Přišla řada na dopisy

Jsou chvíle, kdy už nestačí jen číst, poslouchat a kroutit hlavou. Chvíle, kdy si člověk řekne: teď už je to na mně. A přesně tam jsme se dostali. Přišla řada na dopisy.

Ne proto, že by nás psaní bavilo víc než pobyt venku. Ne proto, že bychom měli rádi úřední jazyk. Ale proto, že mlčet by znamenalo souhlasit. A s tím, co se kolem nás rýsuje, souhlasit nemůžeme.

Dopis je zvláštní nástroj. Není to výkřik na sociální síti, který zítra zapadne. Je to stopa. Otisk postoje. Dokument, který zůstává, vrací se v odpovědích, v archivech, v rozhodnutích. Je to způsob, jak dát věcem váhu a řád.

Každý dopis je zároveň otázkou: Kdo o tom rozhoduje? Na základě čeho? A s kým? A také připomínkou, že krajina není prázdná plocha na mapě. Je to domov, paměť, zkušenost, každodenní život.

Nepíšeme s iluzí, že jeden dopis všechno změní. Píšeme proto, aby bylo jasné, že tu někdo je. Že sleduje, ptá se a nenechá se odbýt obecnou frází. Že mu záleží.

Možná odpovědi přijdou pomalu. Možná některé nepřijdou vůbec. Ale i to je odpověď.

A tak dnes místo ticha volíme slova. Klidná, věcná, ale pevná.
Protože přišla řada na dopisy. 

Napsal jsem dotazy k postoji v otázce na výstavbu VTE Ralsko a souběhu příprav AZ (AO)

Kam?

Liberecký kraj 

Hejtman LK

Odbor ŽP LK

Vláda ČR

Prezident ČR 

Obec Ralsko a okolní obce 

Opovědi na sebe nechali nějaký čas čekat a výsledek? Zní, to ne my to oni. 

Kraj veškerou odpovědnost přenáší na stát, ale potichu si připravují nezbytné kroky a podklady. 

Jediné jako možnost ', která ohlídá kroky všech dotazovaných jsou AI hlídače, které jsem byl nucen vytvořit pro přehled ve všech těch krocích, které budou následovat.