ZPV i dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí dle § 8 odst. 3 ZPV, potažmo se účastnit veřejného projednání dle § 17 ZPV. Podléhá- li záměr VTE posouzení vlivů na životní prostředí, tj. „plnému“ procesu EIA završenému vydáním závazného stanoviska EIA dle § 9a odst. 1 ZPV, je správní řízení, v němž je tento záměr následně povolován (zejm. řízení o povolení záměru podle stavebního zákona) tzv. navazujícím řízením dle § 3 písm. g) ZPV, a dotčené obce se dle § 9c odst. 3 ZPV mohou stát jeho přímými účastníky a uplatňovat s tím spojená práva (včetně práva podat odvolání proti rozhodnutí v tomto řízení vydanému apod.).

Podle ustanovení § 9c odst. 3 ZPV mohou stát jeho přímými účastníky a uplatňovat s tím spojená práva (včetně práva podat odvolání proti rozhodnutí v tomto řízení vydanému apod.).

V případě záměru VTE umisťovaného v akcelerační oblasti, v jehož případě nebude proces EIA zpravidla probíhat (výjimky jsou uvedeny v § 28 odst. 1 ZOZE), a následně probíhající povolovací řízení proto

 

podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) k politice územního rozvoje, územnímu

rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu.

zpravidla nebudou tzv. navazujícími řízeními dle ZPV, platí, že podle § 182 písm. b) stavebního zákona je účastníkem řízení o povolení záměru ve smyslu stavebního zákona obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn.

Obec je účastníkem řízení od zahájení řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Řízení je zahájeno podáním žádosti.

9/ Kdo vydává v rámci povolení výstavby VTE/ VP v Olomouckém kraji příslušná povolení? Myšleno jak v případě budoucí akcelerační oblasti, tak i mimo ni.

Odpověď:

V případě záměru VTE umisťovaného mimo akcelerační oblast platí, že

a) k provedení procesu posuzování vlivů na životní prostředí (dále také „EIA“) dle ZPV bude dle jeho § 22 písm. a) ve spojení s bodem 7 přílohy č. 1 kompetentní místě příslušný orgán kraje, tj. Krajský úřad Olomouckého kraje (dále také „KÚOK“). Výjimku by představoval záměr VTE s možnými významnými vlivy na životní prostředí přesahujícími hranice států, v jehož případě by proces EIA v souladu s § 21 písm. f) ZPV zajišťovalo Ministerstvo životního prostředí (dále také „MŽP“);

b) k vydání jednotného environmentálního stanoviska (dále také „JES“) podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZJES“) by v případě záměru VTE, ke kterému proběhl proces posouzení vlivů na životní prostředí dle ZPV (tj. „plný“ proces EIA), příslušný ten správní orgán, který toto posouzení provedl, tj. buď KÚOK, nebo MŽP (viz výše). V případě záměru VTE, ke kterému proces posouzení dle ZPV neproběhl (resp. nemusel proběhnout), by se kompetence dle ZJES určila dle jiných kritérií, jež jsou uvedena v § 14 odst. 1 písm. a) ZJES a závisí na parametrech záměru a charakteristikách dotčeného území – v závislosti na nich by pak JES vydával buď KÚOK, nebo místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále také „OÚ ORP“).

V případě záměru umisťovaného v rámci akcelerační oblasti pak platí, že

1. a)  proces EIA dle ZPV zpravidla neprobíhá. Pokud by však záměr VTE mohl vyvolávat významné vlivy na životní prostředí přesahující hranice států, výjimka z povinnosti provést proces EIA se dle § 28 odst. 1 písm. a) a odst. 5 zákona č. 249/2025 Sb. neuplatní, a proces EIA provede MŽP (viz výše). Byla-li by naplněna výjimka dle § 28 odst. 1 písm. b) ZOZE, k provedení procesu EIA by byl příslušný KÚOK

2. b)  k vydání JES by v souladu s § 14 odst. 1 písm. a) bodu 8 ZJES byl příslušný KÚOK, ovšem s výjimkou případu, kdy by musel proběhnout „plný“ proces EIA v kompetenci MŽP (viz výše) – i JES by pak vydávalo MŽP.

K povolení VTE je v obou případech příslušný Dopravní a energetický stavební úřad (v případě VTE nad

1 MW), v případě nižšího výkonu je to Krajský úřad Olomouckého kraje

10/ Kdo je věcně příslušným odvolacím orgánem v případě nesouhlasu s povolením záměru výstavby VTE, v případě nesouhlasu s vydání kladného stanoviska JES, v případě nesouhlasu s vydáním kladné EIA, v případě nesouhlasu s vydáním stavebního povolení?

Odpověď:

V případě nesouhlasu s vydáním souhlasného závazného stanoviska EIA dle § 9a odst. 1 ZPV i souhlasného JES dle § 6 ZJES platí, že tato závazná stanoviska lze podle § 149 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „SŘ) v prvé řadě napadnout prostřednictvím správního rozhodnutí, které bylo vydáno na jejich podkladě, tj. zejm. rozhodnutío povolení záměru podle stavebního zákona. Odvolací správní orgán osloví správní orgán nadřízený tomu, který vydal závazné stanovisko EIA nebo JES v prvním stupni, s žádostí o jejich přezkum (tj. potvrzení či změnu). V případě závazného stanoviska EIA vydaného KÚ tento přezkum zajišťuje MŽP a v případě závazného stanoviska EIA vydaného MŽP pak ministr životního prostředí. V případě JES platí tatáž instanční posloupnost, přičemž navíc v případě JES vydaného OÚ ORP tento přezkum provádí krajský úřad. Pokud jde o přezkum v rámci přezkumného řízení podle § 149 odst. 8 SŘ, ten je taktéž zajišťován nadřízeným správním orgánem, a z hlediska kompetence platí výše uvedené.

V případě nesouhlasu s povolením záměru podle stavebního zákona, který vydal DESÚ (tj. u vyhrazených staveb), je příslušným odvolacím orgánem MPO. V případě nesouhlasu s povolením záměru podle stavebního zákona, který vydal krajský stavební úřad, je příslušným odvolacím orgánem DESÚ.

11/ Úkol z Politiky územního rozvoje (dále jen „PÚR“), změna č.9 je prověřit dostatečnou vzdálenost akceleračních oblastí k jednotlivým sídlům, a to ve spolupráci s kraji a s obcemi. Podle jakých dokumentů/ normativ bude posuzována dostatečná vzdálenost a jaká bude forma spolupráce s kraji a s místními samosprávami, o jejichž území se jedná?

Odpověď:

Dotaz směřuje primárně do gesce MMR. V rámci změny č. 2 ÚRP bude vzdálenost prověřena v rovině vymezení akcelerační oblasti, nikoliv v podrobnosti vzdálenosti konkrétního záměru VTE od konkrétních staveb. Není znám žádný předpis, který by stanovoval odstupové vzdálenosti VTE od sídel. Předpokládá se, že soulad s hlukovými normami bude následně prověřován u jednotlivých stavebních záměrů.

12/ Bude při posuzování vzdálenosti VTE od zastavěných území brána v úvahu i problematika infrazvuku? Zahraniční studie tento fyzikální jev „vyzařovaný větrnými elektrárnami“ (zejména velkými) považují za veliké zdravotní riziko. Existuje v ČR nějaká odpovědná instituce, která by nezávisle a objektivně posuzovala případně zkoumala tyto zdravotní rizika a výsledky těchto zkoumání / posuzování by byly zapracovány do legislativy spojené s umisťováním VTE?

Odpověď:

Otázky týkající se vlivu infrazvuku z větrných elektráren na zdraví obyvatel spadají do gesce Ministerstva zdravotnictví, MPO ani jiný státní orgán tyto analýzy či posouzení neposkytuje.

Mimo výše uvedené však lze uvést, že řada studií dostupných na renomovaných publikačních webech (ResearchGate, ScienceDirect) nepotvrzuje či přímo vyvrací zásadnější vliv na zdraví obyvatel.

13/ V jaké fázi a) přípravy AO, b) stanovení AO, c) procesu povolení záměrů výstavby VTE/ VP byl/bude posuzován vliv infrazvuku a dle jakých normativ?

Odpověď:

   

Otázky týkající se vlivu infrazvuku z větrných elektráren na zdraví obyvatel spadají do gesce Ministerstva zdravotnictví, MPO ani jiný státní orgán tyto analýzy či posouzení neposkytuje.

14/ Proč se PÚR změna č. 9 nevyhodnocovala a neposuzovala z hlediska vlivu na životní prostředí (viz. str. 3/VI)?

Odpověď:

Návrh Změny č. 9 Politiky územního rozvoje České republiky se neposuzoval z hlediska jeho dopadů na životní prostředí, neboť MŽP k němu vydalo dne 23. února 2024 pod č. j.: MZP/2024/710/457 stanovisko k potřebě posouzení s tímto závěrem:

„Lze uzavřít, že na základě porovnání návrhu obsahu mimořádné aktualizace s výše uvedenými kritérii přílohy č. 8 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, předložených podkladů s důrazem na předmět mimořádné změny, dospělo MŽP k závěru, že posouzení vlivů návrhu obsahu MAPÚR (Materiály pro aktualizaci Politiky územního rozvoje) na životní prostředí, která navrhuje prověřit vymezení nových specifických oblastí v kap. 4 PÚR ČR „Specifické oblasti“ se zohledněním podkladu pro vymezení oblastí nezbytných pro příspěvek ČR k celkovému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 podle čl. 15b směrnice by bylo zcela neúčelné s žádným přínosem pro ochranu životního prostředí.“

Nutnost posouzení vlivů na životní prostředí, veřejné zdraví a lokality soustavy Natura 2000 nastoupí až na úrovni územně plánovací dokumentace, ve které budou vymezovány akcelerační oblasti.

15/ V rámci připomínkového řízení PÚR změna č.9 byly dány relevantní připomínky Asociací krajů aSdružení místních samospráv pod č.65, 66, 67, 68, 89, 90, 92, které nebyly akceptovány a vypořádány. Co bylo důvodem nevypořádání těchto připomínek?

Odpověď:

Dotaz směřuje do gesce MMR. Důvody neakceptace zmíněných připomínek k 9 změně PÚR jsou podrobně uvedeny v příslušné vypořádací tabulce, které je veřejně dostupná a přístupná:

https://mmr.gov.cz/getmedia/38e3f7db-59dd-4398-b09e-5bdf04896cdf/Priloha_dle_prilohy-c-5- SZ.pdf.aspx?ext=.pdf

16/ V PÚR změna č. 9 je oblast SOB11 vymezena v textu i v grafické části téměř na celém území ČR. Tímto rozsahem nejsou splněny podmínky, které jsou uvedené v PUR změna 9 pro stanovení nezbytných oblastí. Rozsah vymezených nezbytných oblastí budí dojem, že v takto rozsáhlém území je možná výstavba VTE bez ohledu na chráněné plochy. Z jakého důvodu a dle jaké metodiky je vymezeno území nezbytných oblastí v tak nepřiměřeném rozsahu?

Odpověď:

Důvody pro vymezení jsou uvedeny v odůvodnění změny č. 9 PÚR na straně 15 až 17, jedná se především o technická kritéria. Environmentální kritéria budou v souladu se směrnicí EP a Rady (EU) 2023/2413 a zákonem č. 249/2025 Sb. zohledněna při vymezování akceleračních oblastí.

Účelem nezbytných oblastí je pouze obecně zohlednit některá technická kritéria požadovaná v čl. 15b odst. 2 směrnice RED III a současně určit druh OZE, které jehož využití bude možné vymezovat akcelerační oblasti. Úkol zohlednění jiných veřejných zájmů připadá až postupu vymezení akceleračních

   

oblastí, který je podstatně detailnější. Z příslušných právních předpisů ani z žádných jiných dokumentů proto nevyplývá, že by bylo možné v nezbytných oblastech realizovat VTE bez ohledu na chráněné plochy – naopak zákon č. 249/2025 Sb. a na něj navazující nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti, stanoví celou řadu kritérií pro vymezení akceleračních oblastí a pro povolování v nich.

Mimo akcelerační oblasti se uplatní požadavky obecné právní úpravy.

17/ Budou se stanovovat akcelerační oblasti v jednotlivých krajích i přes případný nesouhlas těchto dotčených krajů? Pokud kraj nepotvrdí akcelerační oblast souhlasem, bude tato akcelerační oblast pro územní plány obcí závazná? Pokud kraj vyjádří nesouhlas s akcelerační oblastí, bude tato akcelerační oblast pro územní plány obcí závazná?

Odpověď:

Územní rozvojový plán je jakožto nadřazená územně plánovací dokumentace závazný pro zásady územního rozvoje i pro územní plány. Ke způsobu zapojení krajů a obcí do procesu pořizování územního rozvojového plánu viz odpovědi na výše uvedené otázky (procesy upravené stavebním zákonem).

18/Pokud obec nebude, například úpravou své územně plánovací dokumentace, souhlasit s vymezením akcelerační oblasti, případně ve své ÚPD výslovně nepovolí / zakáže výstavbu VTE a zároveň bude svým územím spadat do akcelerační oblasti stanovené MMR nebo krajem, muže se i tak stát, že proti vůli obce na území obce bude postavena větrná elektrárna? Pokud ano, na základě kterých konkrétních zákonných ustanovení se tak bude moci stát?

Odpověď:

Územní rozvojový plán je jakožto nadřazená územně plánovací dokumentace závazný pro zásady územního rozvoje i pro územní plány a stejně tak jsou i zásady územního rozvoje závazné pro územní plány (§ 73 odst. 3 stavebního zákona). Ve vymezených akceleračních oblastech se uplatní zvláštní povolovací postup, záměry v nich však stále vyžadují zejména jednotné environmentální stanovisko i povolení podle stavebního zákona a musí splnit s tím související požadavky

19/ Proč není v aktuálně schvalované legislativě spojené s vymezením akceleračních oblastí řešená problematika vlivu větrných elektráren a větrných parků na zdraví obyvatel v okolí těchto zařízení? Omezeně je řešena ochrana ptáků a jiných živočichů, ale zmínku o ochraně zdraví lidí jsme zatím nenašli. Pokud naše zjištění nejsou úplná, žádáme o jejich doplnění z Vaší strany.

Odpověď:

Zákon č. 249/2025 počítá s tím, že při vymezení akceleračních oblastí musí vždy (obligatorně) proběhnout posouzení SEA, jehož součástí je také posouzení vlivů na veřejné zdraví (srov. § 2 zákona č. 100/2001 Sb. a v návaznosti na to také § 11 odst. 2 zákona č. 249/2025 Sb.).

Dále zákon č. 249/2025 Sb. počítá také s tím, že k návrhu územně plánovací dokumentace i k návrhům územních opatření mohou uplatnit svá stanoviska všechny dotčené orgány, které k tomu jsou oprávněny podle jiných právních předpisů, mj. tedy také orgány ochrany veřejného zdraví. Např. stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví uplatňuje podle § 80 písm. z) Ministerstvo zdravotnictví. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 249/2025 Sb. proto může uplatnit i

  

stanovisko ke všem územním opatřením pro akcelerační oblasti, které budou v územním rozvojovém plánu vymezeny.

Dále bude problematika ochrany veřejného zdraví řešena při povolování záměrů pro využití OZE v akceleračních oblastech

Rádi bychom jako spolek měli možnost se podílet na přípravě a celém procesu stanovování akceleračních oblastí. V médiích bylo možné opakovaně shlédnout reportáže podle kterých se na tvorbě akceleračních oblastí kraje aktivně podílejí a podle nichž lze usuzovat, že kraje počítají s možností přizvání obcí či veřejnosti k nalezení nějakého konsensu pro určení výsledné podoby akceleračních oblastí (naposledy např. v České televizi – viz:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/15334114383-udalosti-v-regionech-jih-a- zapad/225411000180910/cast/1137075/

kde zástupci plzeňského kraje deklarují, že připravují studii, kde v rámci kraje mohou být větrné elektrárny umístěny a kde sdělují, že jsou připraveni komunikovat s ministerstvy v rámci stanovení akceleračních oblastí (zřejmě celostátního významu). Předpokládáme, že stejně vstřícný postoj k dané problematice zaujímají/zaujmou i jiné kraje.

Odpověď:

Spolek má možnost zúčastnit se veřejného projednání návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, na kterém budou současně projednávána i jednotlivá územní opatření pro jednotlivé akcelerační oblasti. K návrhům může uplatnit připomínky. Úprava konkrétního postupu je obsažena ve stavebním zákoně a v zákoně č. 249/2025 Sb. Nemáme bližší informace o tom, zda některé kraje podniknou případné kroky nad rámec těchto zákonných požadavků.

20/ Rovněž tak žádáme o sdělení, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu uvažuje o tom, že by výstavbu větrných elektráren na území jednotlivých krajů nějakým způsobem samo podpořilo či zvýhodnilo – např. formou dotací, grantů či jinak. A v návaznosti na uvedené žádáme o informaci, podle jakých dotačních programů vypsaných Ministerstvem pro místní rozvoj je aktuálně možné žádat o dotace na výstavbu větrných elektráren. Důvod proč využíváme formy poskytnutí informací podle zákona je prostý – podle našeho názoru jde o velmi zásadní téma s výrazným dopadem na konkrétní obce a občany, jde tedy o téma, u kterého by měl existovat zájem nalezení co nejširšího konsensu se všemi dotčenými osobami či subjekty. Prozatím ale v rámci běžné komunikace jsme toliko ujišťováni o tom, že téma akceleračních oblastí jakoby nebylo na pořadu dne – přičemž realita se zdá být zcela jiná, když lze očekávat že již v roce 2026 budou realizovány první projekty schvalované podle zrychlené legislativy a na celou agendu navazuje vypsání dotačních programů pro výstavbu větrných elektráren, bez nichž by návratnost a smysluplnost investory realizovaných záměrů byla do značné míry diskutabilní.

Tématem, které nyní rezonuje ve společnosti a je řešeno ze strany MŽP a s výše uvedenou problematikou souvisí, je nezákonný dovoz odpadu, z Německa a jiných zemí, na území České republiky, obsahující nebezpečný odpad a komponenty z větrných elektráren. S ohledem na vymahatelnost práva na území České republiky, s ohledem na skutečnost, že vlastníkem VTE budou soukromé subjekty (v současné době jsou starostové obcí oslovováni těmito subjekty), Vás žádáme o poskytnutí informace.

  

Odpověď:

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dne 1.12.2025 výzvu v celkovém objemu 104 mil. Kč, která má podpořit kraje a obce, které zahájí na svém území proces vymezení akceleračních oblastí pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Ukončení příjmu žádostí je 30.1.2026, výzvu lze nalézt na následující adrese https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=175

Program je administrován Státním fondem životního prostředí České republiky a financován z Národního programu Životní prostředí v rámci Národního plánu obnovy.

Tato podpora slouží ke kompenzaci části nákladů spojených s přípravou a samotným vymezováním akceleračních oblastí v územně plánovací dokumentaci krajů a obcí.

Podpora bude realizována prostřednictvím dvou aktivit:

• Příprava a vymezení akceleračních oblastí prostřednictvím změny zásad územního rozvoje (ZÚR) krajů a územního plánu Prahy.

Příprava a vymezení akceleračních oblastí prostřednictvím změny územních plánů (dále jen „ÚP“) obcí.

Oprávnění žadatelé:

• kraje a hlavní město Praha • obce

Zároveň stát mimo jiné poskytuje provozní podporu, přičemž 2. 12. 2025 bylo vyhlášeno zatím poslední aukční kolo, viz: https://mpo.gov.cz/cz/energetika/vyhlaseni-aukci-pro-provozni-podporu-vyroby- elektriny-z-obnovitelnych-zdroju-energie-_-2--vyzva-v-roce-2025--290696/

21/ jakým způsobem se budou spolupodílet ministerstva/ stát při zajištění likvidace odpadu z případných VTE na území dotčených větrnými elektrárnami a kdo ponese odpovědnost za likvidaci turbín po skončení jejich životnosti?

Odpověď:

Při demontáži se aplikuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (jakož i jiné související předpisy, např. stavební zákon – odstranění stavby aj.)

Hlavní odpovědnost za likvidaci nese vlastník VTE. Stát a ministerstva jsou regulačními a kontrolními orgány.

22/ kdo ponese zodpovědnost za enviromentální zátěž betonových základů turbín VTE?

Odpověď:

Většina projektů VTE v ČR, alespoň těch, které byly povoleny po roce 2000 je povolena jako stavba dočasná, obvykle na dobu 20-25 let při technické životnosti VTE 20 let. Nedojde-li po uplynutí této doby k prodloužení povolení, nebo se VTE do této doby stane nefunkční, bude nutno v souladu se stavebním povolením stavbu odstranit a dotyčné pozemky uvést do původního stavu. Tato povinnost přísluší ze zákona majiteli objektu.

    

23/ jakým způsobem a kdo bude zajišťovat bezpečnost blízkých nemovitostí a okolí v případě požáru ve výšce 200 – 240 m nad terénem?

Odpověď:

Uvedená záležitosti je v gesci ministerstva vnitra.

24/ jakou legislativou, jakými normativy případně jakými dokumenty nebo studiemi je stanovena bezpečná vzdálenost / min. vzdálenost VTE od občanské zástavby a kolik činí tato minimální vzdálenost? (například některé sousední státy mají stanovenou min. vzdálenost)

Odpověď:

Nemáme informace o tom, že by takováto vzdálenost byla v ČR legislativně upravena. Zároveň předpokládáme, že určité odstupové vzdálenosti bude řešit jeden z metodických materiálů, který MŽP připravuje, přesto zatím nelze zaručit, jak budou nakonec definovány. Primárně pak bude na posouzení jednotlivých záměrů (např. aby nebyly překračovány hlukové limity, viz odpovědi na následující otázky).

25/ jak je řešena hluková zátěž obyvatel od VTE v rámci akceleračních oblastí? Na základě jaké legislativy, jakými normativy případně jakými dokumenty nebo studiemi jsou stanoveny maximální hodnoty hlukové zátěže a jaká je stanovena max hodnota?

Odpověď:

Hluková zátěž bude podrobněji řešena při povolování jednotlivých větrných elektráren. Právní úprava je obsažena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Problematika ochrany před hlukem je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Pokud jde o otázku zohlednění problematiky ochrany veřejného zdraví již při vymezování akceleračních oblastí, srov. také odpověď na otázku č. 19.

26/ v případě že dle zákona č. 249/2025 Sb. není součástí stavebního řízení povolování výstavby VTE proces EIA, na základě čeho, kdy a kdo posuzuje hlukovou zátěž a vyhodnocuje projektový záměr/ projektovou dokumentaci?

Odpověď:

Vlivy záměru VTE na veřejné zdraví ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví budou posuzovány v rámci řízení o povolení záměru podle stavebního zákona ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví – v případě záměrů VTE povolovaných v působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu je orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 82b zákona o ochraně veřejného zdraví přímo Dopravní a energetický stavební úřad, v případě záměrů VTE povolovaných jiným stavebním úřadem mohou do příslušných řízení uplatňovat svá závazná stanoviska apod. jiné orgány ochrany veřejného zdraví (zejm. krajské hygienické stanice).

V případě potřeby detailnějších informací Vám doporučujeme obrátit se na Ministerstvo zdravotnictví, jež má tyto otázky v gesci.

27/ v případě že dle zákona č. 249/2025 Sb. není součástí stavebního řízení povolování výstavby VTE proces EIA, na základě čeho, kdy a kdo posuzuje zátěž infrazvukem?

Odpověď:

Viz odpověď na otázku č. 26.

28/ má Vaše ministerstvo k dispozici nezávislé a odborně garantované analýzy o vlivu větrných turbín na zdraví obyvatel (infrazvuk, hluk, stroboskopický efekt), žádáme o uvedení a poskytnutí

    

případně poskytnutí odkazů k těchto odborně garantovaným analýzám, které byly /jsou podkladem pro stanovení akceleračních oblastí?

Odpověď:

Otázky týkající se vlivu infrazvuku z větrných elektráren na zdraví obyvatel spadají do gesce Ministerstva zdravotnictví, MPO ani jiný státní orgán tyto analýzy či posouzení neposkytuje.

Mimo výše uvedené však lze uvést, že řada studií dostupných na renomovaných publikačních webech (ResearchGate, ScienceDirect) nepotvrzuje či přímo vyvrací zásadnější vliv na zdraví obyvatel.

29/ jakým způsobem ponesou vůči občanům zodpovědnost zákonodárci, kteří připravili (vláda) a odsouhlasili (parlament) zákon č. 249/2025 Sb. v souvislosti se stanovenými akceleračními oblastmi a navazující legislativou (stavební zákon, energetický zákon atd....) vpřípadě, že se negativní vlivy po výstavbě potvrdí?

Odpověď:

Případné negativní vlivy záměrů budou podrobně posouzeny a řešeny při vymezení akceleračních oblastí a při povolování záměrů v nich (včetně vydávání souvisejících závazných stanovisek atd.). Zákon neřeší výstavbu konkrétních VTE v konkrétních místech. Nelze spatřovat přímou vazbu mezi schválením zákona a konkrétním záměrem. Obecně pak vláda i parlament nesou samozřejmě standardní odpovědnost za svá rozhodnutí v souladu s ústavním pořádkem jako v případě jakékoliv jiné zákonné regulace.

30/ v rámci návrhu Zadání Územně rozvojového plánu změna č. 2, v podaných připomínkách Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR ze dne 24.9.2025 se upozorňuje na nebezpečí možného rizika pádu námrazy, stroboskopický efekt lopatek, oslnění a další. Jakým způsobem jsou eliminována tato rizika vůči občanům pohybujícím se v blízkosti VTE a občanské zástavbě?

Odpověď:

Požadavky na ochranu jiných veřejných zájmů a případná s tím související rizika budou posouzeny a řešeny při vymezení akceleračních oblastí a při povolování záměrů v nich.

31/ jakým způsobem ponesou vůči občanům zodpovědnost zodpovědní zástupci MMR, MŽP, MPO a krajů, kteří odsouhlasili stanovení akceleračních oblastí ve smyslu zákona č. 249/2025 Sb., v případě, že se negativní vlivy po výstavbě potvrdí?

Odpověď:

Případné negativní vlivy záměrů budou podrobně posouzeny a řešeny při vymezení akceleračních oblastí a při povolování záměrů v nich. Vymezení akceleračních oblastí v ÚRP schvaluje vláda, v krajích a obcích zastupitelstva. Akcelerační oblasti nepovolují výstavbu konkrétních VTE v konkrétních místech. Nelze spatřovat přímou vazbu mezi vymezením akcelerační oblasti a konkrétním záměrem.

32/ Podle Listiny základních práv a svobod máme jako občané této republiky právo

• Čl. 7: Nedotknutelnost osoby a soukromí – větrné turbíny produkují hluk, infrazvuk a stínění, což je zásah do zdraví a soukromí občanů.

• Čl. 10: Ochrana soukromého a rodinného života – větrný park narušuje klidné užívání obydlí.
• Čl. 11: Právo vlastnit majetek – VTE snižují hodnotu nemovitostí a znemožňují jejich klidné užívání.

   

• Čl. 31: Právo na ochranu zdraví – stát i obce mají povinnost chránit zdraví občanů.

• Čl. 35: Právo na příznivé životní prostředí – občané mají právo na informace i na ochranu svého prostředí.

Domníváte se, že v rámci platné legislativy k umístění VTE v blízkosti obytných zón zajistíte podmínky uvedené ve výše uvedených článcích Listiny základních práv a svobod?

Odpověď:

Případně negativní vlivy záměrů budou podrobně posouzeny a řešeny při vymezení akceleračních oblastí a při povolování záměrů v nich dle platných právních předpisů.

Ze stávající platné legislativy pro povolení výstavby VTE nabýváme dojmu, že živočichové a krajina jsou vprocesu povolení a realizace staveb dopravní infrastruktury a OZE více chráněni a upřednostňováni než samotní lidé/občané před negativními vlivy větrných elektráren.

Odpověď:

Pokud jde o zákon č. 249/2025 Sb., pak tento zákon stanoví speciální úpravu (odchylky) oproti obecné právní úpravě zejména právě ve vztahu k ochraně životního prostředí – proto je v něm tato problematika více zmiňována. Avšak požadavky jiných právních předpisů týkající se např. ochrany veřejného zdraví jím nejsou dotčeny.