Přípravy na výstavbu připojení  FVE v plném proudu? 

ÚD č. 82 – 2026 – Oznámení o zahájení řízení o povolení záměru

Další příprava zrcadel - černý křišťálový kraj. 

Spojitost je zcela zřejmá a tímto záměrem se připravuje i připojení pro budoucí FVE v Hradčanech na býv. vojenském letišti. 

i přesto níže uvedené 

Zhodnocení přírodovědného významu letiště Hradčany v Ralsku

Přírodovědné zhodnocení významu letiště je založeno na dostupných podkladech, které byly sebrány zejména do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) AOPK ČR, netýká se biotopů. Zhodnocení biotopů bylo provedeno na základě dostupných dat z vrstvy Mapování biotopů AOPK ČR. V obou případech se jedná o veřejně dostupné informace.

Areál letiště Hradčany je poměrně rozlehlý, pro účely přírodovědného zhodnocení budou vzaty v úvahu pozemky p. č. 550, 551, 552, 554 a 562 v k. ú Hradčany nad Ploučnicí.
Letiště Hradčany leží mimo území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj (dále jen „CHKO“), pouze travnatá část při vnějším východním okraji ranveje na pozemku p. č. 131/5 v k. ú. Hradčany je součástí CHKO, jak je patrné z mapy č. 1. Samotné zájmové území leží mimo území Natura 2000 – na ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady (dále jen „PO“) betonové pojezdové plochy na východní části navazují přímo na PO (kopírují hranice CHKO), jižní část letiště je vzdálena přibližně 115 m od Evropsky významné lokality Horní Ploučnice a 1000 m od Evropsky významné lokality Jestřebsko – Dokesko (dále jen „EVL“) viz. mapy, příloha č. 2. Areál letiště leží izolovaně od zastavitelného a zastavěného území obce. Je tvořeno betonovými ranvejemi uprostřed, kterých se nachází rozsáhlé travnaté plochy se solitérními dřevinami.

V textu dále jsou uvedeny stěžejní druhy a biotopy, v tabulce níže je uveden souhrn všech druhů včetně jeho statutu ochrany dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění (dále jen „vyhláška“), dle přílohy č. II Směrnice Rady č. 92/43/EHS (dále jen „Směrnice“) v platném znění a aktuálně platných Červených seznamů jednotlivých druhů, které jsou v nějakém měřítku chráněné.

Dle vrstvy mapování biotopů pokrývají plochu Hradčanského letiště (mimo dráhy) přírodní biotopy. Největší podíl, celkově se jedná o přibližně 80 ha, zaujímají kostřavové trávníky písčín (T5.3), které jsou součástí evropsky významného stanoviště (tzv. habitatu) 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem. Biotopy habitatu 2330 se na takto rozsáhlých plochách vyskytují jen výjimečně. Tento biotop je dle Červeného seznamu biotopů České republiky (Chytrý a kol. 2020) hodnocen jako zranitelný. Přibližně na 1/3 rozlohy se jedná o biotopy s dobrou kvalitou, na zbylé části lze zlepšit kavlitu pravidelným managementem.

Maloplošně, s rozlohou cca 4 ha, se dle vrstvy mapování biotopů na letišti Hradčany vyskytuje biotop sekundární podhorská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (T8.2B) náležející k habitatu 4030 Evropská suchá vřesoviště, který je také součástí evropsky významného stanoviště. Tento biotop se na letišti Hradčany vyskytuje vesměs v dobré kvalitě. Dle Červeného seznamu biotopů České republiky (Chytrý a kol. 2020) je tento biotop hodnocen jako blízký ohrožení.

Biotopy habitatů 2330 a 4030 jsou v krajině poměrně vzácně a většina výskytů z krajiny rychle mizí v důsledku plošné eutrofizace (obohacování živinami). Jedná se o evropsky významné habitaty, pro které se vyhlašují EVL. Tento trend je patrný i v blízké EVL Jestřebsko – Dokesko, kde jsou oba habitaty předmětem ochrany, habitat 2330 je současně předmětem ochrany EVL Horní Ploučnice. Výskyt na Hradčanském letišti je tak třeba považovat za velmi významný.

Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově

přírody, se Česká Republika jako členský stát zavázala ke zlepšení stavu přírodních biotopů, IČO: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I katerina.sindelarova@nature.cz I T: 725 009 723

konkrétně obnovit 20% suchozemských biotopů. Do roku 2030 musí členské státy prokázat zastavení úbytku a zahájení obnovy degradovaných ekosystémů. Z tohoto důvodu bude Česká republika v roce 2030 podávat Evropské komisi tzv. report biotopů – údaje o velikosti a stavu biotopů (stanovišť) a to zejména těch evropsky významných. Dle výše zmíněného Nařízení Evropského parlamentu (a také Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, jehož cílem je zastavit úbytek biodiverzity a zvrátit nepříznivé trendy v ochraně přírody) by Česká republika nemělazmenšovat velikost Evropsky významných biotopů a degradovat je. Zároveň ze Směrnice Rady č. 92/43/EHS vyplývá povinnost sledovat změny stavu uvedených biotopů nejen v území soustavy Natura 2000, ale na území celého státu (Chytrý a kol. 2020). Je tedy důvodné podezření že výstavba fotovoltaické elektrárny může negativně ovlivnit rozlohu a stav evropsky významných stanovišť.

Z botanicky významných druhů se na letišti vyskytuje silná populace kosatce sibiřského (Iris sibirica), který je dle vyhlášky, v kategorii silně ohrožený. Kromě toho je zde dle webu ČSOP Jaro Jaroměř (2015) udávaný výskyt vratičky heřmánkolisté (Botrichium matricariifolium), která patří k druhům s nestálým výskytem a dle vyhlášky patří ke kriticky ohroženým druhům.

K jednomu z nejzásadnějších druhů hmyzu letiště bezesporu patří jedna z vůbec posledních populací modráska obecného (Plebejus idas), který je těsně před vyhynutím (web Atlas denních motýlů online). Dalším významným motýlem je ohniváček černočárný (Lycaena dispar), který je evropsky významným druhem dle Směrnice a dle vyhlášky patří k silně ohroženým druhům. Stav jeho populací je příznivý.

V zájmovém území se vyskytují dva evropsky významné druhy ptáků dle Směrnice, jedná se o druhy, které jsou předmětem zvláštních opatření na ochranu jeho přírodního stanoviště a pro které se vyhlašují ptačí oblasti, zároveň jsou to druhy, které jsou předmětem ochrany PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Konkrétně se jedná o skřivana lesního (Lullua arborea), který hnízdí na zemi v travinách a kde také vyvádí mláďata. Dalším druhem je lelek lesní (Caprimulgus europaeus), který hnízdí v okolních lesích, nicméně samotná plocha je pro něj jako potravní lokalita neméně důležitá. Oba druhy jsou zároveň dle vyhlášky silně ohrožené. Dalším z významných druhů letiště je dle vyhlášky kriticky ohrožený strnad luční (Emberiza calandra) a ohrožený bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola). Další ptáci níže uvedení využívají plochu letiště jako významnou potravní lokalitu.

Letiště je významným biotopem také pro netopýry obecně. Součástí areálu letiště je mnoho objektů významných pro jejich zimování, jedná se o hangáry a také podzemní sklady, jak uvádí Daniel Horáček v inventarizačním průzkumu netopýrů v PR Hradčanské rybníky z roku 2018. Celkově zde bylo zaznamenáno 9 druhů netopýrů, všichni dle vyhlášky patří do kategorie silně ohrožený a všechny druhy netopýrů patří mezi evropsky významné druhy, tedy druhy, pro které se vyhlašují evropsky významné lokality.

V roce 2025 byl na Hradčanském letišti potvrzen výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus), který je evropsky významným druhem, dle vyhlášky kriticky ohroženým druhem a zároveň druhem pro který je vytvořen záchranný program. Dle dostupných zdrojů se ještě v roce 1989 na této lokalitě nalázela kolonie, která však postupně vymizela a několik desetiletí zde nebyl zaznamenán jeho výskyt ani přes intenzivní monitoring v roce 2017.

V tomto textu jsou vyjmenovány nejzásadnější druhy a biotopy, níže v tabulce, která je přílohou č. 1, je uveden souhrn druhů včetně jejich zařazení ochrany. Obecně se na letišti a v jeho okolí jedná o sekundární bezlesí vzniklé zejména díky vojenské činnosti voblasti. Díky minimálnímu obhospodařování lokality byl umožněn vznik unikátních stanovišť s vysokou diverzitou druhů rostlin a živočichů. Takových biotopů je obecně velmi málo, nálezají se často právě ve vojenských prostorech, tedy i v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko, kde tyto lokality postupně ubývají. Vpřípadě Hradčanského letiště se jedná o největší bezlesou lokalitu minimálně v regionálním významu. Tyto bezlesé plochy otevřené krajiny, které nejsou příliš obhospodařované, jsou velmi významné pro ptactvo hnízdící v otevřené krajině, ať už na zemi či na dřevinách a v

2

křovinách. Význam nemají plochy pouze pro ptacvo, ale i pro hmyz otevřené krajiny, suchých travin a vřesovišť a také pro netopýry a plazy.

Zpracovala
Ing. Kateřina Šindelářová Zoolog, projekt Monitoring III

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Regionální pracoviště
Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj

20. května 2026