Přeskočit na hlavní obsah




Akustické vlivy na kolektor podzemních vod








. Naprosto je při posuzování vlivu na životní prostředí vynechán vliv infrazvuku a jeho negativní dopady na rezervoáry podzemních vod.  

Jedním z dalších, dle našeho názoru, důležitých vlivů jsou seismické vlny, kterými se zde ale nebudeme zabývat, ale další informace je možné získat npř. na  www.zapravdu.sk.


K dalšímu rozhodování o vzniku VTE Ralsko bychom rádi , kdyby byla krajem, jakožto posuzující složkou, požadována po investoru  záruka, že působením infrazvuku a seismických vln (popř. jejich kombinací)  nedojde k poškození zdraví a majetku  do přesně definované vzdálenosti.


Plánované VTE produkují zvuk jak v oblasti slyšitelné, tj. 20-20 000Hz a dále v oblasti pro lidské ucho neslyšitelné, zejména pak infrazvuk – pod 20Hz. Bohužel naše hygienické předpisy tento fenomén nikterak neřeší (ve smyslu co není slyšet či vidět – NENÍ). V tomto případě bude docházet k souběhu infrazvuků několika různých frekvencí a tím ke vzniku interferencí. Vzhledem k tomu že  budou interferovat různé frekvence bude docházet k vlnovým rázům, které mohou mít velmi negativní dopad na lidské zdraví v podobě  psychických problémů a rezonanci orgánů. To znamená výrazné zhoršení kvality života. Může být namítáno, že infrazvuk je v zásadě neškodný, protože je produkován i přírodními vlivy (vítr, bouřky), ale např. i dopravou. V těchto případech jde však pouze o chvilková působení, kdežto u VTE jde o působení kontinuální. 

Zde však budou tyto interference infrazvuku mít významný, negativní dopad i na stav podzemních vod. Šíření infrazvuku je totiž rovněž silně zesilováno průchodem pevnými překážkami jako jsou stavby na povrchu, ale v tomto případě je zesiluje zejména skalní podloží.  V momentech superpozice budou produkovány vibrace mající přímý dopad na soudržnost pevných překážek ve směrech jejich šíření. 

Jak dále uvedeno, je tato oblast , která je zásadní pro vodní zásobování severních Čech, poznamenána jak dřívější chemickou těžbou uranu - louhováním, tak i následnými, necitlivými zásahy  zejména při likvidaci hlubinných vrtů spol.DIAMO podzemními explozemi.  Dochází tak ke kontaminaci Turonského kolektoru, jako hlavního hlubinného rezervoáru pitné vody. Tato kontaminace může být zásadně urychlena právě vlivem infrazvukových interferencí způsobených VTE, a to tak, že dojde k zesílení průniků kontaminovaných vod do Turonského kolektoru. Zde uvedené se vztahuje i na vliv seismických vln, které zde mohou interferovat  právě i s podporou Infrazvukových souběhů.

Cenomanský kolektor nebyl v oblasti Stráže pod Ralskem využíván jako zdroj pitné vody kvůli své hloubce a složení, ale poškození jeho izolace představuje dlouhodobé riziko pro regionální zásoby vody.  Kolektor se nachází v hloubkách, často pod silnou vrstvou turonských izolátorů , což způsobuje jeho napjatou (artézskou) zvodněnost. Byl hlavním nosičem uranové rudy, která byla těžena především chemickou těžbou (kyselina sírová) na ložisku Stráž pod Ralskem a klasicky na dole Hamr. 

Cenomanský kolektor je izolován od výše položeného turonského kolektoru, ale těžbou došlo k porušení této izolace. V oblasti se vyskytují tektonické poruchy (např. Anežka), které drénují kolektor. 

Právě zde je potencionální riziko zvýšení průniků kontaminovaných vod z Cenomanského kolektoru do Turonského a tím ke zničení zásobárny podzemních vod.

Zde ještě důležitá poznámka: Vrch Ralsko a jeho okolí významně ovlivňují proudění podzemních vod v celé této oblasti.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FVE Ralsko – letiště Hradčany Odborné vedení energetických společností Libereckého kraje s podporou hejtmana. Když se moudré hlavy dají dohromady.  Vznikne ekonomický nesmysl s vysokým podílem dotace a to vše zaplatíme my všichni. Ale levnější energie nebude.  Přehled posledních usnesení, rozhodnutí a aktuálního stavu (leden–únor 2026) Liberecký kraj v průběhu ledna 2026 potvrdil pokračování přípravy projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) v lokalitě bývalého vojenského letiště Hradčany u Ralska. Projekt je prezentován jako klíčová krajská energetická investice, jejímž cílem je snížení nákladů na energie a částečné pokrytí spotřeby elektřiny krajských příspěvkových organizací, zejména škol, sociálních zařízení a nemocnic. Původně uvažovaný záměr s instalovaným výkonem až cca 65 MWp byl na základě technicko-ekonomických analýz a připomínek upraven. Aktuálně kraj pracuje s variantou zhruba 30 MW instalovaného výkonu, která má zabrat přibližně 60 % plochy letiště. Projekt má být ...
PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO ROZVOJOVÉHO PLÁNU ČR - akcelerační oblast č. AOS13, AOV 26 a AOS 14 a širší dotčené území  Ministerstvo pro místní rozvoj  Staroměstské náměstí 932/6 110 00 PRAHA  Vážené dámy, vážení pánové, v souladu s možností  uplatnit připomínky k návrhu změny č. 2 Územního rozvojového plánu České republiky (dále jen ÚRP ČR)  si Vám dovoluji předložit připomínky k vymezení akceleračních oblastí v širším území města Ralsko a okolních obcí. Tyto připomínky směřují proti návrhu změny č.2 ÚRP ČR, konkrétně proti vymezení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie v dotčeném území. Předložené připomínky vycházejí z ochrany přírody, krajiny a právních povinností České republiky vyplývajících z práva Evropské unie.  I. DOTČENÉ ÚZEMÍ  Tyto připomínky se vztahují k vymezení akcelerační oblasti v Libereckém kra...
  Akcelerační oblasti - připomínky pro oblast Ralsko  Pošlete blanketní připomínku Připomínku podejte včas, nejlépe ihned po zveřejnění záměru. Nemusí být detailní,  stačí vyjádřit nesouhlas a odkázat na budoucí doplnění. Pozdější podání zákon nepřipouští. Spolupracujte s dalšími Sdružte se s ostatními občany, kontaktujte obec, místní spolky a ekologické organizace. Čím více hráčů podá připomínky, tím větší váhu budou mít a tím složitější bude je přehlédnout.  ⬇ Stáhnout DOCX  (nepoužívejte AI k vyplnění formuláře, kontrolní sytém rozpozná připomínky vložené z AI ) Komplexní analýza k.ú. Ralsko – Hradčany nad Ploučnicí 1. Technická využitelnost Technická využitelnost: Terén je vysoce příznivý (rovinný charakter bývalého letiště). Nadmořská výška cca 270–290 m n. m. minimalizuje technické komplikace při výstavbě, nicméně plocha je již saturována infrastrukturou letiště a FVE. 2. Kategorizace území (Barevný semafor) Zařazení: ...