O vodním zlatě, které se nevyplácí na burze 

Říká se, že moc je opojná. Ale skutečná euforie přichází až ve chvíli, kdy se moc spojí s chtíčem a krajina nemá hlas. V tu chvíli se z lesa stává „plocha“, z vody „hydrologická proměnná“ a z budoucnosti „externí náklad“. A vodní zlato? To se přepíše tužkou do poznámky pod čarou přeci ve smyslu „vliv zanedbatelný“. Je fascinující sledovat, jak rychle se z území, které stát desítky let chránil jako strategickou zásobárnu vody, stane „vhodná lokalita“. Stačí vlastně jenom změnit slovník. Neříká se nic o ničení, ale začne se mluvit o rozvoji. A když voda zmizí? To už zřejmě nebude téma tohoto volebního období. 

Vodní zlato je zvláštní surovina. Nedá se vytěžit bagrem, nebliká v prezentaci, neotáčí se ve větru a ani nepřináší okamžitý výnos z dotací či při slavnostním přestřižení pásky. Zato má jednu nepříjemnou vlastnost, když se zničí, nejde ničím nahradit. Nelze to učinit přestavbou nebo kompenzací, ani tiskovou zprávou. Ale právě proto je tak snadné ho obětovat, protože se nemůže vyjádřit, řvát ani nemůže tlačit a už vůbec ne hlasovat. 

A tak se nad krajinou sklání nové božstvo, lobby s vizí, tabulkou a termínem návratnosti. Podívá se na mapu a řekne tak „Tady to dáme.“ Voda se neptá, les nemá právní subjektivitu a podzemí neumí psát připomínky. Pokud se někdo ozve, je to přece brzda pokroku nebo ještě lépe emocionální aktivista. 

Zvláštní je, že mocní vždy mluví o budoucnosti, ale myslí tím maximálně příští dekádu. Voda přitom pracuje v horizontu století a krajina si to pamatuje. Podzemní vrstvy si ukládají chyby trpělivě a bez milosti, až najednou někdo otevře kohoutek a zjistí, že teče méně. 

Razítko střídá razítko, studie studii, slovo „riziko“ slovo „přijatelné“ a přesto výsledek připomíná starý trik ve smyslu, vzít si to nejcennější, co krajina má, a vyměnit to za něco, co vydělá rychle, ale jen někomu. Vodní zlato se nevyplácí hned. Proto se nehodí do světa moci a chtíče. A právě proto je dnes nejohroženější. 

Ralsko v CHOPAV Severočeská křída: proč je „nabízení území“ pro větrné elektrárny (250 m) právně a odborně neobhajitelné 

Ralsko není jen místo na mapě. Je to území, které Česká republika dlouhodobě považuje za strategickou oblast přirozené akumulace podzemních vod. Právě proto spadá do CHOPAV Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. V takovém území je třeba uvažovat obráceně, než jak to někdy dělají investoři a část politiků, jelikož Neplatí „když to půjde, postavíme“. 

Platí „Když je to území pro vodu strategické, musíme nejdřív prokázat, že zásah vodu neohrozí a teprve potom se vůbec bavit o umístění.“Toto je totiž logika vodního práva i evropských závazků. 

Co přesně znamená CHOPAV v právu 

Vodní zákon: ochrana akumulace vod jako veřejný zájem 

CHOPAV jsou ve vodním zákoně vymezené jako oblasti, které „pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod“. A vodní zákon v nich – v rozsahu podle nařízení vlády stanoví zákazy a omezení činností, které mohou akumulaci podzemních vod narušit. Portál ISVS Voda to shrnuje velmi prakticky: v CHOPAV se zakazuje mj. provádět takové zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další zásahy (odvodňování, povrchová těžba atd.). 

Nařízení vlády: CHOPAV Severočeská křída je vyhlášena explicitně 

Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. přímo vyhlašuje mimo jiné CHOPAV Severočeská křída. Zároveň existuje i evidence a mapové vrstvy CHOPAV vedené v ISVS/HEIS VÚV TGM. 

Podstatné: CHOPAV není „nálepka“. Je to právní režim a ten musí promítnout, jak územní plánování, tak povolování staveb. 

Proč je 250 m VTE v CHOPAV odborně zásadně jiná liga než „běžná stavba“ 

Větrná elektrárna vysoká kolem 250 m není jen stožár. Je to celý balík zásahů do území: 

· masivní základová konstrukce (výkop, armování, velkoobjemový beton), 

· úpravy podloží, odvodnění, stabilizace, 

· kabelové trasy a výkopy, 

· obslužné komunikace a zpevněné plochy, 

· rizika provozních látek (oleje, maziva), havárie, eroze, 

· kumulace účinků při více VTE. 

V CHOPAV je problém už samotný princip: zasahuješ do horninového prostředí a do infiltračně-drenážních poměrů v krajině, která je chráněná právě proto, že „dělá vodu“. Zrovna u Severočeské křídy je to zvlášť citlivé a křídové kolektory jsou typicky rozsáhlé, propojené, s prouděním podzemních vod na velké vzdálenosti a riziko je tím pádem často regionální, nikoliv okální. 

„Nabízet území“ pro VTE už ve fázi územního plánování je právní riziko samo o sobě 

Územní plánování není soutěž o developery. Je to proces, kde má obec/kraj povinnost chránit veřejné zájmy a rozhodnutí musí být odůvodněné, přezkoumatelné a opřené o podklady. Judikatura správních soudů opakovaně zdůrazňuje, že územní plán (jako opatření obecné povahy) musí být řádně odůvodněn a že soud zkoumá přezkoumatelnost, či racionální vazbu na podklady a respekt veřejných zájmů. V praxi to znamená, že pokud někdo „otevře“ rozsáhlé plochy pro VTE v území s vysokou mírou ochrany, musí mít velmi silné a konkrétní důvody a podklady. Podotýkám musí, ale jistě nemá, ale i přesto to zkouší. 

Příklad z judikatury k VTE v územních plánech 

Správní soudy řeší spory kolem regulace větrných elektráren v ÚP opakovaně – typicky právě na ose: svoboda využití území vs. veřejný zájem a přezkoumatelnost odůvodnění. NSS například řešil otázku vad odůvodnění při regulaci VTE v ÚP a zdůraznil potřebu řádného zdůvodnění zásahů do práv i veřejných zájmů. 

Z toho plyne praktická věc: Jestliže někdo chce v CHOPAV „nabídnout“ plochy pro VTE, musí prokázat, že: 

1. byly vyhodnoceny dopady na vodní režim a podzemní vody (EIA a odborné podklady) 

2. byly zhodnoceny veškeré možné závažné budoucí dopady 

3. závěry musí být přezkoumatelné. 

Jinak je to přesně ten typ vady, který se u soudu láme. 

CHOPAV Severočeská křída není „papírová“ soudy ji berou jako relevantní ochranný režim 

Tohle je zcela na místě použít, protože, až někdo bude tvrdit, že „CHOPAV je jen obecný pojem“ a je nutné přímo vykřičet do světa, že toto je hazard. V rozhodování správních orgánů i soudů se CHOPAV používá jako významná okolnost, že dotčené území leží v CHOPAV Severočeská křída a současně v ochranném pásmu vodního zdroje, je to relevantní fakt pro posouzení zásahu, byť u pouhého záměru zřízení studny. A krajské soudy v jiných věcech rozebírají, že § 28 vodního zákona sám o sobě nevylučuje každou aktivitu (např. dobývací prostor), ale neznamená to „volno“ naopak, je třeba přísné posouzení dopadů a návazných režimů. CHOPAV je tedy právní „červená vlajka“. Ne absolutní zákaz všeho, ale vysoká laťka pro prokázání neškodnosti. 

Evropské právo: zákaz zhoršení stavu vod není politická fráze, ale tvrdé pravidlo 

Česká republika je vázána evropskou Rámcovou směrnicí o vodách 2000/60/ES a souvisejícími předpisy včetně směrnice o podzemních vodách 2006/118/ES. Klíčový je princip a povinnost zabránit zhoršení stavu vodních útvarů. Soudní dvůr EU ve slavné věci C-461/13 potvrdil, že povinnost zabránit zhoršení má samostatnou závaznost a musí se uplatnit při povolování projektů, pokud mohou zhoršit stav. Co z toho plyne pro VTE v CHOPAV Severočeská křída? Jestliže existuje rozumná možnost, že záměr (nebo soubor záměrů) povede k měřitelnému zhoršení stavu útvarů podzemních vod, je nutné postupovat extrémně opatrně a výjimky jsou vázané na přísné podmínky (typově čl. 4(7) WFD). 

„Naděje, že to třeba vyjde“ není právní standard. Standard je absolutní prokázání. 

Proč je tvrzení „v CHOPAV to nejde“ v principu správné, ale musí být formulované právně přesně 

Je fér říct, že zákon neobsahuje větu „větrné elektrárny se v CHOPAV zakazují“. Zároveň je naprosto legitimní a odborně racionální tvrdit, 

V CHOPAV Severočeská křída není možné území podbízet pro rozsáhlou výstavbu VTE bez toho, aby investor i pořizovatel územního plánu prokázali nulový nebo zanedbatelný dopad na hydrogeologické poměry a stav podzemních, vod a to zejména v režimu, který obstojí v SEA/EIA i u soudu. Jednoduchými slovy to znamená, ne „nikdy“, ale „prakticky ne“ bez nadstandardních důkazů a u 250 m VTE je ta důkazní laťka velmi obrovská. 

Najednou tu vzniká konflikt s účelem CHOPAV a § 28 vodního zákona 

Území Ralska leží v CHOPAV Severočeská křída vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Účelem CHOPAV je ochrana významné přirozené akumulace vod; v těchto oblastech vodní zákon stanoví zákazy a omezení činností, které mohou vodní režim a podzemní vody ohrozit. Plošné vymezování území pro výstavbu VTE výšky cca 250 m bez prokázání nepřítomnosti negativních hydrogeologických dopadů je v rozporu se smyslem a účelem CHOPAV a představuje nepřípustné podcenění veřejného zájmu na ochraně strategických zásob podzemní vody. Podcenění je velmi slabé slovo, toto je těžký hazard s podporou tunelu na občany naší země. Z toho však vyplývá jedna zásadní povinnost vyhodnotit dopady v SEA/EIA a přezkoumatelnost územního plánu. Vymezení ploch pro VTE v území s ochranným režimem CHOPAV vyžaduje konkrétní, přezkoumatelné a odborně podložené odůvodnění a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Nejsou-li dopady na podzemní vody a infiltrační režim odborně posouzeny a řádně promítnuty do odůvodnění, je územní plán v této části nepřezkoumatelný a nezákonný, na což se asi v mnoha případech zcela jistě náhodou zapomíná. 

Povolovací a plánovací proces musí respektovat zákaz zhoršení stavu vodních útvarů podle směrnice 2000/60/ES, jak jej vyložil Soudní dvůr EU ve věci C-461/13. Nelze připustit koncepční „podbízení“ území pro rozsáhlé zásahy do horninového prostředí v CHOPAV bez prokazatelného vyloučení zhoršení stavu útvarů podzemních vod, případně bez splnění striktních podmínek pro výjimky. 

Lidská část je vysvětlení je velmi důležitá a proč je to pro lidi v Ralsku existenční téma 

Voda je jediná surovina, bez které nefunguje nic, ale vůbec nic. Od klasické domácnosti po obce, hasiče, zemědělství, podnikání, turismus, zdraví. A Ralsko je typ území, které má potenciál být rezervoárem odolnosti, právě díky vodě v krajině a podzemí. 

Když jednou rozbiješ infiltrační a proudový režim, nebo do systému vneseš rizika, často to není na rok ani na deset let. V hydrogeologii je běžné, že dopady se projeví se zpožděním, kumulací a daleko od místa zásahu. 

Proto se CHOPAV nevymyslelo „pro šikanu“. Vzniklo proto, že stát už kdysi pochopil, že některá území jsou pro vodu tak důležitá, že je musí chránit „předem“. 

Zdroj: 

Název: Evidence chráněných oblastí přirozené akumulace vod 2. název:CHOPAV Datum:2005-12-15 Edice: Datum a typ poslední úpravy: Abstrakt:Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,(b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady. Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb.. Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Účel:Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod 

je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Kredit:Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka Status:completed Kontakt na poskytovatele dat: Aleš Zbořil Výzkumný ústav vodohospodářský T.