Cestou rozumných řešení 

Evropa prožívá výrazný návrat k jaderné energetice. Po období masivního příklonu k obnovitelným zdrojům a časech útlumu jádra se řada států rozhodla výrazně posílit roli jaderných elektráren.

•  Jaderná elektrárna v belgické obci Doel.
• Zdroj: Wikimedia Commons

Po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 mnoho evropských zemí plánovalo postupné ukončení výroby elektřiny prostřednictvím štěpení jádra. Nejviditelněji to učinilo Německo, které v roce 2023 definitivně odstavilo poslední reaktory a nyní čelí výrazné závislosti na přírodních zdrojích, které se však ukazují jako nedostatečné. I kvůli tomu se situace v posledních letech výrazně začala měnit a například Francie nyní pokračuje v rozšiřování kapacit, Belgie zrušila plánované uzavírání reaktorů a prodlužuje jejich provoz, Švédsko schválilo výstavbu nových bloků a i Norsko přehodnocuje svou dosavadní strategii zaměřenou výhradně na obnovitelné zdroje.

Polsko připravuje výstavbu prvních jaderných elektráren na svém území, Česko vybralo dodavatele pro nové reaktory v Dukovanech a Temelínu, Bulharsko a Slovensko posouvají své projekty dopředu. Podobné záměry hlásí také Slovinsko a další státy. Celkově se v Evropě rýsuje výstavba desítek gigawattů nové jaderné kapacity, často s využitím malých modulárních reaktorů, které mají zkrátit dobu výstavby a snížit náklady.

Hlavním impulsem tohoto obratu je očekávané zdvojnásobení spotřeby elektřiny do roku 2050 v důsledku elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění. Obnovitelné zdroje zůstávají klíčovou součástí energetického mixu, jejich proměnlivost však vyžaduje stabilní bezemisní zdroj pro zajištění kontinuální dodávky elektřiny. Jaderná energie tak v chystané dekarbonizované Evropě zaujímá roli základního zdroje, zatímco obnovitelné zdroje budou doplňovat špičkovou spotřebu. Oba typy technologií se v následujících desetiletích budou vzájemně doplňovat, přičemž jádro pravděpodobně převezme dominantní postavení v zajištění stability soustavy.

Bez jediného nového větrníku. Česko dál přešlapuje na evropském chvostu

• DOMÁCÍ
•  5. ÚNORA 2026 7:21
•  1 MINUTA ČTENÍ

Větrníky v Česku zůstávají spíš terčem sporů než symbolem moderní energetiky. Loni se fakticky neotevřela ani jedna nová větrná elektrárna, obce je v referendech často odmítají a země v evropském srovnání dál výrazně zaostává.

•  Ilustrační foto.
• Zdroj: Pixabay

Ačkoli oficiální statistiky mluví o pěti nově zprovozněných větrných elektrárnách, ve skutečnosti šlo převážně o starší projekty, které pouze administrativně dokončily povolovací kolečko. Žádná skutečně nová stavba se tak loni nerozjela. Česká republika má aktuálně přes 200 větrných elektráren s celkovým výkonem zhruba 372 megawattů, což se může zdát jako slušné číslo. Ve výrobě elektřiny ale vítr hraje jen marginální roli – jeho podíl se dlouhodobě drží kolem jednoho procenta.

Jedním z hlavních důvodů stagnace je odpor části veřejnosti. Jen loni se v obcích uskutečnily dvě desítky místních referend o větrných elektrárnách a výsledek byl pro investory spíš studenou sprchou. Souhlasné a zamítavé verdikty sice vyšly zhruba vyrovnaně, v praxi ale rozhodovaly často těsné rozdíly a projekty končily v šuplíku. Větrníky tak zůstávají symbolem rozdělené společnosti, kde se střetává snaha o čistou energii s obavami z hluku, zásahů do krajiny nebo znehodnocení okolí.

Kontrast s Evropou je přitom do očí bijící. Zatímco průměrný podíl větrné energie v Evropské unii se blíží 17 procentům, Česko se krčí na samém chvostu žebříčku. V Dánsku přitom vítr vyrábí více než polovinu elektřiny a v dalších státech se stává běžnou součástí energetiky. Podle odborníků by Česku pomohlo rychlejší povolování staveb, jasná politická podpora i lepší vysvětlování přínosů větrných elektráren.

Lidé již další FVE elektrárny nechtějí, ale i přesto se jim kraj bude chtít se svým záměrem představit ... co dodat?

Ralsko chystá referendum, lidé tam nechtějí další fotovoltaickou elektrárnu

• DOMÁCÍ
•  29. LEDNA 2026 15:20
•  30 SEKUND ČTENÍ

Obyvatelé Ralska rozhodnout o budoucnosti bývalého vojenského letiště Hradčany. Město chce vypsat referendum k plánované stavbě fotovoltaické elektrárny.

•  Plánovaná zařízení u Ralska.
• Zdroj: Naše Liberecko

Dvě solární elektrárny, každou s výkonem kolem 30 megawattů a s bateriovým úložištěm chce stavět Liberecký kraj. První elektrárnu postaví za necelých 700 milionů korun sám, pro druhou bude hledat investičního partnera. Solární panely zastaví přibližně 60 procent bývalé 300hektarové letištní plochy. Zbývajících 40 procent areálu bude sloužit pro volnočasové aktivity, sportovní infrastrukturu, cyklistiku, bruslení nebo sportovní létání. Lidem v Ralsku, poblíž kterého má solární park vzniknout, z toho nejsou příliš nadšení. Kraj jim proto chce projekt v dubnu detailně představit. 

V okolí Ralska už je jedna ze největších solárních elektráren v České republice s výkonem téměř 56 megawattů rozmístěná na pěti lokalitách.