Přeskočit na hlavní obsah

AI Data Center Ralsko: Připravili jsme připomínku, kterou může podat každý







V Ralsku se připravuje další mimořádně významný projekt. Tentokrát jde o AI Data Center Ralsko, rozsáhlý areál datového centra plánovaný v Kuřívodech. Záměr je veden v systému EIA pod označením LBK902.

Nechceme tvrdit, že datová centra do Ralska automaticky nepatří. Chceme ale vědět, co přesně se má postavit, jaké budou skutečné nároky projektu a co jeho provoz udělá s územím, vodou a okolní krajinou.

A právě proto jsme připravili všeobecnou připomínku pro občany, kterou si můžete stáhnout, doplnit své údaje, podepsat a odeslat příslušnému úřadu.

Největší otazník? Voda

Jedním z nejdůležitějších témat celého projektu je voda a způsob chlazení datového centra.

Dokumentace pracuje mimo jiné s využíváním srážkových vod. Právě vodní bilance si ale podle našeho názoru zaslouží mnohem důkladnější kontrolu.

Stačí jednoduchý kontrolní výpočet.

Pokud má střecha rozměr 230 × 67 metrů, její plocha činí přibližně 15 410 m².

Jeden milimetr srážek na takové ploše představuje teoreticky přibližně 15,41 m³ vody před započtením ztrát a součinitele odtoku.

Například při srážce 5,9 mm jde přibližně o 90,9 m³ vody.

Proto požadujeme, aby byly výpočty v dokumentaci jednoznačně doloženy a bylo možné je nezávisle překontrolovat.

Nejde přitom jen o matematickou chybu nebo rozdílný výpočet. Jde o mnohem zásadnější otázku:

Bude množství skutečně zachytitelné dešťové vody stačit potřebám datového centra i v období dlouhodobého sucha a vysokých letních teplot, kdy bude potřeba chlazení nejvyšší?

A co když dešťová voda nebude?

Právě to musí být jasně vysvětleno.

Pokud má jako záložní zdroj sloužit veřejný vodovod, chceme znát jeho skutečnou kapacitu a maximální odběr datového centra.

Občané mají právo vědět, zda nemůže v období sucha nebo při mimořádné situaci dojít k souběhu potřeb obyvatel a obrovského technologického areálu.

Stejně důležité jsou podzemní vody.

Pokud se počítá s vrty nebo jiným odběrem podzemních vod, musí být jasné, kolik vody se má odebírat, z jaké hloubky a jaký může mít dlouhodobý odběr vliv na okolní vodní režim.

Ralsko není obyčejná průmyslová zóna bez širších souvislostí.

Datové centrum není jen jedna budova

Projekt je potřeba hodnotit jako celek.

Datové centrum potřebuje obrovské množství elektrické energie. Produkuje odpadní teplo. Potřebuje chlazení. Má záložní zdroje energie. Vyvolává dopravu a potřebuje další technickou infrastrukturu.

Proto v připomínce požadujeme prověřit například:

  • úplnou bilanci dešťové, podzemní a pitné vody,
  • skutečnou spotřebu vody při chlazení,
  • provoz při dlouhodobém suchu a vlnách veder,
  • dopad případných vrtů na podzemní vody,
  • změny vsakování způsobené obrovskými střechami a zpevněnými plochami,
  • množství odpadního tepla a možnost jeho dalšího využití,
  • nepřetržitý hluk chladicích jednotek, ventilátorů a transformátorů,
  • záložní dieselové generátory,
  • případná bateriová úložiště a jejich požární bezpečnost,
  • elektrický příkon a vyvolanou energetickou infrastrukturu,
  • stavební a provozní dopravu,
  • světelné znečištění,
  • dopady na přírodu a živočichy,
  • a především kumulaci s dalšími velkými projekty připravovanými v Ralsku.

Ralsko se musí posuzovat jako jeden celek

Toto považujeme za naprosto zásadní.

V území se řeší nebo řešila řada rozsáhlých energetických a průmyslových projektů. Pokud každý z nich budeme hodnotit izolovaně, můžeme získat úplně jiný obraz než při pohledu na jejich společný dopad.

Kolik vody budou potřebovat dohromady?

Jaké budou jejich společné nároky na elektrickou síť?

Jak se změní krajina?

Kolik přibude infrastruktury?

Jaký bude součet hluku, dopravy, světelného znečištění a zásahů do přírody?

Ralsko není prázdné místo na mapě, kam lze postupně umísťovat jeden velký projekt za druhým bez pohledu na celek.

Nejsme proti technologiím. Jsme pro odpovědi.

Je důležité zdůraznit jednu věc.

Připomínka není automatickým odmítnutím datového centra.

Je požadavkem, aby takto rozsáhlý projekt prošel důkladným a transparentním posouzením a aby veřejnost dostala odpovědi na otázky, které mohou ovlivnit Ralsko na desítky let.

Proto v připraveném podání požadujeme, aby byl záměr AI Data Center Ralsko posuzován v celém rozsahu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Zapojit se může každý

Připravili jsme univerzální vzor připomínky.

Nemusíte být hydrogeolog, energetik ani právník.

Dokument si stáhnete, doplníte své jméno, adresu, datum a podpis a můžete jej podat příslušnému úřadu.

Čím více občanů se ozve, tím jasnější bude požadavek veřejnosti:

Prověřte projekt pořádně. Prověřte vodu. Prověřte kumulaci. A teprve potom rozhodujte.

Protože rozhodnutí, která dnes v Ralsku uděláme, mohou určovat podobu tohoto území na několik dalších desetiletí.

Kraj pod Ralskem

Chráníme krajinu tím nejjednodušším způsobem – ptáme se na věci, na které musí existovat odpovědi.


VYJÁDŘENÍ VEŘEJNOSTI K OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
„AI DATA CENTER RALSKO“

EIA – kód záměru LBK902

Adresát

Krajský úřad Libereckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Věc

Vyjádření k oznámení záměru „AI Data Center Ralsko“, LBK902

Oznamovatel

RALSKO AI CAMPUS s.r.o., IČO 11711311

Umístění

Liberecký kraj, okres Česká Lípa, město Ralsko, k. ú. Kuřívody

Spis / značka

KULK 49306/2026, OŽPZ 1078/2026

 

Jméno a příjmení: ................................................................................................

Adresa: ................................................................................................................

E-mail / telefon (nepovinné): ................................................................................

Vyjádření

Jako občan a člen veřejnosti žádám, aby záměr „AI Data Center Ralsko“ byl posuzován v celém rozsahu podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Předložené oznámení podle mého názoru vyvolává otázky, které je nutné před dalším povolováním odborně, číselně a přezkoumatelně doložit. U rozsáhlého datového centra je třeba posuzovat nejen jednotlivé limity odděleně, ale také dlouhodobé a kumulativní působení na vodní režim, veřejné zdraví, krajinu, přírodu, energetickou infrastrukturu a okolní území.

1. Vodní bilance a kontrola výpočtu srážkových vod

Požaduji nezávisle přezkoumat celou bilanci srážkových vod a všechny použité převody jednotek. U plochy střechy 230 × 67 m činí plocha 15 410 m². Jeden milimetr srážky na této ploše představuje přibližně 15,41 m³ vody (před započtením součinitele odtoku a dalších ztrát); například 5,9 mm odpovídá přibližně 90,9 m³. Pokud oznámení nebo jeho přílohy pracují s jinými výsledky, musí být rozdíl přesně vysvětlen. Dokumentace má uvést vstupní srážková data, návrhové deště, součinitele odtoku, plochy jednotlivých střech a zpevněných povrchů, retenční objemy, přepady, vsak a roční i extrémní bilanci. Bez ověřitelného výpočtu nelze spolehlivě hodnotit dostupnost srážkové vody ani dopad areálu na místní vodní režim.

2. Skutečná spotřeba vody a technologie chlazení

Požaduji uvést konkrétní technologii chlazení a její vodní náročnost v běžném provozu i při maximálním zatížení a v období letních veder. Musí být doložena denní, měsíční a roční potřeba vody, špičkový odběr, ztráty odparem, množství vody po úpravě a množství odpadních vod. Nestačí obecné tvrzení, že primárním zdrojem budou srážkové vody. Je nutné prokázat, zda jejich reálně dostupné množství odpovídá potřebám technologie v suchých obdobích.

3. Záložní zdroj vody a dopad na veřejný vodovod

Pokud má být sekundárním či záložním zdrojem veřejný vodovod, požaduji doložit jeho potřebnou kapacitu, maximální okamžitý odběr a stanovisko provozovatele, že zásobování datového centra nebude v suchu, při poruše nebo při souběhu vysokých odběrů ohrožovat zásobování obyvatel pitnou vodou. Musí být vyhodnocen i nejnepříznivější provozní scénář, nikoli pouze roční průměr.

4. Podzemní vody, případné vrty a hydrogeologie

Pokud se v kterékoli fázi projektu počítá s odběrem podzemních vod nebo vrty, požaduji přesně uvést jejich počet, hloubku, povolený a skutečně předpokládaný odběr a hydrogeologický posudek. Je třeba vyhodnotit možné ovlivnění okolních zdrojů, studní, mokřadů a podzemního proudění a zohlednit dlouhodobá sucha a klimatickou změnu.

5. Změna vsakování a ovlivnění mokřadů

Rozsáhlé střechy, komunikace a další nepropustné plochy mění způsob, místo a rychlost vsakování. Požaduji proto vodohospodářské a hydrogeologické posouzení, zda soustředěné zachytávání, technologické využití a následné nakládání se srážkovou vodou nezmění dotaci podzemních vod ani hydrologickou funkci okolních vlhkých biotopů a mokřadů. Samotné konstatování, že stavba fyzicky neleží v mokřadu, nepovažuji za dostatečné.

6. Odpadní teplo a místní mikroklima

Datové centrum bude nepřetržitě odvádět značné množství tepla. Požaduji vyčíslit maximální tepelný výkon odváděný do venkovního prostředí, popsat způsob jeho odvodu a modelovat situaci za vysokých letních teplot. Má být vyhodnocen vliv na bezprostřední mikroklima a současně předloženo posouzení možnosti smysluplného využití odpadního tepla namísto jeho prostého vypouštění do okolí.

7. Nepřetržitý hluk a nízkofrekvenční složky

Požaduji podrobné akustické posouzení všech zdrojů včetně chladicích jednotek, ventilátorů, čerpadel, transformátorů a záložních zdrojů, a to pro denní i noční dobu, běžný i maximální provoz a souběh zařízení. Posouzení má zahrnout charakter hluku, tónové a nízkofrekvenční složky a nejen chráněné venkovní prostory staveb, ale přiměřeně také dlouhodobé působení na okolní přírodu.

8. Záložní generátory, baterie a havarijní stavy

Požaduji přesně uvést počet, výkon a palivo záložních generátorů, předpokládaný rozsah jejich zkušebního a havarijního provozu, skladované množství paliv a související emise. Pokud budou součástí areálu bateriová úložiště nebo UPS ve významném rozsahu, musí být popsána technologie, kapacita, požární bezpečnost, způsob hašení, nakládání s kontaminovanou hasební vodou a scénáře tepelného úniku či požáru.

9. Elektrický příkon a související energetická infrastruktura

Požaduji transparentně uvést konečný plánovaný elektrický příkon areálu, předpokládanou roční spotřebu elektřiny, způsob připojení a všechny vyvolané stavby elektrizační soustavy. Dopady nelze rozdělit tak, že samotné datové centrum bude posouzeno odděleně od vedení, trafostanic, případných akumulačních zdrojů a dalších staveb, které jsou pro jeho provoz fakticky nezbytné.

10. Kumulativní a synergické vlivy v širším Ralsku

Požaduji skutečné posouzení kumulace se stávajícími, povolenými i rozumně předvídatelnými záměry v širším území Ralska a Kuřívod, zejména s energetickou infrastrukturou, fotovoltaickými záměry, akumulací energie, průmyslovými plochami a dalšími velkými odběrateli vody či elektřiny. Hodnotit je třeba společný dopad na vodu, krajinu, dopravu, hluk, tepelné zatížení, biodiverzitu a kapacitu sítí.

11. Doprava a fáze výstavby

Požaduji vyčíslit objem zemních prací, počet jízd nákladních vozidel, dopravní trasy, délku výstavby a špičkové intenzity dopravy. Posouzeny mají být prašnost, hluk, bezpečnost dopravy a zatížení komunikací a sídel po celé trase stavební dopravy, nikoli pouze uvnitř areálu.

12. Světelné znečištění, oplocení a prostupnost krajiny

Požaduji světelně-technický návrh s omezením světelného toku mimo areál, vhodnou teplotou chromatičnosti a režimem osvětlení v nočních hodinách. Současně je třeba vyhodnotit fragmentaci území oplocením, migrační prostupnost a vliv nepřetržitého provozu na živočichy.

13. Příroda, biodiverzita a sezónnost průzkumů

Požaduji prověřit, zda biologické průzkumy pokrývají dostatečně jednotlivá roční období a relevantní skupiny organismů. U dlouhodobě provozovaného technologického areálu je nutné posuzovat nejen přímý zábor stanovišť, ale i rušení hlukem, světlem, dopravou, oplocením a změnou vodního režimu.

14. Varianty řešení a prevence dopadů

Dokumentace má porovnat environmentálně relevantní varianty: zejména technologie chlazení s nižší spotřebou vody, maximální recirkulaci, velikost a etapizaci areálu, nakládání se srážkovými vodami a využití odpadního tepla. U takto významného projektu má být zřejmé, proč byla zvolena právě navržená varianta a zda existuje řešení s menším dopadem na území.

15. Klimatická odolnost a extrémní situace

Požaduji posoudit fungování areálu při dlouhodobém suchu, vlnách veder, přívalových srážkách, výpadku elektrické energie a poruše chlazení. Vodní a energetická bilance musí pracovat nejen s průměrnými hodnotami, ale také s realistickými nepříznivými scénáři a souběhem extrémních podmínek.

Závěrečný požadavek

S ohledem na rozsah záměru, jeho nepřetržitý provoz, vysoké nároky na technickou infrastrukturu a dosud ne zcela vyjasněné otázky vodní bilance žádám, aby záměr „AI Data Center Ralsko“ podléhal posouzení v celém rozsahu podle zákona č. 100/2001 Sb.

Požaduji, aby v navazující dokumentaci byly výše uvedené body doloženy konkrétními výpočty, vstupními daty, odbornými posudky a variantami řešení tak, aby byly veřejně kontrolovatelné. Zvláštní důraz žádám klást na úplnou vodní bilanci, ověření výpočtů srážkových vod, skutečnou spotřebu vody pro chlazení, dopady na podzemní vody a vodovod, kumulativní vlivy a provozní scénáře za sucha a vysokých teplot.

 

V ........................................................ dne ........................................

Podpis: ........................................................................................................

Kam vyjádření zaslat

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2. Datová schránka: c5kbvkw. E-mail podatelny: podatelna@kraj-lbc.cz. Do předmětu je vhodné uvést: „EIA LBK902 – AI Data Center Ralsko – vyjádření veřejnosti“.

Termín podle informačního systému EIA: 14. 9. 2026.

Poznámka a zdroje

Tento vzor je určen veřejnosti jako obecné vyjádření ve zjišťovacím řízení. Každý může text doplnit o vlastní místní zkušenost nebo konkrétní připomínku. Údaje o záměru, oznamovateli, umístění, termínu a příslušném úřadu vycházejí z Informačního systému EIA (CENIA), záměr LBK902, a z informace Krajského úřadu Libereckého kraje KULK 49306/2026, OŽPZ 1078/2026.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Článek od  Thomas Paukner  na platformě  Médium.cz   tvrdí, že kolem dotací na fotovoltaické projekty z období působení  Petr Hladík  existuje podezření na účelové dělení projektů za účelem získání vyšších podpor. Autor popisuje vazby mezi holdingem, poradci a desítkami projektů FVE a uvádí, že podle něj mohlo dojít k „násobně vyšším“ dotacím, než by bylo běžné. Současně ale v samotném textu výslovně uvádí, že jde o „důkazy podepřené podezření“ a nikoli pravomocně potvrzené porušení zákona.  Důležitý detail: jde o komentářový/publicistický text na blogovací platformě, nikoliv o výsledek trestního řízení, auditu nebo soudního rozhodnutí. To je podstatné rozlišovat, zvlášť pokud bys chtěl z článku dál citovat nebo stavět veřejná tvrzení. Označení typu „tunel“ nebo „podvod“ bez opory v oficiálním závěru může být právně dost citlivé. Článek navazuje na širší debatu o: masivní podpoře OZE, akceleračních zónách, dělení projektů FVE, a nastavení dotačních pra...
FVE Ralsko – letiště Hradčany Odborné vedení energetických společností Libereckého kraje s podporou hejtmana. Když se moudré hlavy dají dohromady.  Vznikne ekonomický nesmysl s vysokým podílem dotace a to vše zaplatíme my všichni. Ale levnější energie nebude.  Přehled posledních usnesení, rozhodnutí a aktuálního stavu (leden–únor 2026) Liberecký kraj v průběhu ledna 2026 potvrdil pokračování přípravy projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) v lokalitě bývalého vojenského letiště Hradčany u Ralska. Projekt je prezentován jako klíčová krajská energetická investice, jejímž cílem je snížení nákladů na energie a částečné pokrytí spotřeby elektřiny krajských příspěvkových organizací, zejména škol, sociálních zařízení a nemocnic. Původně uvažovaný záměr s instalovaným výkonem až cca 65 MWp byl na základě technicko-ekonomických analýz a připomínek upraven. Aktuálně kraj pracuje s variantou zhruba 30 MW instalovaného výkonu, která má zabrat přibližně 60 % plochy letiště. Projekt má být ...
PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO ROZVOJOVÉHO PLÁNU ČR - akcelerační oblast č. AOS13, AOV 26 a AOS 14 a širší dotčené území  Ministerstvo pro místní rozvoj  Staroměstské náměstí 932/6 110 00 PRAHA  Vážené dámy, vážení pánové, v souladu s možností  uplatnit připomínky k návrhu změny č. 2 Územního rozvojového plánu České republiky (dále jen ÚRP ČR)  si Vám dovoluji předložit připomínky k vymezení akceleračních oblastí v širším území města Ralsko a okolních obcí. Tyto připomínky směřují proti návrhu změny č.2 ÚRP ČR, konkrétně proti vymezení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie v dotčeném území. Předložené připomínky vycházejí z ochrany přírody, krajiny a právních povinností České republiky vyplývajících z práva Evropské unie.  I. DOTČENÉ ÚZEMÍ  Tyto připomínky se vztahují k vymezení akcelerační oblasti v Libereckém kra...