PŘIPOMÍNKA K ZÁMĚRU AI DATA CENTER RALSKO

Věc: Připomínka k procesu posuzování vlivů záměru „AI Data Center Ralsko“ na životní prostředí a požadavek na odstranění zásadních rozporů v předložených údajích

Jako člen veřejnosti tímto uplatňuji připomínku k předloženému záměru AI Data Center Ralsko, plánovanému na území města Ralsko, k. ú. Kuřívody.

Připomínka se týká zejména vodního hospodářství, technologické vody a adiabatického chlazení datového centra.

1. Zásadní vnitřní rozpor ve vodní bilanci

Předložené oznámení uvádí v části věnované technologickým vodám:

• celkovou orientační potřebu vody za rok – technologie: 1 266 m³/rok,
• celkovou orientační průměrnou denní potřebu vody – technologie: 45,88 m³/den,
• celkovou orientační maximální hodinovou potřebu: 1,911 m³/h.

První dvě hodnoty jsou však při jejich běžném významu vzájemně matematicky neslučitelné.

Pokud činí průměrná denní spotřeba:

45,88 m³/den,

potom při celoročním provozu odpovídá:

45,88 × 365 = 16 746,2 m³/rok.

Předložená dokumentace však současně uvádí pouze:

1 266 m³/rok.

Rozdíl představuje více než 13násobek.

Naopak hodnota 1 266 m³/rok odpovídá při rovnoměrném rozpočítání pouze:

1 266 ÷ 365 = 3,47 m³/den.

Není tedy zřejmé, která hodnota představuje skutečnou předpokládanou spotřebu technologické vody a z jakých provozních předpokladů jednotlivé hodnoty vycházejí.

2. Další rozpor – zásoba vody na 20 dní

Oznámení dále uvádí, že technologie adiabatického chlazení vyžaduje akumulační nádrž o minimálním požadovaném objemu 734 m³, přičemž tento objem je uvažován na 20 dní.

Z toho však vychází:

734 ÷ 20 = 36,7 m³/den.

V oznámení tak lze nalézt nejméně tři navzájem odlišné hodnoty:

3,47 m³/den – odpovídá deklarované roční potřebě 1 266 m³,

36,7 m³/den – odpovídá zásobě 734 m³ na 20 dní,

45,88 m³/den – hodnota přímo uvedená jako průměrná denní potřeba.

Tyto rozdíly musí být jednoznačně vysvětleny.

3. Rozpor je významný pro hodnocení vlivů záměru

Nejde o formální nebo zanedbatelnou početní nepřesnost.

Projekt má podle předložených údajů dosahovat IT výkonu 69 MW, rezervovaného příkonu přibližně 86 MW a má obsahovat šest samostatných datových bloků.

Spotřeba technologické vody přitom přímo souvisí se způsobem chlazení takto rozsáhlého technologického zařízení.

Oznámení uvádí, že primárním zdrojem má být srážková voda zachycovaná z objektu a areálu, zatímco voda z veřejného vodovodního řadu má představovat záložní zdroj.

Bez znalosti skutečné spotřeby však nelze spolehlivě určit, zda bude deklarovaný systém hospodaření se srážkovými vodami skutečně dostačující.

4. Je nutné posoudit také suché roky

Vodní bilanci nelze založit pouze na dlouhodobém průměru srážek.

Pro posouzení environmentálních dopadů je podle mého názoru nutné předložit minimálně:

• měsíční potřebu technologické vody v průběhu roku,
• maximální potřebu během letních veder,
• předpokládanou spotřebu při maximálním IT zatížení,
• skutečnou využitelnou plochu pro zachytávání srážkové vody,
• koeficient skutečně zachytitelného množství srážek,
• ztráty při akumulaci a úpravě vody,
• bilanci akumulačních nádrží,
• model minimálně pro suchý rok,
• model pro několikatýdenní období bez významných srážek,
• množství vody, které bude v těchto situacích nutné odebrat z veřejného vodovodu.

Zvláštní pozornost musí být věnována souběhu nejvyšších letních teplot, největšího požadavku na chlazení a současně nízkých srážek.

Právě tehdy může být potřeba záložního zdroje vody nejvyšší.

5. Požaduji jednoznačné doložení skutečné spotřeby

Požaduji proto, aby oznamovatel doložil:

1. Který údaj o spotřebě technologické vody je správný.

2. Jakým výpočtem byla stanovena hodnota 1 266 m³/rok.

3. Jakým výpočtem byla stanovena hodnota 45,88 m³/den.

4. Proč zásoba 734 m³ na 20 dní odpovídá hodnotě přibližně 36,7 m³/den.

5. Kolik vody technologie skutečně spotřebuje při plném provozu datového centra.

6. Jaká bude maximální denní spotřeba během extrémně teplého období.

7. Jaké množství srážkové vody lze skutečně zachytit a využít, nikoliv pouze kolik vody teoreticky dopadne na plochu areálu.

8. Jaké maximální množství vody může být odebráno z veřejného vodovodu za den, měsíc a rok.

9. Zda veřejná vodárenská infrastruktura disponuje dostatečnou kapacitou i během dlouhodobého sucha.

10. Jaký bude kumulativní vliv tohoto odběru společně s dalšími současnými a připravovanými záměry v oblasti.

6. Požadavek vůči příslušnému orgánu EIA

Vzhledem k výše uvedenému žádám příslušný orgán ochrany životního prostředí, aby tento rozpor nepovažoval pouze za administrativní nebo písařskou chybu.

Rozdíl mezi deklarovanými 1 266 m³/rok a hodnotou 16 746 m³/rok, která matematicky vychází z deklarovaného průměru 45,88 m³/den, je natolik významný, že může zásadně měnit posouzení vodního hospodářství záměru.

Požaduji proto, aby do jednoznačného odstranění uvedených rozporů nebyla vodní bilance předložená oznamovatelem považována za spolehlivý podklad pro hodnocení vlivů záměru.

Pokud příslušný úřad dospěje k závěru, že předložené podklady v důsledku tohoto nebo dalších nedostatků nesplňují požadavky zákona č. 100/2001 Sb., žádám, aby využil zákonné postupy k vyžádání doplnění či přepracování příslušných podkladů a nepokračoval v posouzení na základě údajů, jejichž vzájemný rozpor nebyl vysvětlen.

Současně žádám, aby byl tento rozpor výslovně vypořádán v rámci procesu EIA, nikoliv pouze napraven změnou jednoho čísla bez doložení kompletního výpočtu vodní bilance.

Závěr

U datového centra s 69 MW IT výkonu nelze otázku technologické vody odbýt údajem, který je v přímém matematickém rozporu s dalšími údaji stejného oznámení.

1 266 m³/rok není totéž jako 45,88 m³/den.

Pokud platí 45,88 m³/den, jedná se přibližně o 16 746 m³/rok.

Rozdíl je více než třináctinásobný.

Proto žádám o prověření správnosti předložených údajů, doložení kompletní vodní bilance a odstranění rozporů před tím, než budou tyto údaje použity jako podklad pro závěry procesu EIA.