Přeskočit na hlavní obsah

Stádo zubrů se za 10 let v Ralsku rozrostlo z pěti na téměř 40 kusů

26.5.2021 

Ohroženým zubrům evropským se v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku daří. Původně sem bylo před deseti lety dovezeno pět kusů, nyní stádo největšího obratlovce evropského kontinentu čítá téměř 40 kusů těchto přežvýkavců. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. Zvířata v oboře v bývalém vojenském prostoru mohou vidět i pěší turisté nebo cyklisté. Zubři jsou největší volně žijící přežvýkavci v Evropě, takřka tři metry dlouhé zvíře váží až tunu a na výšku může mít v kohoutku skoro dva metry. Ve volné přírodě byli vyhubeni asi před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Přežilo několik posledních kusů chovaných v zajetí, většinou v oborách a zoo. Jedním z míst, kde kdysi žili, je i okolí Ralska. Nyní v Ralsku zubři žijí v jedné z největších středoevropských obor na Židlově.

Zubři jsou v Ralsku už čtvrt století. Hrozilo jim vyhynutí, dnes se tu prohání na čtyřicet kusů

21.2.2025 

V bývalém vojenském prostoru Ralsko už čtvrt století pobývají zubři. Obora je se svými 3800 hektary druhou největší v Česku. Vznikla v místech, kde po desetiletí působila armáda.


Obora Židlov byla pojmenovaná podle zaniklé obce a je domovem více než tisícovky zvířat včetně největšího volně žijícího zvířete Evropy - zubra. "V roce 2011 jsme sem dovezli prvních pět kusů zubra a po čtyřech letech další pětici," popsal počátky jejich chovu správce obory Miloslav Zikmund z Vojenských lesů a statků.

Dnes se tu prohání přes 40 těchto majestátních zvířat. "Ač se to k jejich mohutnosti nemusí zdát, jsou to velice plachá zvířata," dodal Zikmund. Na místě někdejší tankové střelnice se dnes pasou také mufloni, jeleni a daňci.


Zubr může vážit skoro tunu


Zubr váží 530-920 kg. Může být vysoký až ke dvěma metrům. Samice je téměř o polovinu menší. Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě. V minulých staletích byli zubři postupně vyhubeni.

Naštěstí zůstalo několik zvířat především v soukromých chovech v Anglii, Německu, Polsku a Švédsku. Ve dnech 25. - 26. srpna 1923 byla v Berlíně založena Mezinárodní společnost pro záchranu zubra. Ta shromáždila informace o poslední padesátce jedinců, kteří tehdy žili v zajetí. Řada zvířat však nebyla schopná chovu.

Po zvýšení početního stavu zvířat v zajetí začalo jejich navracení do přírody. Nejdřív v polské Bělověži v 50. letech. Počty zvířat postupně rostly, a v roce 2022 stav zubrů poprvé překročil hranici deset tisíc kusů.


Obora je v bývalém vojenském prostoru

Vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních užívala v letech 1968 až 1990 sovětská armáda. Očista prostoru začala v roce 1993 a stát do ní investoval přes 400 milionů korun. V roce 1992 vznikla obec Ralsko. Na ploše 170 kilometrů čtverečních zde dnes žije 2240 stálých obyvatel.

V oboře je také ekologické zemědělství a některé lesní porosty jsou podle Zikmunda obnovovány formou pastevního lesa. "Snažíme se pustit do lesa víc světla a ruku v ruce s tím vysázet plodonosné dřeviny, jako duby nebo jabloně. Tím tak pro zvěř zlepšujeme potravní nabídku,"řekl. Za čtvrt století existence ale podle něj obora zažila také dvě kalamity - kůrovcovou a větrnou.

Ve zdejší krajině se točily i známé filmy


Obora láká turisty. Dostanou se sem pěšky nebo na kole a na zubry mohou skutečně narazit. Nedoporučuje se však příliš přibližovat. Pokud se k nim dostanete na méně než sto metrů, snaží se člověka zastrašit.

Z pěti kusů dovezených roku 2000 z polského Bělověžského pralesa je teď početné stádo, v roce 2024 čítalo na 40 jedinců. Patří tak mezi jedno z největších ve střední Evropě. Na přítomnost zubrů v oboře turisty upozorňují informativní tabule. V období 1. 3. - 15. 4. je do obory vstup zakázán. Do klidové zóny obory je vstup zakázán celoročně.

Zdejší krajinu si oblíbili i filmaři. V posledních letech tam vznikly například filmy Nabarvené ptáče nebo Na západní frontě klid.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FVE Ralsko – letiště Hradčany Odborné vedení energetických společností Libereckého kraje s podporou hejtmana. Když se moudré hlavy dají dohromady.  Vznikne ekonomický nesmysl s vysokým podílem dotace a to vše zaplatíme my všichni. Ale levnější energie nebude.  Přehled posledních usnesení, rozhodnutí a aktuálního stavu (leden–únor 2026) Liberecký kraj v průběhu ledna 2026 potvrdil pokračování přípravy projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) v lokalitě bývalého vojenského letiště Hradčany u Ralska. Projekt je prezentován jako klíčová krajská energetická investice, jejímž cílem je snížení nákladů na energie a částečné pokrytí spotřeby elektřiny krajských příspěvkových organizací, zejména škol, sociálních zařízení a nemocnic. Původně uvažovaný záměr s instalovaným výkonem až cca 65 MWp byl na základě technicko-ekonomických analýz a připomínek upraven. Aktuálně kraj pracuje s variantou zhruba 30 MW instalovaného výkonu, která má zabrat přibližně 60 % plochy letiště. Projekt má být ...
  Otázky na mluvčího ČEZ - jde o náš kraj, o místo kde žijeme a proto se musíme ptát  Otázky pro mluvčího společnosti ČEZ – záměr výstavby VTE Ralsko 1. Kolikrát se zástupci ČEZ osobně pohybovali v území Ralska mimo oficiální prezentace projektu? 2. Můžete konkrétně popsat, které části krajiny Ralska považujete za nejcennější a proč? 3. Konzultovali jste záměr s místními obyvateli, spolky a odborníky dlouhodobě působícími v oblasti? 4. Jste si vědomi, že Ralsko je považováno za evropský přírodní unikát střední a západní Evropy? 5. Jak tuto skutečnost zohledňujete v přípravě projektu VTE? 6. Proč má být právě toto území zatíženo průmyslovou energetickou stavbou? 7. Zohledňuje projekt historické dědictví, paměť místa a krajinný vývoj Ralska? 8. Byli přizváni odborníci na krajinný ráz a historickou krajinu Podještědí? 9. Uvědomujete si, že VTE s výškou až 250 m budou dominantou viditelnou na desítky kilometrů? 10. Považujete zásah do krajinného rázu Podještědí za přijatelný? 11. ...
  Stop VTE a o Nás bez Nás  vyzva_hejtmanovi_libereckeho_kraje.docx VÝZVA HEJTMANOVI LIBERECKÉHO KRAJE   k uzavřenému jednání o větrné energetice   Pane hejtmane,   zveřejněná pozvánka na diskusní setkání „Rozvoj větrné energie v Libereckém kraji“, které pořádá Liberecký kraj společně se Sdružením pro zahraniční investice, vyvolává zásadní otázky.   Z programu je zřejmé, že se jedná o jednání organizované především pro zástupce obcí, investory a energetické organizace. Veřejnost – tedy občané Libereckého kraje – jsou z této diskuse fakticky vyloučeni.   Takový postup je zcela nepřijatelný.   Je třeba jasně připomenout základní princip veřejné správy:   Obec není starosta. Obec nejsou úředníci. Obec jsou především občané.   Jsou to právě občané, jejichž krajina, životní prostředí, kvalita života i hodnota jejich majetku mohou být výstavbou velkých větrných elektráren zásadně ovlivněny. Právě oni proto mají právo být informováni a účastnit...