Přeskočit na hlavní obsah

Když se Seznam zprávy ptají - Ivan Noveský odpovídá 


2026-02-16 Seznam zprávy- odpovědi na otázky Ivan Noveský

1) O jaké konkrétní studie nebo data se opíráte, když tvrdíte, že větrné elektrárny jsou pro Česko nevhodné?
IN: Vzhledem k tomu, že energetice se věnuji již 48 let, mám zájem na dalším fungování české energetiky. Funkční energetika zajišťuje energetickou bezpečnost, bez black outů, a je základem bezpečnosti České republiky. Tím, že energetiku jsem, včetně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), pomáhal budovat, mám nyní (a nejen já, ale mnoho dalších energetiků) důvodné odborné obavy z dalšího masivního připojování občasných zdrojů energie (tzv. obnovitelné zdroje energie). Připojování velkých větrných parků, čtvrt kilometrů vysokých turbín, v kombinaci s odpojovánístabilních ekologizovaných českých uhelných zdrojůje velký energetický a ekonomický hazard. Opírám se přitom o data ERÚ, ČEPS, OTE, MPO a ČEZ.

Moje osobní účast na besedách s občany postižených oblastí s plánovanými větrnými elektrárnami o výkonu až 7 MWe je proto zaměřena především na ochranu energetické bezpečnosti ČR a zamezení zdražování regulované složky elektřiny pro spotřebiteleOstatně větrné elektrárny bez dotací opravdu nefungují. Stačí jenom srovnat variabilní náklady na výrobu elektřiny z trvale vyrábějícího jádra 0,24 Kč/kWh (údaj ČEZ) a referenční aukční cenu z občas vyrábějící větrné elektrárny ve výši až 3,20 Kč/kWh (údaj MPO). Instalace velkých větrných parků si navíc vynucuje mnohamiliardové investice a trvale vysoké provozní vícenáklady na distribuční soustavu a přenosovou soustavuvčetně zálohování služeb výkonové rovnováhy. Služby výkonové rovnováhy si mj. vynutí instalaci několika tisíc krátkodobých bateriových úložišť, které se budou za 8 – 10 let muset nákladně zlikvidovat.

Navíc velké větrné elektrárny o výkonu 1 MWe a více jsou pro Českou republiku nevhodné i vzhledem k velmi hustému osídlení ČR. A je nutno si uvědomit, že ČR je pro instalaci velkých větrných elektráren příliš na Jihu, na rozdíl např. od Dánska, a pro instalaci velkých solárních elektráren je ČR naopak příliš na Severu, na rozdíl od např. Španělska.

2) Kdy jste naposledy publikoval odborný text o větrné energetice v odborném nebo akademickém prostředí?
IN: Nepublikuji, ale pokud Vás zajímá můj ucelený pohled na velké větrné elektrárny, doporučuji Vám k přečtení článek „Vědecký greendealismus je jako vědecký komunismus. Noveský rozebral největší nesmysly“, který posílám přílohou.

3) Pokud jsou větrníky systémově nebezpečné, proč je provozují státy s přísnými bezpečnostními a zdravotními normami?
IN: Každá energetická soustava má svá specifika. Ale i státy, které masivně investovaly do větrných elektrárenjiž zásadně přehodnocují další rozvoj, např. Francie, USA apod.

4) Tvrdíte, že větrné elektrárny mají negativní zdravotní dopady – můžete uvést konkrétní, mezinárodně uznávané studie?
IN: Existuje mnoho desítek studií z celého světa, které prokazují dopady větrných elektráren na přírodu, lidi a ostatní živočichy. Z těch desítek studií- o hluku a o infrazvucích, např. NVE- Hitra vindkraftverk 2004 Norský vodohospodářský a energetický úřad; U.M.Bellut-Staeck Poškození endotelu a poruchy mikrocirkulace u lidí a zvířat vystavených infrazvuku (2023); A.Lousinha, M.J.R. Oliveira, G.Borrecho akol. Expozice infrazvuku podporuje rozvoj fibrózy předsíní u potkanů (Annals of Medicine 2021),°atd., atd.;

-o vlivu na faunu a floru např. Allison , TD a kol. Vlivy umístění a provozu větrné energie ve Spojených státech na volně žijící zvířata (2019); Marqes, AT a kol. Větrné turbíny způsobují ztrátu funkčního biotopu pro stěhovavé ptáky (2020), atd., atd.

5) Jaká je vaše reakce na skutečnost, že některé argumenty proti větrným elektrárnám používané v Česku a na Slovensku se objevují i v ruských státních médiích a dezinformačních kanálech? Zkoumal jste, odkud tyto narativy původně pocházejí a kdo je systematicky šíří? IN: Na rozdíl od vás nemám žádné informace z Ruska. Ale bylo opravdu s podivem, proč by se Rusko mělo zajímat o informace o výstavbě větrných elektráren v ČR či na Slovensku.

6) Jak rozlišujete mezi oprávněnou kritikou a narativy, které mohou být součástí zahraniční (například ruské) informační kampaně?
IN: Viz. výše bod 5).

7) Existují podle vás podmínky, za kterých byste výstavbu větrných elektráren podpořil?

IN: Malé větrné elektrárny, stejně jako malé solární elektrárnyna domech, školách, farmách či továrnách, apod., které neruší ani životní prostředí a ani distribuční soustavu, plně podporuji. Ale velké elektrárny vysoké 250 metrů a více opravdu nemají v České republice místo.

Příloha: článek z 9. 2. 2026: „Vědecký greendealismus je jako vědecký komunismus. Noveský rozebral největší nesmysly“

S pozdravem

Ing. Bc. Ivan Noveský

pracuje v energetice 48 let, mj. stavěl podzemní zásobníky zemního plynu na Jižní Moravě, v roce 1993 zakládal Jihočeskou plynárenskou a v roce 1996 Privátní českou plynárenskou. V roce 2001 zakládal Energetický regulační úřad (ERÚ), v roce 2002 zakládal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, v letech 2016/2017 byl 1. místopředsedou ERÚ. Nyní je předsedou Institutu pro energetiku, který zakládal v roce 2019 a je členem think tanku Energie není luxusní zboží

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FVE Ralsko – letiště Hradčany Odborné vedení energetických společností Libereckého kraje s podporou hejtmana. Když se moudré hlavy dají dohromady.  Vznikne ekonomický nesmysl s vysokým podílem dotace a to vše zaplatíme my všichni. Ale levnější energie nebude.  Přehled posledních usnesení, rozhodnutí a aktuálního stavu (leden–únor 2026) Liberecký kraj v průběhu ledna 2026 potvrdil pokračování přípravy projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) v lokalitě bývalého vojenského letiště Hradčany u Ralska. Projekt je prezentován jako klíčová krajská energetická investice, jejímž cílem je snížení nákladů na energie a částečné pokrytí spotřeby elektřiny krajských příspěvkových organizací, zejména škol, sociálních zařízení a nemocnic. Původně uvažovaný záměr s instalovaným výkonem až cca 65 MWp byl na základě technicko-ekonomických analýz a připomínek upraven. Aktuálně kraj pracuje s variantou zhruba 30 MW instalovaného výkonu, která má zabrat přibližně 60 % plochy letiště. Projekt má být ...
PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO ROZVOJOVÉHO PLÁNU ČR - akcelerační oblast č. AOS13, AOV 26 a AOS 14 a širší dotčené území  Ministerstvo pro místní rozvoj  Staroměstské náměstí 932/6 110 00 PRAHA  Vážené dámy, vážení pánové, v souladu s možností  uplatnit připomínky k návrhu změny č. 2 Územního rozvojového plánu České republiky (dále jen ÚRP ČR)  si Vám dovoluji předložit připomínky k vymezení akceleračních oblastí v širším území města Ralsko a okolních obcí. Tyto připomínky směřují proti návrhu změny č.2 ÚRP ČR, konkrétně proti vymezení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie v dotčeném území. Předložené připomínky vycházejí z ochrany přírody, krajiny a právních povinností České republiky vyplývajících z práva Evropské unie.  I. DOTČENÉ ÚZEMÍ  Tyto připomínky se vztahují k vymezení akcelerační oblasti v Libereckém kra...
  Akcelerační oblasti - připomínky pro oblast Ralsko  Pošlete blanketní připomínku Připomínku podejte včas, nejlépe ihned po zveřejnění záměru. Nemusí být detailní,  stačí vyjádřit nesouhlas a odkázat na budoucí doplnění. Pozdější podání zákon nepřipouští. Spolupracujte s dalšími Sdružte se s ostatními občany, kontaktujte obec, místní spolky a ekologické organizace. Čím více hráčů podá připomínky, tím větší váhu budou mít a tím složitější bude je přehlédnout.  ⬇ Stáhnout DOCX  (nepoužívejte AI k vyplnění formuláře, kontrolní sytém rozpozná připomínky vložené z AI ) Komplexní analýza k.ú. Ralsko – Hradčany nad Ploučnicí 1. Technická využitelnost Technická využitelnost: Terén je vysoce příznivý (rovinný charakter bývalého letiště). Nadmořská výška cca 270–290 m n. m. minimalizuje technické komplikace při výstavbě, nicméně plocha je již saturována infrastrukturou letiště a FVE. 2. Kategorizace území (Barevný semafor) Zařazení: ...