Ralsko na rozcestí. Kraj mezi historií, přírodou a novými investicemi

Na severu České republiky leží území, které nemá v tuzemsku obdoby. Ralsko je krajinou hlubokých lesů, bývalých vojenských prostorů, opuštěných letišť, vzácné přírody i rozsáhlých rozvojových plánů. Přestože od odchodu sovětské armády uplynulo více než třicet let, budoucnost tohoto území je stále předmětem intenzivních diskusí.

Zatímco jedni v Ralsku vidí obrovský prostor pro moderní energetiku, logistiku nebo průmysl, druzí upozorňují na jedinečnou hodnotu krajiny, která se po desetiletích vojenského využívání proměnila v jedno z nejcennějších přírodních území České republiky.

Kraj, který zmizel z map

Historie Ralska je mimořádná. Po druhé světové válce bylo z oblasti odsunuto německé obyvatelstvo. V padesátých letech začal vznikat vojenský výcvikový prostor, který postupně zabral více než 250 km².

Desítky vesnic byly zcela zlikvidovány nebo vysídleny. Zanikly školy, kostely, statky i celé obce. Lidé museli své domovy opustit a kraj se na desítky let uzavřel veřejnosti.

V roce 1968 vstoupila do Československa vojska Varšavské smlouvy a Ralsko se stalo jednou z největších základen sovětské armády ve střední Evropě. Na území působily desetitisíce vojáků, vznikly rozsáhlé kasárenské komplexy, sklady munice, letiště Hradčany i rozsáhlá infrastruktura.

Odchod sovětských vojsk,  v roce 1990-1992  začátek zcela nové etapy.

Návrat přírody

Paradoxem je, že právě dlouhodobé uzavření oblasti umožnilo návrat mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů.

Na území dnešního Ralska se nacházejí rozsáhlé borové lesy, mokřady, pískovce, rašeliniště i významné lokality soustavy Natura 2000.

Oblast je domovem řady chráněných druhů ptáků, netopýrů, obojživelníků i velkých savců. Část území je součástí Geoparku Ralsko, který připomíná nejen vojenskou historii, ale také geologický vývoj krajiny.

Turisté dnes navštěvují hrad Ralsko, bývalé letiště Hradčany, Hradčanské stěny nebo zaniklé obce ukryté hluboko v lesích.

Letiště Hradčany a jeho obrovský potenciál

Jedním z nejvýznamnějších pozůstatků vojenské éry je letiště Hradčany.

Jeho vzletová a přistávací dráha patří mezi nejdelší v České republice. Díky své velikosti bývá označována za strategickou rezervu státu.

V minulosti se opakovaně diskutovalo o možnostech civilního využití letiště, logistických projektů, testovacích polygonů, fotovoltaických elektráren nebo případného využití pro potřeby Armády České republiky a spojenců NATO.

Rozsah zpevněných ploch představuje jednu z největších rozvojových rezerv v České republice.

Nová energetika mění tvář regionu

V posledních letech se Ralsko stalo jedním z center plánovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Na bývalých vojenských plochách vznikají nebo jsou připravovány rozsáhlé fotovoltaické elektrárny. Diskutuje se také o bateriových úložištích energie a modernizaci elektrické infrastruktury.

Největší pozornost však vyvolaly úvahy o výstavbě větrných elektráren.

Některé z navrhovaných projektů počítaly se stavbou věží přesahujících 200 metrů. To vyvolalo rozsáhlou veřejnou debatu nejen mezi obyvateli Ralska, ale i okolních obcí.

Odpůrci upozorňovali především na možné dopady na krajinný ráz, turistický ruch, chráněné druhy ptáků, hluk, světelné efekty nebo kumulaci dalších energetických staveb.

Zastánci naopak argumentovali potřebou posílení energetické soběstačnosti České republiky a využitím bývalých vojenských ploch.

Energie Ralsko

Významnou roli v přípravě některých rozvojových projektů sehrává společnost Energie Ralsko.

Jejím deklarovaným cílem je připravovat projekty související s energetickou transformací regionu, rozvojem infrastruktury a využitím bývalého vojenského prostoru.

Právě činnost této společnosti se však stala předmětem veřejné diskuse. Kritici poukazují na otázky financování, rozsahu vykonávané činnosti, hospodaření i personálního obsazení. Naopak vedení společnosti argumentuje tím, že příprava strategických projektů trvá řadu let a vyžaduje rozsáhlé odborné podklady.

Mezi rozvojem a ochranou

Ralsko dnes představuje jedno z největších dilemat českého územního plánování.

Na jedné straně stojí tzv.brownfieldy, bývalé vojenské areály a technická infrastruktura, které mohou nabídnout prostor pro nové investice.

Na straně druhé se jedná o mimořádně cennou krajinu s vysokou přírodní hodnotou, která se po desetiletích izolace stala útočištěm mnoha ohrožených druhů.

Každé nové rozhodnutí proto vyvolává otázku, zda má mít přednost hospodářský rozvoj, energetická bezpečnost nebo dlouhodobá ochrana jedinečné krajiny.

Budoucnost Ralska

Budoucnost Ralska bude záviset především na kvalitě územního plánování, výsledcích posuzování vlivů na životní prostředí a schopnosti nalézt kompromis mezi státem, krajem, investory a místními obyvateli.

Jisté je jedno – málokteré místo v České republice v sobě spojuje tolik historických vrstev, přírodních hodnot i strategického významu jako právě Ralsko.

Otázkou zůstává, jakou podobu bude mít tato krajina za dalších dvacet nebo třicet let. Zda se stane symbolem moderní energetiky, nebo především přírodní rezervou připomínající jednu z nejvýznamnějších kapitol české poválečné historie.

Geopark Ralsko v novinovém článku 

Vesnice zmizela z mapy. Geopark Ralsko obnoví památku na zaniklou Olšinu