OBECNÁ PRÁVNÍ METODIKA
možnost právní argumentace (odborný text) při obraně proti VTE

⚖️ 1. PRÁVNÍ ARGUMENTY
Úvodem uvést dále uvedené právní argumenty, pokud se s nimi ztotožňujete.

⚙️ 2. TECHNICKÉ ARGUMENTY
Dále uvést obecné technické argumenty proti realizaci, pokud se s nimi ztotožňujete.

📍 3. MÍSTNÍ ARGUMENTY
Závěrem uvést konkrétní místní argumenty svědčící proti realizaci.

📚 Hlavní právní oblasti argumentace:

• Ústava České republiky
• Listina základních práv a svobod
• Občanský zákoník
• Ochrana vlastnických práv
• Ochrana zdraví obyvatel
• Ochrana krajiny a životního prostředí
• Právo na samosprávu obcí
• Rovnost před zákonem

⚖️ Možné právní výhrady proti realizaci VTE:

• protiústavní zvýhodnění vybraných staveb,
• zásah do práv obcí a územního plánování,
• zásah do vlastnických práv obyvatel,
• negativní dopady na zdraví, krajinu a kvalitu života,
• nerovnost účastníků správních řízení,
• nedostatečné posouzení veřejného zájmu,
• možné porušení principů ochrany přírody a krajiny.

📖 Použitelné právní principy:

• čl. 7 Ústavy ČR — ochrana přírodního bohatství,
• čl. 101 Ústavy ČR — právo obcí na samosprávu,
• čl. 4 Listiny — šetření podstaty práv,
• čl. 6 Listiny — právo na život,
• čl. 11 Listiny — ochrana vlastnictví,
• čl. 12 Listiny — nedotknutelnost obydlí,
• § 1042 občanského zákoníku — ochrana proti zásahům do vlastnického práva.

⚠️ Shrnutí metodiky
Výstavba VTE může podle uvedené argumentace představovat:

• zásah do ústavně chráněných práv občanů,
• zásah do výkonu samosprávy obcí,
• trvalé zásahy do krajiny,
• možné ohrožení zdraví a kvality života,
• devalvaci majetku a krajinného rázu.

V případě povolení staveb lze využít:

• správní námitky,
• odvolání,
• soudní ochranu,
• případně ústavní stížnost.

🛡️ Zásadní je ochrana práv občanů, zdraví, majetku a životního prostředí.

Pro stavebníky VTE se tedy vytvořilo ze strany zákonodárců protekční právní prostředí, tj. využila se pozitivní právní diskriminace, kterou se životní prostředí – snížením těchto klasických standardů – spíše potencionálně ohrožuje. Bylo tedy porušeno ústavně chráněné právo na rovnost před zákonem dle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rovnost před zákonem není přitom privilegiem, ale základní právo; stavebníci VTE nemají právo být zvýhodňováni ve stavebním právu vůči ostatním stavebníkům, ale zcela naopak, bylo by důvodné a obhajitelné požadovat po nich s ohledem na náročnost staveb a jejich dopady do krajiny a na obyvatele přísnější podmínky.

„Rovnost před zákonem“ je základní právní princip zaručující, že se všemi osobami je zacházeno stejně bez diskriminace, a to včetně jakékoliv pozitivní diskriminace. Tento princip, ukotvený v ústavním pořádku (Listina základních práv a svobod), zajišťuje rovný přístup k právům a spravedlivému procesu před orgány veřejné moci, tedy i před orgány ve stavebním řízení.

Rychlost předmětného správního řízení v případě VTE není přitom absolutně důvodným argumentem, ale spíše naopak, svědčí v jeho neprospěch. Rychlost při náročnosti těchto staveb je spíše negativum, zvláště snižují-li se nároky na tato řízení.

Rovnost před zákonem je základní právo, které zaručuje všem stejné zacházení ve vztahu k našemu právnímu řádu dle našeho ústavního pořádku; proto zavedení akceleračních zón je nepochybně protiústavním zásahem a nemůže při obhajobě jakkoli obstát. Proto jakýkoli krok realizovaný na jejich podkladě je krokem v rozporu s právem.

Právní obhajobu však mají obce a města (a občané v referendu) i proti větrným elektrárnám ad hoc, tedy tzv. případ od případu mimo akcelerační zóny, pokud by byla snaha je takto stavět, a to ze všech dále uvedených důvodů.

Realizací větrných elektráren dále dochází ve vztahu k samosprávám, k účastníkům daných správních řízení včetně obcí a měst a objektivně vůči všem přímo i nepřímo dotčeným občanům naší země, k porušení těchto ustanovení:

1. Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., tj. Ústavy České republiky, v těchto částech

a) Porušení Čl. 7: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Stát by tím, že by povolil realizovat podobné dílo, nedbal o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství, tj. připustil by zasáhnout do krajiny natrvalo tak, že by ji regionálně zcela narušil a v zastavěné ploše natrvalo zničil. Tím by porušil daný článek Ústavy ČR.

b) Porušení Čl. 8: Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.
Porušení Čl. 101, odst. 1: Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.

Tím, že se připustil režim protiústavních akceleračních zón, se dále připustil zásahem zákonodárce zvenčí protiprávní zásah do územních plánů, jejichž obsah je jinak výsostným právem obcí a měst jako jednotek územních samospráv. Podobným způsobem stát není oprávněn, a to ani zákonodárnou cestou, zasahovat do vyhrazené pravomoci obcí.

Schvalování územního plánu je proces ve finální kompetenci zastupitelstva obce, které rozhoduje o jeho pořízení, zadání i finálním vydání. Přijetím akceleračních zón došlo k protiústavnímu zásahu do práva na samosprávu v této oblasti, a pokud by došlo k povolení větrné elektrárny na základě tohoto právního předpisu, jednalo by se o rozhodnutí protiústavní rovněž v mezích citovaných článků.

2. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb., Listina základních práv a svobod

a) Porušení Čl. 4, odst. 3: Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
Porušení Čl. 4, odst. 4: Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Jak už bylo uvedeno úvodem, přijetím právní úpravy akceleračních zón došlo k zásadnímu protiústavnímu narušení principu rovnosti, když pro vybrané typy staveb, zde větrných elektráren, byly jedny subjekty práva nedůvodně procesně zvýhodněny (pozitivní diskriminace), a jiné subjekty práva v tomto smyslu znevýhodněny. Investoři větrných elektráren se stali právní úpravou zákonodárcem nedůvodně preferováni ve stavebním řízení, zatímco investoři jiných staveb nikoli (byla jim ponechána původní právní pozice).

Všichni účastníci správních řízení staveb větrných elektráren, kteří jsou jimi hrubě zasahováni, jsou tak rovněž výrazně zasaženi do svých vlastnických práv s výrazně omezenými procesními právy, protože se nemohou daným stavbám bránit v dostatečném rozsahu pro nedůvodné zvýhodnění těchto staveb. Není zde v žádném případě splněna ani tvrzená podmínka veřejného zájmu, když dané stavby VTE nejsou stavby, které by musely být realizovány objektivně nedůvodně rychle, navíc jejich realizace by zcela objektivně a prokazatelně negativně zasahovala svým vlivem zcela zásadně do života obyvatel v jejich okolí. Dochází tak k narušování ústavního pořádku, a to citovaných dvou článků Listiny základních práv a svobod.

V případě čl. 4, odst. 3 dochází k nedůvodnému protekčnímu preferování správních řízení konkrétních investorů s cílem dosažení jejich rychlejšího zisku, a to za porušení čl. 4, odst. 4, kdy je hrubě zasahováno do práv všech ostatních vlastníků v daném regionu a obecní samosprávy jako subjektu veřejného zájmu, tedy kdy se zcela rezignovalo na šetření podstaty a smyslu práv všech dotčených subjektů práva. Stavbou daných větrných elektráren by se výrazně omezila základní vlastnická práva všech ostatních subjektů, a zasáhlo by se současně trvale do jejich práva na život (na zdraví). Žádný veřejný zájem, který by to vyvážil, přitom nelze ani při nejvyšší dobré vůli identifikovat.

b) Porušení Čl. 6, odst. 1: Každý má právo na život.
Porušení Čl. 11, odst. 1: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
Porušení Čl. 11, odst. 3: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.