Přeskočit na hlavní obsah

Stádo zubrů se za 10 let v Ralsku rozrostlo z pěti na téměř 40 kusů

26.5.2021 

Ohroženým zubrům evropským se v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku daří. Původně sem bylo před deseti lety dovezeno pět kusů, nyní stádo největšího obratlovce evropského kontinentu čítá téměř 40 kusů těchto přežvýkavců. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. Zvířata v oboře v bývalém vojenském prostoru mohou vidět i pěší turisté nebo cyklisté. Zubři jsou největší volně žijící přežvýkavci v Evropě, takřka tři metry dlouhé zvíře váží až tunu a na výšku může mít v kohoutku skoro dva metry. Ve volné přírodě byli vyhubeni asi před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Přežilo několik posledních kusů chovaných v zajetí, většinou v oborách a zoo. Jedním z míst, kde kdysi žili, je i okolí Ralska. Nyní v Ralsku zubři žijí v jedné z největších středoevropských obor na Židlově.

Zubři jsou v Ralsku už čtvrt století. Hrozilo jim vyhynutí, dnes se tu prohání na čtyřicet kusů

21.2.2025 

V bývalém vojenském prostoru Ralsko už čtvrt století pobývají zubři. Obora je se svými 3800 hektary druhou největší v Česku. Vznikla v místech, kde po desetiletí působila armáda.


Obora Židlov byla pojmenovaná podle zaniklé obce a je domovem více než tisícovky zvířat včetně největšího volně žijícího zvířete Evropy - zubra. "V roce 2011 jsme sem dovezli prvních pět kusů zubra a po čtyřech letech další pětici," popsal počátky jejich chovu správce obory Miloslav Zikmund z Vojenských lesů a statků.

Dnes se tu prohání přes 40 těchto majestátních zvířat. "Ač se to k jejich mohutnosti nemusí zdát, jsou to velice plachá zvířata," dodal Zikmund. Na místě někdejší tankové střelnice se dnes pasou také mufloni, jeleni a daňci.


Zubr může vážit skoro tunu


Zubr váží 530-920 kg. Může být vysoký až ke dvěma metrům. Samice je téměř o polovinu menší. Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě. V minulých staletích byli zubři postupně vyhubeni.

Naštěstí zůstalo několik zvířat především v soukromých chovech v Anglii, Německu, Polsku a Švédsku. Ve dnech 25. - 26. srpna 1923 byla v Berlíně založena Mezinárodní společnost pro záchranu zubra. Ta shromáždila informace o poslední padesátce jedinců, kteří tehdy žili v zajetí. Řada zvířat však nebyla schopná chovu.

Po zvýšení početního stavu zvířat v zajetí začalo jejich navracení do přírody. Nejdřív v polské Bělověži v 50. letech. Počty zvířat postupně rostly, a v roce 2022 stav zubrů poprvé překročil hranici deset tisíc kusů.


Obora je v bývalém vojenském prostoru

Vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních užívala v letech 1968 až 1990 sovětská armáda. Očista prostoru začala v roce 1993 a stát do ní investoval přes 400 milionů korun. V roce 1992 vznikla obec Ralsko. Na ploše 170 kilometrů čtverečních zde dnes žije 2240 stálých obyvatel.

V oboře je také ekologické zemědělství a některé lesní porosty jsou podle Zikmunda obnovovány formou pastevního lesa. "Snažíme se pustit do lesa víc světla a ruku v ruce s tím vysázet plodonosné dřeviny, jako duby nebo jabloně. Tím tak pro zvěř zlepšujeme potravní nabídku,"řekl. Za čtvrt století existence ale podle něj obora zažila také dvě kalamity - kůrovcovou a větrnou.

Ve zdejší krajině se točily i známé filmy


Obora láká turisty. Dostanou se sem pěšky nebo na kole a na zubry mohou skutečně narazit. Nedoporučuje se však příliš přibližovat. Pokud se k nim dostanete na méně než sto metrů, snaží se člověka zastrašit.

Z pěti kusů dovezených roku 2000 z polského Bělověžského pralesa je teď početné stádo, v roce 2024 čítalo na 40 jedinců. Patří tak mezi jedno z největších ve střední Evropě. Na přítomnost zubrů v oboře turisty upozorňují informativní tabule. V období 1. 3. - 15. 4. je do obory vstup zakázán. Do klidové zóny obory je vstup zakázán celoročně.

Zdejší krajinu si oblíbili i filmaři. V posledních letech tam vznikly například filmy Nabarvené ptáče nebo Na západní frontě klid.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Článek od  Thomas Paukner  na platformě  Médium.cz   tvrdí, že kolem dotací na fotovoltaické projekty z období působení  Petr Hladík  existuje podezření na účelové dělení projektů za účelem získání vyšších podpor. Autor popisuje vazby mezi holdingem, poradci a desítkami projektů FVE a uvádí, že podle něj mohlo dojít k „násobně vyšším“ dotacím, než by bylo běžné. Současně ale v samotném textu výslovně uvádí, že jde o „důkazy podepřené podezření“ a nikoli pravomocně potvrzené porušení zákona.  Důležitý detail: jde o komentářový/publicistický text na blogovací platformě, nikoliv o výsledek trestního řízení, auditu nebo soudního rozhodnutí. To je podstatné rozlišovat, zvlášť pokud bys chtěl z článku dál citovat nebo stavět veřejná tvrzení. Označení typu „tunel“ nebo „podvod“ bez opory v oficiálním závěru může být právně dost citlivé. Článek navazuje na širší debatu o: masivní podpoře OZE, akceleračních zónách, dělení projektů FVE, a nastavení dotačních pra...
FVE Ralsko – letiště Hradčany Odborné vedení energetických společností Libereckého kraje s podporou hejtmana. Když se moudré hlavy dají dohromady.  Vznikne ekonomický nesmysl s vysokým podílem dotace a to vše zaplatíme my všichni. Ale levnější energie nebude.  Přehled posledních usnesení, rozhodnutí a aktuálního stavu (leden–únor 2026) Liberecký kraj v průběhu ledna 2026 potvrdil pokračování přípravy projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) v lokalitě bývalého vojenského letiště Hradčany u Ralska. Projekt je prezentován jako klíčová krajská energetická investice, jejímž cílem je snížení nákladů na energie a částečné pokrytí spotřeby elektřiny krajských příspěvkových organizací, zejména škol, sociálních zařízení a nemocnic. Původně uvažovaný záměr s instalovaným výkonem až cca 65 MWp byl na základě technicko-ekonomických analýz a připomínek upraven. Aktuálně kraj pracuje s variantou zhruba 30 MW instalovaného výkonu, která má zabrat přibližně 60 % plochy letiště. Projekt má být ...
PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO ROZVOJOVÉHO PLÁNU ČR - akcelerační oblast č. AOS13, AOV 26 a AOS 14 a širší dotčené území  Ministerstvo pro místní rozvoj  Staroměstské náměstí 932/6 110 00 PRAHA  Vážené dámy, vážení pánové, v souladu s možností  uplatnit připomínky k návrhu změny č. 2 Územního rozvojového plánu České republiky (dále jen ÚRP ČR)  si Vám dovoluji předložit připomínky k vymezení akceleračních oblastí v širším území města Ralsko a okolních obcí. Tyto připomínky směřují proti návrhu změny č.2 ÚRP ČR, konkrétně proti vymezení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie v dotčeném území. Předložené připomínky vycházejí z ochrany přírody, krajiny a právních povinností České republiky vyplývajících z práva Evropské unie.  I. DOTČENÉ ÚZEMÍ  Tyto připomínky se vztahují k vymezení akcelerační oblasti v Libereckém kra...