AI Data Center Ralsko: co může tak rozsáhlý areál znamenat pro přírodu a vodní poměry v Kuřívodech?

Projekt AI Data Center Ralsko už není jen abstraktní záměr. Z dokumentace, která je k projektu zpracována, je patrný rozsáhlý technologický areál v katastrálním území Kuřívody. Z předloženého situačního výkresu je vedle hlavní technologické budovy patrné také bateriové úložiště 3×20 MW, rozsáhlé technologické plochy, komunikace a další infrastruktura.

Právě rozsah stavby otevírá otázku, jak se přeměna současného území na technologický areál projeví na fauně, flóře, vodním režimu a místním mikroklimatu.

A tyto otázky nelze odbýt tvrzením, že jde o bývalý vojenský prostor nebo území v sousedství průmyslové zóny.

Co je na místě dnes?

Biologický průzkum provedený v roce 2026 popisuje území jako bývalou pískovcovou plošinu v oblasti Ralské pahorkatiny. V minulosti bylo využíváno jako orná půda a následně jako součást vojenského prostoru.

Po roce 1990 zde podle průzkumu probíhala přirozená sukcese.

To je podstatná informace.

Plocha tedy není biologicky „mrtvá“. Desítky let zde probíhá přirozený vývoj vegetace a vznikají travní, bylinné, křovinné a náletové porosty.

Botanický průzkum zaznamenal 156 druhů cévnatých rostlin, z toho 23 druhů dřevin a 132 druhů bylin, a také několik druhů mechorostů a lišejníků.

Autoři současně uvádějí, že nebyl zaznamenán zvláště chráněný druh rostlin podle příslušné vyhlášky. To je důležitá skutečnost, ale neznamená to, že území nemá žádnou ekologickou funkci.

I běžné druhy vytvářejí biotop, poskytují potravu a úkryt živočichům a podílejí se na zadržování vody a fungování půdy.

Z volné plochy se stane technologický areál

Největší změnou nebude existence jednotlivých budov, ale celková změna charakteru území.

Dnes jde převážně o vegetační plochu.

Po realizaci zde budou technologické objekty, komunikace, zpevněné manipulační plochy, oplocení, energetická infrastruktura a bateriové úložiště.

To znamená trvalou změnu části území z biologicky aktivního povrchu na zastavěné nebo technicky upravené plochy.

A právě zde začíná otázka vody.

Co se stane s dešťovou vodou?

Na nezastavěné ploše se srážková voda může vsakovat do půdy, část zachytí vegetace a část se následně odpaří.

Střecha, asfaltová komunikace nebo jiný nepropustný povrch fungují jinak.

Voda se na nich koncentruje a musí být někam odvedena nebo řízeně zasakována.

Proto je u takového projektu důležité neposuzovat pouze otázku:

„Kam bude dešťová voda svedena?“

Mnohem důležitější je:

Bude po vybudování celého areálu zachován přirozený vodní režim území?

Rozhoduje celková bilance – kolik vody se skutečně vsákne, kde se vsákne, jak rychle bude odváděna, jak se změní výpar a zda se nezmění podpovrchové proudění.

To je zvlášť důležité proto, že samotná dokumentace zmiňuje přilehlý mokřad a jeho hydrologickou funkci.

Investor uvádí, že stavba do mokřadu zasahovat nebude. To je pozitivní, ale samo o sobě to ještě neprokazuje, že mokřad nebude ovlivněn nepřímo změnou vodního režimu jeho okolí.

Právě to by mělo být hydrogeologicky doloženo.

Datacentrum potřebuje chlazení

Další otázkou je technologická voda.

Datová centra produkují nepřetržitě značné množství tepla a způsob chlazení zásadně rozhoduje o jejich vodní stopě.

U systémů využívajících odpařovací chlazení může být spotřeba vody významná. Americké ministerstvo energetiky například upozorňuje, že potřeba vody chladicích věží přímo souvisí s tepelným zatížením datacentra. (The Department of Energy’s Energy.gov⁠)

Naopak uzavřené chladicí okruhy mohou spotřebu vody výrazně omezit. Proto nelze bez znalosti konkrétní technologie jednoduše tvrdit, že každé datacentrum spotřebuje obrovské množství vody. (The Department of Energy’s Energy.gov⁠)

Evropská agentura pro životní prostředí ale upozorňuje, že rostoucí počet AI datacenter může představovat významný tlak na vodní zdroje a že výsledná vodní stopa závisí právě na technologii chlazení, energetickém mixu a místních podmínkách. (Evropská agentura pro životní prostředí⁠)

Proto potřebujeme u projektu v Kuřívodech znát konkrétní čísla, nikoliv obecná ujištění.

Kolik metrů krychlových vody bude centrum spotřebovávat denně a ročně? Jaké množství bude potřeba v nejteplejších letních dnech? Jaká část vody se vrátí zpět? A odkud bude voda odebírána?

Voda má být podle dokumentace získávána také z vrtů

Z biologického průzkumu je přitom patrná mimořádně důležitá informace.

Dokument uvádí, že:

primárním zdrojem vody pro technologii má být odtok srážek z ploch areálu, voda bude akumulována a upravována reverzní osmózou a sekundárním zdrojem má být vodovodní řad.

To je nutné hodnotit společně s celým systémem hospodaření s dešťovou vodou.

Pokud má být srážková voda zachycována a využívána technologicky, je třeba přesně vědět, jaká část se následně vrátí do místního vodního režimu a jaká část bude spotřebována nebo odvedena jinam.

Co může stavba znamenat pro faunu?

Průzkum savců zaznamenal například srnce obecného, rejska obecného, myšici lesní, hraboše polního a krtka obecného.

Autoři charakterizují lokalitu jako relativně druhově chudou a připomínají antropogenní ovlivnění okolí.

To však není totéž jako nulový vliv stavby.

U rozsáhlého areálu se musí hodnotit zejména:

• fyzická ztráta části stanovišť,
• fragmentace území oplocením,
• stavební hluk a pohyb techniky,
• trvalý technologický hluk,
• noční osvětlení,
• zvýšená doprava,
• změna vegetace,
• omezení prostupnosti krajiny.

Environmentální studie obecně potvrzují, že stavební hluk může způsobovat dočasné vytlačování živočichů z okolí stavby a měnit jejich využívání stanovišť. (The Department of Energy’s Energy.gov⁠)

Problém, který není na první pohled vidět: světlo

Datové centrum bude bezpečnostně střežený technologický areál a lze očekávat venkovní osvětlení.

Právě světelné znečištění bývá podceňováno.

Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že umělé světlo v noci může měnit chování volně žijících živočichů, jejich biologické rytmy, aktivitu a rozmnožování. (Evropská agentura pro životní prostředí⁠)

Proto by měla dokumentace přesně stanovit způsob osvětlení, intenzitu, směr světelných toků, teplotu chromatičnosti i režim nočního provozu.

Hluk nebude pouze během výstavby

Datacentrum není běžná skladová hala.

Servery pracují 24 hodin denně, 365 dní v roce a společně s nimi musí fungovat technologie chlazení, ventilátory, čerpadla, transformátory a další zařízení.

Právě chlazení je nepřetržitou součástí provozu datových center. (The Department of Energy’s Energy.gov⁠)

Evropská agentura pro životní prostředí přitom upozorňuje, že antropogenní hluk může ovlivňovat chování živočichů, komunikaci, smyslové vnímání i způsob využívání jejich stanovišť. (Evropská agentura pro životní prostředí⁠)

Proto nestačí posoudit pouze splnění hygienického limitu hluku u nejbližšího domu. Samostatně by měl být posouzen také vliv nepřetržitého technologického hluku na okolní přírodu.

A pak je tu odpadní teplo

Prakticky veškerá elektrická energie spotřebovaná výpočetní technikou se nakonec mění v teplo, které musí být z objektu odvedeno.

U velkého AI datacentra může jít o značný tepelný tok.

IEA upozorňuje, že AI datacentra mohou mít elektrický odběr srovnatelný s energeticky velmi náročnými průmyslovými provozy a jejich dopad na místní energetickou infrastrukturu může být výrazný. (IEA⁠)

Proto je legitimní požadovat odpověď také na otázku:

Kam bude teplo z datacentra odváděno?

Bude vypouštěno do okolního vzduchu? Bude nějak využíváno? Jaký bude tepelný výkon chladicí soustavy během letních veder?

Bez těchto údajů nelze seriózně posoudit ani případný vliv na bezprostřední mikroklima.

Nejde tedy jen o několik „běžných“ druhů rostlin

Při hodnocení podobného projektu může vzniknout zjednodušující argument:

Nenašel se zvláště chráněný druh, takže přírodě se nic zásadního nestane.

Tak jednoduché to není.

Ekosystém není tvořen pouze zvláště chráněnými druhy.

Rozhoduje také funkce půdy, schopnost území zadržovat vodu, propojenost stanovišť, mokřady, vegetace, noční tma, klidové podmínky a možnost volného pohybu živočichů.

A právě všechny tyto vlastnosti se mohou vybudováním rozsáhlého technologického areálu změnit.

Nejsme automaticky proti datacentru. Chceme znát jeho skutečné dopady

AI a datová centra budou nepochybně součástí moderní ekonomiky.

To ale neznamená, že jejich umístění a velikost nemají být důkladně posuzovány.

U AI Data Center Ralsko v Kuřívodech proto považujeme za nezbytné před dalším povolováním jednoznačně doložit především celkovou vodní bilanci areálu, způsob chlazení a maximální spotřebu vody, změnu vsakování srážek, možné ovlivnění přilehlého mokřadu, rozsah nepropustných ploch, světelné zatížení, nepřetržitý technologický hluk, nakládání s odpadním teplem a kumulativní vlivy společně s průmyslovou zónou a další energetickou infrastrukturou.

Teprve na základě těchto údajů lze odpovědně říci, jakou cenu za nový technologický areál zaplatí krajina kolem Kuřívod.

AI Data Center Ralsko: za projektem stojí firma, která ještě donedávna nesla název FVE Pěkná

V Libereckém kraji se objevil nový rozsáhlý záměr – AI Data Center Ralsko. Projekt vstoupil v srpnu 2026 do procesu posuzování vlivů na životní prostředí EIA a jeho oznamovatelem je společnost RALSKO AI CAMPUS s.r.o., IČO 11711311.

Při bližším pohledu do veřejných rejstříků se ale ukazuje zajímavá historie této společnosti.

Ještě nedávno FVE Pěkná

Společnost s IČO 11711311 vznikla 2. srpna 2021 pod názvem FVE Pěkná s.r.o. Teprve následně změnila obchodní název na RALSKO AI CAMPUS s.r.o.

Nejde tedy o dvě různé společnosti. Jde o stejnou právnickou osobu, která změnila svůj název a dnes vystupuje jako investor projektu AI datového centra.

Firma má sídlo v Praze 7 a základní kapitál 20 000 Kč.

Jednatelem společnosti je Petr Šebeček a majetkově je společnost propojena s developerskou a energetickou skupinou FINDOME.

FINDOME se k projektu hlásí

Tato vazba není pouze záležitostí obchodního rejstříku. FINDOME na svých internetových stránkách uvádí mezi aktuálními projekty přímo:

„Ralsko AI campus“

Skupina se současně prezentuje aktivitami v oblastech nemovitostí, energetiky a AI datových center.

Petr Šebeček je na stránkách FINDOME uváděn jako Owner & CEO.

Historie společnosti RALSKO AI CAMPUS je zajímavá také proto, že kolem FINDOME existují další společnosti zaměřené na energetiku a fotovoltaiku.

Z původní společnosti FVE Pěkná se tak během několika let stala společnost připravující rozsáhlý projekt infrastruktury pro umělou inteligenci.

Projekt už je v procesu EIA

Nejde pouze o developerskou představu nebo mediální informaci.

Projekt AI Data Center Ralsko je veden v oficiálním informačním systému EIA pod označením:

LBK902 – AI Data Center Ralsko

Proces byl zveřejněn 14. srpna 2026.

Veřejnost, obce i dotčené instituce mají podle zveřejněných údajů možnost zasílat svá vyjádření do 14. září 2026.

To znamená, že právě nyní probíhá jedna z prvních důležitých fází, ve které lze požadovat podrobnější posouzení jednotlivých dopadů projektu.

Ralsko v názvu, ale projekt leží jinde

Pozornost si zaslouží ještě jedna skutečnost.

Přestože se projekt jmenuje AI Data Center Ralsko, podle údajů zveřejněných v systému EIA je záměr umístěn v:

obci Blatce, katastrálním území Tubož, okres Česká Lípa.

Nejde tedy podle současných údajů EIA o město Ralsko ani o letiště Hradčany.

Proč investor používá pro projekt právě označení Ralsko, bude dobré dále vysvětlit.

Datacentrum není jen několik serverů

Velká AI datová centra představují zcela jiný typ infrastruktury než běžné kancelářské nebo průmyslové objekty.

Proto bude potřeba v dokumentaci projektu velmi pečlivě sledovat především:

• celkový elektrický příkon,
• způsob a místo připojení do elektrizační soustavy,
• potřebu vody a technologii chlazení,
• nakládání s odpadním teplem,
• záložní dieselgenerátory a jejich provoz,
• případná bateriová úložiště,
• hluk technologických zařízení,
• zastavěnou plochu a výšku jednotlivých objektů,
• dopravní zatížení během výstavby i provozu,
• dopady na krajinný ráz,
• kumulaci s dalšími energetickými a průmyslovými projekty v širším území.

Právě konkrétní technické parametry rozhodnou o tom, jak významný zásah do území může projekt ve skutečnosti představovat.

Otázek je zatím více než odpovědí

Samotná existence projektu není důvodem k jeho automatickému odmítnutí. U takto rozsáhlého záměru je ale namístě požadovat maximální transparentnost.

Kdo bude konečným investorem?

Jak velký bude skutečný příkon?

Odkud bude pocházet potřebná elektřina?

Kolik vody bude areál potřebovat?

Jak bude řešeno chlazení?

Jaké další energetické stavby budou kvůli datacentru potřeba?

A proč projekt umístěný v katastru Tubože používá název Ralsko?

Na tyto otázky bychom měli znát odpovědi dříve, než se projekt posune do dalších povolovacích fází.

Kraj pod Ralskem bude další vývoj projektu AI Data Center Ralsko sledovat.