Zubři mohou být zcela v ohrožení s plánovaným záměrem výstavby větrného parku Ralsko 

Obora Židlov je důkazem toho, že tu zubr zpět našel své místo

Otázky a odpovědi již máme 

Obora Židlov představuje dlouhodobě stabilizovaný prostor pro chov zvěře jelení, mufloní a zubra evropského – druhu mimořádně citlivého na rušení, změny prostředí a kumulativní stresové faktory. Zubr evropský je druh s výraznou vazbou na klidové, prostorově rozsáhlé a málo fragmentované území. Jeho chování, reprodukce i sociální stabilita stáda jsou zásadně ovlivněny mírou antropogenního tlaku. Provoz větrných elektráren přináší soubor negativních vlivů, které nelze posuzovat izolovaně, ale jako celek: kontinuální nízkofrekvenční hluk, vibrace šířené podložím, stroboskopický efekt pohybujících se lopatek a permanentní vizuální pohyb v krajině.

Z dostupných poznatků o ekologii zubra vyplývá, že dlouhodobé rušení vede ke zvýšené hladině stresu, změnám v prostorové aktivitě, opouštění preferovaných stanovišť, narušení denního rytmu a v krajním případě i ke snížení reprodukční úspěšnosti. Zubr není druhem, který by se na tyto podněty adaptoval ve smyslu jejich ignorování – naopak reaguje změnou chování, zvýšenou ostražitostí a únikem do méně vhodných částí areálu. V uzavřeném prostoru obory tyto únikové strategie narážejí na své limity, což může vést k dlouhodobému welfare problému chovaného stáda.

Pokud jde o zahraniční zkušenosti, je nutné zdůraznit, že věrohodné příklady funkčního soužití větrných parků a chovu velkých kopytníků v bezprostřední blízkosti nejsou v Evropě k dispozici. Naopak existují studie a praktické zkušenosti z oblastí s výskytem jelena evropského, losa nebo soba, které poukazují na vyhýbání se těmto strukturám, fragmentaci domovských okrsků a změny migračních tras. U zubra, jakožto ještě citlivějšího druhu s nízkou genetickou variabilitou, lze obdobné nebo silnější negativní reakce předpokládat.

Výstavba a provoz větrných elektráren by navíc neovlivnila pouze zvěř v oboře Židlov, ale i ostatní volně žijící zvěř v širším území Ralska. Lze očekávat narušení migračních tras, zvýšené riziko kolizí, změny v teritoriálním chování i postupnou degradaci klidových zón, které jsou pro tuto krajinu typické a z hlediska biodiverzity nenahraditelné. Zásadní problém představují rovněž kumulativní dopady – kombinace větrných elektráren, fotovoltaických zařízení, nové dopravní infrastruktury a servisních cest vede k postupné fragmentaci území a ztrátě jeho ekologické stability.

Lokalitu Ralska považuji z hlediska ochrany přírody, velkoplošných biotopů a dlouhodobě udržitelného hospodaření se zvěří za zcela nevhodnou pro umisťování větrných parků. Jedná se o území, jehož hlavní hodnotou je právě relativní klid, kontinuita prostředí a schopnost pojmout citlivé druhy velkých savců. Tyto hodnoty jsou s provozem větrných elektráren principiálně neslučitelné. Jakékoli technické či kompenzační podmínky nemohou tento rozpor odstranit, pouze jej částečně maskovat.

Z výše uvedených důvodů považuji záměr výstavby větrného parku v lokalitě Ralsko za zásadně nevhodný a v přímém konfliktu s cíli ochrany přírody, chovu zubra evropského v oboře Židlov a se zachováním ekologické stability. Domnívám se, že další rozvoj tohoto území by měl být veden opačným směrem – tedy posilováním klidových funkcí krajiny, ochranou biodiverzity a podporou přírodě blízkého hospodaření, nikoli jejich oslabováním.

Konkrétní odpovědi na otázky:

1. Jaký vliv může mít provoz větrných elektráren (hluk, vibrace, stroboskopický efekt, pohyb lopatek) na chování a welfare zubrů chovaných v oboře Židlov?

Vliv větrných elektráren by byl pro zubry chované v oboře Židlov jednoznačně negativní. Zubr evropský je velký, ale mimořádně citlivý druh s vazbou na klidové prostředí. Nízkofrekvenční hluk, vibrace šířené podložím a vizuální rušivé podněty (včetně pohybu lopatek a stroboskopického efektu) působí na zvířata trvale stresově. Tento stres se projevuje změnou chování, zvýšenou ostražitostí, poruchami klidového režimu, snížením příjmu potravy a opouštěním preferovaných lokalit. V uzavřeném prostředí obory není úniku – výsledkem je chronický stres, který zásadně zhoršuje welfare, reprodukci a dlouhodobou stabilitu stáda. Tyto faktory nelze technicky eliminovat ani kompenzovat.

2. Existují podle Vašich znalostí odborné studie nebo praktické zkušenosti z Evropy, které hodnotí soužití větrných parků a chovu velkých kopytníků (zubr, los, jelen)?

Věrohodné studie, které by potvrzovaly dlouhodobě funkční soužití velkých kopytníků a větrných parků, nejsou k dispozici. Naopak, dostupné výzkumy a praxe z oblastí se sobem, losem či jelenem ukazují na negativní vliv těchto struktur – vyhýbání se lokalitám s větrnými elektrárnami, změny v prostorovém využívání krajiny, rozpad migračních tras a pokles reprodukční úspěšnosti. U zubra, jako druhu ještě citlivějšího a zároveň ohroženého nízkou genetickou variabilitou, lze očekávat ještě výraznější dopad. 

3. Může výstavba a následný provoz VTE ovlivnit migrační trasy, teritoriální chování a reprodukční úspěšnost volně žijící zvěře v oblasti Ralska?

Spíše ano. Ralsko je klíčovým klidovým územím a migračním prostorem pro mnoho druhů volně žijící zvěře. Výstavba a provoz VTE vede k narušení migračních tras, změnám v prostorové aktivitě a zvýšenému riziku kolizí se silniční sítí. Dochází ke změnám v teritoriálním chování a vyhýbání se oblastem s hlukovým a vizuálním rušením. To se negativně promítá do reprodukční úspěšnosti, populační struktury i celkové stability druhů. Výsledkem je snížení ekologické kvality celého území a narušení dlouhodobě ustálených vzorců chování živočichů.

4. Jaké kumulativní dopady by podle Vás mohlo mít spojení více záměrů (VTE, FVE, dopravní infrastruktura) na ekologickou stabilitu tohoto území?

Kumulativní vliv je zásadní. Kombinace výstavby větrných elektráren, fotovoltaických zařízení, přístupových komunikací, transformoven a další infrastruktury vede k intenzivní fragmentaci krajiny. Ta snižuje průchodnost, ekologickou konektivitu i rozsah klidových zón. Dochází ke ztrátě schopnosti území pojmout ekologicky náročné druhy, jako jsou velcí kopytníci. Tato degradace není vratná a její důsledky jsou dlouhodobé – nejen pro konkrétní populaci zubra, ale i pro celkovou biodiverzitu a klimatickou a ekologickou stabilitu.

5. Považujete lokalitu Ralska z hlediska ochrany přírody a velkoplošných biotopů za vhodnou pro umisťování větrných parků, případně za jakých podmínek?

Nepovažuji. Lokalita Ralska má výjimečný význam z hlediska ochrany přírody, krajinné souvislosti a klidového charakteru. Jedná se o jedno z mála míst v ČR, kde lze ve větším měřítku chovat a monitorovat citlivé druhy velkých savců. Větrné parky, svou podstatou, představují trvalé narušení těchto hodnot. I za přísných podmínek či technických opatření by docházelo k nepřijatelnému ekologickému tlaku. Výstavbu větrných elektráren v tomto území nelze z odborného hlediska podpořit a doporučuji její jednoznačné zamítnutí v rámci EIA řízení.