Letiště Hradčany – mimořádné přírodní území, které lze chránit i využívat. Proč je rozdíl mezi armádním výcvikem a rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnou zásadní

V posledních letech se kolem bývalého vojenského letiště Hradčany stále častěji objevuje tvrzení, že pokud nebude na letišti postavena rozsáhlá fotovoltaická elektrárna, vrátí se sem armáda. Tento argument zaznívá opakovaně při veřejných debatách i mezi občany. Veřejně dostupné dokumenty však ukazují podstatně odlišný obraz.

Odkaz na článek: https://czechairforce.com/…ne/

Armáda letiště využívá již dnes

Ministerstvo obrany již v roce 2022 uvedlo, že má zájem zachovat možnost využívat letiště Hradčany pro příležitostný výcvik. Současně však výslovně uvedlo, že neplánuje obnovit stálou vojenskou základnu ani běžný letecký provoz.

Od té doby se na letišti uskutečnila řada specializovaných výcviků.

Proběhl zde například několikadenní výcvik jednotek Movement Control Teams (MCT), které nacvičovaly, zřizování provizorních heliportů, navádění vrtulníků, logistickou podporu aliančních přesunů, řízení dopravy ve spolupráci s Policií ČR a ochranu logistických táborů.

Další rozsáhlé cvičení zde absolvoval 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany, jehož příslušníci prováděli radiační průzkum, odběry vzorků, dekontaminaci techniky i osob a řešili modelové scénáře spojené s chemickými a radiologickými hrozbami.

Odkaz na nedávné poslední cvičení: https://www.czdefence.cz/…com

Nic z těchto cvičení však nepředstavuje návrat běžného vojenského letiště. Jedná se o krátkodobé, časově omezené akce, po jejichž skončení se prostor opět vrací do běžného režimu.

Biologický význam Hradčan je mimořádný

Právě skutečnost, že letiště není intenzivně využíváno, umožnila vznik unikátní přírody.

Podle odborného hodnocení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pokrývá přibližně 80 hektarů letiště evropsky významný biotop otevřených trávníků kontinentálních dun (habitat 2330), který se v takto rozsáhlé podobě v České republice vyskytuje pouze výjimečně. Další přibližně čtyři hektary tvoří evropsky významná suchá vřesoviště (habitat 4030). Oba typy stanovišť patří mezi vzácné biotopy, jejichž výskyt v krajině dlouhodobě ubývá. 

Dokument AOPK současně upozorňuje, že Česká republika má podle evropského práva povinnost tyto biotopy zachovávat a zlepšovat jejich stav. Výstavba rozsáhlé fotovoltaické elektrárny podle dokumentu může negativně ovlivnit jejich rozlohu i kvalitu. 

Desítky chráněných druhů

Na letišti byly zaznamenány desítky zvláště chráněných druhů.

Mezi nejvýznamnější patří:

• kosatec sibiřský
• modrásek obecný – jedna z posledních populací v České republice
• ohniváček černočárný
• kriticky ohrožený sysel obecný
• lelek lesní
• skřivan lesní
• strnad luční,
• dudek chocholatý
• bělořit šedý
• devět druhů netopýrů využívajících hangáry a podzemní objekty jako zimoviště.

AOPK výslovně uvádí, že právě bývalá vojenská činnost a následně velmi omezené hospodaření umožnily vznik mimořádně cenné mozaiky otevřených stanovišť. Takových lokalit v České republice postupně ubývá a Hradčanské letiště představuje největší bezlesou lokalitu minimálně regionálního významu a sahá až do evropského měřítka. Všeobecně se jedná o oblast jako celku, považovanou za jednu nejvýznamnějších ve střední a západní Evropě. 

Právě proto je rozdíl mezi armádním výcvikem a fotovoltaickou elektrárnou zásadní

Krátkodobé armádní cvičení představuje dočasné využití území.

Po jeho skončení zůstává letiště nadále otevřenou krajinou. Nedochází k trvalému zastavění, oplocení celého prostoru ani k dlouhodobému vyloučení pohybu po většině areálu.

Naproti tomu rozsáhlá fotovoltaická elektrárna by znamenala dlouhodobou změnu využití území. Vyžadovala by instalaci panelů, technické infrastruktury, oplocení a trvalé provozní zajištění, což by představovalo zásadní zásah do otevřené krajiny a přírodních stanovišť.

Navíc dle stanovení MMR k AO pod označením AOS13 dalo jasně stanovené podmínky! Ty ovšem chtěl kraj nechat upravit a to ku prospěchu výstavby FVE! Zdůvodnění kraje je uvedeno níže v textu. 

Liberecký kraj se jako vlastník brownfieldu bývalého vojenského letiště Hradčany v Ralsku dlouhodobě snaží nalézt smysluplné a udržitelné využití tohoto areálu. Aktuálně zde Liberecký kraj připravuje záměr fotovoltaické elektrárny, a proto požaduje následující úpravy navržených opatření.

a) Limit maximální výměry areálu 10 ha – navrhované omezení maximální půdorysné výměry jednotlivých areálů na 10 ha je nepřiměřené a požadujeme jeho zrušení nebo výrazné navýšení. Stanovený limit významně omezuje efektivní realizaci záměrů výroby energie z obnovitelných zdrojů, neboť neodpovídá běžné praxi při navrhování fotovoltaických elektráren. Vede k nutnosti umělého dělení funkčně jednotných projektů na více samostatných areálů, což způsobuje vyšší investiční náklady, duplicitní infrastrukturu a složitější koordinaci výstavby i provozu. Takové řešení zároveň zvyšuje administrativní zátěž v povolovacích procesech. Omezení není dostatečně odůvodněno konkrétními charakteristikami území a ve svém důsledku odporuje cíli zjednodušení a urychlení rozvoje OZE.

b) Omezení zásahů do půdy a zákaz skrývky – požadujeme zpřesnění a zmírnění požadavku na minimalizaci narušení půdy a faktický zákaz skrývky zeminy. Současná formulace je příliš obecná a může být vykládána restriktivně, což vytváří právní nejistotu pro investory i správní orgány. Zásahy do půdy jsou přitom v určitém rozsahu nezbytné pro realizaci staveb a zajištění jejich stability. Nepřiměřené omezení může vést k technicky nevhodným řešením nebo ke zvýšení nákladů. Vhodnější je jasně definovat přípustný rozsah zásahů a podmínky jejich provádění.

c) Podmínky oplocení (prostupnost, pásy mezi areály) – požadujeme přehodnocení rozsahu a detailnosti podmínek pro oplocení, zejména povinné prostupnosti a oddělovacích pásů. Stanovené požadavky významně zvyšují náklady na realizaci i údržbu oplocení a současně mohou snižovat bezpečnost areálů, například z hlediska neoprávněného vstupu osob nebo pohybu zvěře. Jednotné nastavení pro celé území nereflektuje rozdílné podmínky jednotlivých lokalit ani konkrétní ekologické potřeby. Flexibilnější přístup založený na individuálním posouzení by umožnil lépe vyvážit ochranu přírody a bezpečnost provozu.

d) Zákaz realizace staveb v období hnízdění (březen-červenec) – požadujeme umožnění výjimek ze zákazu realizace staveb v období hnízdění na základě aktuálního biologického průzkumu. Plošný zákaz stavebních prací po dobu několika měsíců výrazně omezuje časové možnosti realizace projektů a může vést k jejich prodloužení o celý rok. Takto obecné omezení nebere v úvahu skutečný výskyt chráněných druhů v konkrétní lokalitě. Individuální biologické posouzení by umožnilo cílenou ochranu přírody bez zbytečného omezení realizace záměrů tam, kde riziko není prokázáno.

e) Odstup od lesa min. 20 m – požadujeme přehodnocení minimální vzdálenosti staveb od lesa nebo umožnění výjimek. Pevně stanovený odstup bez ohledu na konkrétní charakter lesa a navrhovaného záměru může vést k neefektivnímu využití území. V některých případech není takto velký odstup nezbytný z hlediska ochrany přírody ani bezpečnosti. Individuální posouzení by umožnilo stanovit přiměřené podmínky odpovídající místním poměrům.

f) Povinnost biologického dozoru po celou dobu realizace – požadujeme omezení povinnosti biologického dozoru pouze na vybrané fáze realizace stavby. Trvalý biologický dozor po celou dobu realizace představuje významnou finanční a organizační zátěž, která není vždy opodstatněná. V mnoha případech postačuje dozor v klíčových fázích, kdy může dojít k zásahu do přírodních hodnot. Takové řešení je efektivnější a zároveň zachovává požadovanou úroveň ochrany.

g) Přísné podmínky provozu (údržba bez chemie) – požadujeme zmírnění omezení týkajících se údržby vegetace a umožnění širší škály prostředků. Úplné vyloučení běžných prostředků ochrany rostlin může vést k neefektivní údržbě a zvýšení provozních nákladů. V některých situacích může být použití cílených a šetrných prostředků vhodnější než mechanické zásahy. Regulace by měla umožnit použití takových metod, které neohrozí životní prostředí, ale zároveň zajistí funkční správu území.

Pan Miklík z Energie Ralsko asi úplně není v obraze ve výkladu MMR k AOS 13? 

Z veřejně dostupných dokumentů vyplývá zajímavý rozpor.

Liberecký kraj ve svých připomínkách k metodice požadoval zrušení limitu 10 hektarů pro jednotlivý fotovoltaický areál. Argumentoval tím, že tento limit znemožňuje realizaci větších elektráren a nutí investora uměle rozdělovat jeden funkčně jednotný projekt na více samostatných areálů.

Ministerstvo pro místní rozvoj však tento požadavek neakceptovalo a limit 10 hektarů ponechalo.

Přesto následně jednatel společnosti Energie Ralsko Zbyněk Miklík pro Novinky uvedl, že to nepředstavuje problém. Podle jeho slov bude elektrárna o výkonu 30 nebo 60 MW jednoduše rozdělena na tři nebo šest oddělených částí, mezi nimiž budou cesty a pásy zeleně.

To vyvolává otázku, zda je takový postup skutečně v souladu se smyslem stanoveného limitu. Pokud byl limit 10 hektarů zaveden proto, aby nevznikaly rozsáhlé souvislé fotovoltaické komplexy, pak jeho nahrazení několika sousedícími desetihektarovými plochami tvořícími jeden energetický projekt může být vnímáno jako naplnění formálního požadavku, nikoli jeho účelu.

MMR připomínky kraje neakceptovalo a vysloveně odmítlo nároky kraje na úpravu. Toto je reálný podvod na občany, kteří své připomínky uplatnili k projednání na MMR a bylo jim vyhověno. 

Ad 11.a) Neakceptováno: Limit 10 ha je stanoven z důvodu zajištění minimalizace dopadů na krajinný ráz a zachování prostupnosti krajiny pro živočichy i člověka.

Ad 11.b) Neakceptováno. Podmínka je stanovena z důvodu ochrany zvláště chráněných druhů. Je zřejmé, že určitá nezbytná míra zásahu se připouští a není tedy podmínkou vyloučena.

Ad 11.c) Neakceptováno. Podmínka je stanovena za účelem zajištění migrační prostupnosti území pro drobné a středně velké živočichy.

Ad 11.d) Neakceptováno. Podmínka byla ponechána záměrně s ohledem na zvláště chráněné druhy ptáků hnízdících na zemi jako preventivní opatření vycházející z principu předběžné opatrnosti. Princip zavedený v § 13 a 14 ZOZE spočívá ve stanovení co nejvíce podmínek již v územním opatření, nikoliv až ve fázi povolení záměru.

Ad 11.e) Neakceptováno. Podmínka byla stanovena zejména s ohledem na zajištění migrační prostupnosti území zejména pro lesní savce. Princip zavedený v § 13 a 14 ZOZE spočívá ve stanovení co nejvíce podmínek již v územním opatření, nikoliv až ve fázi povolení záměru.

Ad 11.f) Neakceptováno. Podmínka biologického dozoru byla stanovena s ohledem na ochranu druhů zjištěných v území, její zmírnění se nejeví jako účelné.

Ad 11.g) Neakceptováno. Podmínka omezující škálu prostředků použitelných k údržbě vegetace byla stanovena s ohledem na ochranu druhů zjištěných v území, její zmírnění se nejeví jako účelné.

Ad 11.h) Neakceptováno. Požadavek na barevné provedení je dostatečně konkrétní, jeho zobecnění se jeví jako kontraproduktivní z hlediska srozumitelnosti podmínky a jeho další upřesnění není potřebné a mohlo by vést k příliš přísnému stanovení podmínky.

Je správné strašit návratem armády?

Ve veřejné debatě bývá někdy vytvářen dojem, že alternativou k fotovoltaické elektrárně je návrat plnohodnotného vojenského letiště.

Veřejně dostupné informace Ministerstva obrany tomu však neodpovídají. Naopak ukazují, že armáda usiluje především o možnost občasného využití letiště pro specializovaný výcvik, nikoli o obnovení stálé letecké základny se stálým provozem vojenských letadel.

Budoucnost Hradčan

Diskuse o budoucnosti Hradčan by proto neměla být vedena jako volba mezi dvěma extrémy.

Na jedné straně stojí příležitostné využití unikátního prostoru pro obranu státu, které podle dosavadní praxe probíhá jen krátkodobě a bez trvalé přeměny krajiny.

Na druhé straně stojí návrh rozsáhlé fotovoltaické elektrárny, která by znamenala dlouhodobou změnu charakteru jedné z biologicky nejvýznamnějších otevřených ploch v regionu.

Právě proto je vhodné posuzovat budoucnost letiště nejen z hlediska energetiky, ale také z pohledu ochrany přírody, veřejného zájmu a dlouhodobé hodnoty tohoto jedinečného území.