PAVUČINA RALSKO
Jak se spřádala. A proč se teď začíná rozplétat.
VTE • FVE Hradčany • FVE ČEZ Kuřívody • transformovny • datové centrum • baterie • voda • akcelerační oblasti • politika
Nejde o obvinění konkrétních osob. Jde o pokus položit na jeden stůl veřejné dokumenty, rozhodnutí, články, územní plánování a časové vazby a položit otázku, kterou dlouho nikdo nekladl, co se z Ralska postupně stává? Jak je lid nejen v Ralsku podveden. Sledujete okolí kolem sebe a zjistíte, že ten mor je šude kolem nás.
POZNÁMKA K FORMĚ TEXTU |
1. Příběh nezačal větrníky. Začal sítí.
Když se dnes v Ralsku mluví o energetice, veřejná debata se často vrací k šestnácti obřím větrným elektrárnám. Jenže to je až prostřední kapitola. První nit pavučiny je mnohem starší. Už od roku 2010 provozuje ČEZ v oblasti Ralska soubor fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu 55,8 MWp. Součástí tohoto systému je také rozvodna Noviny 35/110 kV. To je zásadní, protože energetický příběh území netvoří pouze panely nebo vrtule. Tvoří ho především schopnost elektřinu vyrobit, vyvést, transformovat, přenést a později také spotřebovat.
Právě elektrická síť je první neviditelnou nití. Kdo sleduje jen jednotlivé stavební parcely, vidí několik oddělených investic. Kdo se podívá na vedení 35 kV a 110 kV, transformovny, rezervované výkony a budoucí trasy kabelů, začne vidět území úplně jinak.
OTÁZKA: Byla tedy dnešní proměna Ralska naplánována už před patnácti lety? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: To tvrdit nemohu a ani nechci. Podle mého názoru ale vznikla už tehdy infrastruktura a energetická zkušenost, které později usnadnily příchod dalších projektů. Pavučina nemusí vzniknout podle jednoho tajného plánu. Někdy stačí, že každá další investice využije to, co vzniklo před ní. Jaké byli dohody a plány strategů při směnách pozemkových parce? Za kolik je kdo koupil a po několika letech prodal. Informace jsou základem všeho a kdo je tehdy měl, věděl o záměrech dříve než kdokoliv jiný. |
2. Roky 2022–2024: dvě větve se začínají přibližovat
V prosinci 2022 dokončil Liberecký kraj studii proveditelnosti fotovoltaické elektrárny na bývalém vojenském letišti Hradčany. Pracovalo se i s velmi vysokým výkonem kolem 106 MWp. Tím vznikla nová větev, kraj a letiště Hradčany. Pak přišla na řadu budoucí projektová společnost Energie Ralsko.
O necelý rok později, 25. října 2023, starosta Ralska Miloslav Tůma podle podkladů informoval zastupitelstvo, že ČEZ má zájem o další pozemky pro FVE, trafostanici, ale jaksi o VTE nebyla do té doby řeč. Vypadalo to, že město čeká na předložení širší koncepce. To je podle mého názoru jeden z nejdůležitějších okamžiků celé chronologie. Ne proto, že by sám o sobě dokazoval cokoli nekalého, ale proto, že ukazuje, že už tehdy se nemluvilo o jednom osamoceném projektu. Mluvilo se současně o fotovoltaice, větru, trafostanici a pozemcích, které mělo umožnit stavět změnnění uzemního plánu.
V letech 2023 a 2024 se tak vedle sebe rozvíjely nejméně dvě linie: krajská FVE Hradčany a energetická koncepce ČEZ na území města. Otázka, zda se tyto linie nějak technicky koordinovaly, není z veřejných dokumentů spolehlivě zodpovězena. Ale právě to je jeden z bodů, které si zaslouží dohledání úplné komunikace město a kraj, pak kraj a ČEZ, ČEZ Distribuce.
OTÁZKA: Kde se podle mě poprvé objevuje skutečná „pavučina“? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: V okamžiku, kdy vedle sebe nestojí jen projekty, ale také stejné území, stejná síť a částečně stejné veřejné instituce. Nemusí to znamenat koordinovaný plán. Znamená to ale, že už není rozumné posuzovat každý projekt, jako by kolem něj nic jiného neexistovalo. |
3. Rok 2024: 62,5 MW na Hradčanech a personální průsečíky
V roce 2024 se krajskému projektu Hradčany podařilo získat kladné stanovisko k připojení do distribuční soustavy. Veřejné materiály uvádějí rezervovaný výkon 62,5 MW a první finanční závazek přes 14 milionů korun, s následnou druhou částí stejné výše. To už není studie na papíře. To je konkrétní rezervace síťové kapacity a konkrétní finanční rozhodnutí I přes to, že ze studie z Ostravské univerzity vyplývá doporučení, aby kraj na tuto věc našel investora. Mohli to být Němci? Možná, protože na jejich uzemí již nějakou řádku let VTE a FVE v krajině rostou jak houby po děšti.
Ve stejném roce, 24. června 2024, se Martin Půta stal členem dozorčí rady ČEZ. Současně byl hejtmanem Libereckého kraje, který připravoval vlastní fotovoltaiku na Hradčanech. Ovšem samotná souběžnost funkcí není důkazem ovlivňování. Je to však legitimní důvod chtít naprosto transparentní časovou osu komunikace, jednání o připojení a rozhodování kraje.
Na konci roku 2024 vzniká Energie Ralsko, s.r.o., stoprocentně vlastněná Libereckým krajem. Do její dozorčí rady se dostává také starosta Ralska Miloslav Tůma. Od února 2025 vede společnost jednatel Zbyněk Miklík. Tím vzniká institucionální průsečík kraj – město – projektová společnost. Ani tento průsečík není sám o sobě problémem. Problém by byl, pokud by veřejnost neměla možnost přesně zjistit, kdo co věděl, kdo co projednával a v jakém okamžiku.
OTÁZKA: Je vazba Půta – ČEZ – Energie Ralsko důkazem střetu? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Ne. Důkazem není. Já ji chápu jako důvod pro zvýšenou transparentnost. Pokud je vše standardní, nejlepším řešením není podrážděnost nad otázkami, ale zveřejnění dat, zápisů a rozhodovací chronologie, tam by mohli být pak vidět souvislosti. |
4. Kuřívody: druhá velká fotovoltaická větev ČEZ
Počátkem roku 2025 ČEZ zahájil výstavbu nové FVE v Kuřívodech. Podle ČEZ má dosáhnout výkonu 72 MWp a do provozu má být uvedena v roce 2027. Tím se ralská energetická mapa znovu mění: vedle stávajících 55,8 MWp přibývá další zdroj větší než celý původní soubor.
Z předložených prověřovacích materiálů zároveň vyplývá potřeba zrekonstruovat historii povolování tohoto projektu. Objevuje se otázka návaznosti na starší stavební povolení a řetězec změn před dokončením. To neznamená, že povolení bylo neplatné nebo že někdo porušil zákon. Znamená to pouze, že bez kompletního stavebního spisu nelze férově odpovědět, jak moc se původní záměr v čase změnil a zda byly jednotlivé změny posuzovány také ve svém součtu a otázkou je zda byli obeznámeni všichni dotčení?
Právě tady se podle mě pavučina začíná poprvé rozplétat, ale nikoli přiznáním někoho z aktérů, ale tím, že se postupně skládají původní povolení, změny, výkony, kabelová vedení a současné technické řešení. To, co dlouho vypadalo jako jednotlivá rozhodnutí rozptýlená v čase, lze položit vedle sebe.
OTÁZKA: Co bych chtěl u FVE Kuřívody vidět? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Jednoduchou tabulku: původní povolení a první změna, druhá změna a další změny, no pak konečný projekt. U každé fáze výkon, plocha, počet panelů, trafostanice, kabelové trasy, účastníci řízení a datum. Ne proto, abych někoho obvinil, ale proto, aby se konečně ukázalo, zda jde pořád o tentýž projekt v mezích původní logiky a původního povolení. |
5. Transformovna Kuřívody, bod, který mění měřítko celého příběhu
Změna č. 7 územního plánu Ralska popisuje nový prvek sítě, který podle mého názoru patří mezi nejdůležitější dokumentované souvislosti celé kauzy, především plánovanou transformovnu TR 110/35 kV Kuřívody. Dokument uvádí, že má stabilizovat dodávky elektřiny a umožnit napojení stávajících i budoucích výroben obnovitelných zdrojů. Počítá se se sedmi trafostáními pro transformátory 63 MVA, venkovní rozvodnou 110 kV a spínací stanicí OZE 35 kV.
Ještě podstatnější je další věta a tím je budoucí podzemní kabelové vedení VVN 110 kV má propojit TR Noviny pod Ralskem a TR Kuřívody. Tím se dvě místa, která mohou laikovi připadat jako oddělené body na mapě, dostávají do jednoho plánovaného síťového vztahu.
A z nové FVE v Kuřívodech má být výkon podle územně plánovacího dokumentu vyveden podzemními kabely VN 35 kV právě do budoucí transformovny Kuřívody.
OTÁZKA: Proč považuji téma propojení Noviny – Kuřívody za tak důležité? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Protože od tohoto okamžiku už nemluvíme jen o několika elektrárnách. Mluvíme o posilování energetické páteře území. A jakmile vznikne silnější páteř, logicky se otevírá prostor pro další výrobny, akumulaci i velké odběratele. To je technická logika sítě, pro někoho možná konspirační teorie. Jenže to je základní střevo celé pavučiny. |
6. Větrný park, asi nejviditelnější nit, která praskla
V roce 2025 se veřejnosti naplno ukázal projekt šestnácti větrných elektráren ČEZ PV & Wind v oblasti Svébořic a Náhlova s možnou plánovanou výstavbou dlaších 9 a to v původní AOV 26. Výška měla dosahovat až přibližně 250 metrů a souhrnný výkon až kolem 115 MW. Záměr vyvolal masivní odpor a stal se symbolem sporu o budoucnost Ralska.
Na konci března 2026 ČEZ oznámil, že v přípravě nebude pokračovat. Podle firmy ukázala měření nedostatečnou rychlost větru pro ekonomickou udržitelnost projektu. Vedle toho projekt odmítlo i zastupitelstvo Ralska. Právě tady se příběh dramaticky mění, největší a nejviditelnější větev pavučiny se přetrhla, ale ne kvůli větru ani kvůli zastupitelstvu Ralska. To převedlo svou odpovědnost v rozhodnutí na energetický výbor, který pro tento účel založilo. Kryl si tím starosta Ralska záda? To je otázkou, nicméně byla jasná chlapská dohoda. Vyhlášením právně nezávazného referenda ji sám porušil.
Ale přetržení jedné nitě neznamenalo, že zmizel celý obraz, právě naopak. Po ústupu větrníků bylo možné konečně vidět, kolik dalších projektů zůstalo na stole. FVE Kuřívody, FVE Hradčany, transformovna Kuřívody. Kabel 110 kV k Novinám pod Ralskem a bateriová úložiště či datové centrum s dalšími fotovoltaickými záměry. Ale co voda? Tu nikdo stále neřeší. Pitná voda není možná dnes samozřejmost.
OTÁZKA: Bylo zastavení větrníků vítězstvím? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Ano, pokud někdo bojoval proti konkrétnímu větrnému parku. Ale z hlediska celkového vývoje území to podle mě nebyl konec příběhu. Byl to okamžik, kdy jsme přestali sledovat jednu obrovskou stavbu a začali si všímat systému kolem ní. |
7. Akcelerační oblasti: stát si chtěl zrychlit cestu, ale otevřel další otázky
Do stejného období vstoupila Změna č. 2 Územního rozvojového plánu a celostátní akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje, které nám připravil odborník Martin Abel. Ovšem kolik za to kdo zaplatil? To už se možná nedozvím. A proč to připravili? Jelikož Fialová vláda na to vystavila asi tučný balík peněz, tak se mohlo začít fakturovat.
Pro Ralsko byly klíčové zejména AOV26 pro vítr a AOS13 Hradčany pro fotovoltaiku.
Liberecký kraj sám v připomínkách k větrným oblastem kritizoval nedostatečné vyhodnocení kumulativních vlivů a nedostatečnou komunikaci s obcemi. MMR nakonec AOV26 Ralsko po projednání vypustilo. U Hradčan však AOS13 zůstala, ale komunikace do té doby s občany také v příadě kraje byla na bodu mrazu. Takže kritika ze strany kraje je až nemístná, jelikož sám hejmtan s panem Miklíkem si chtějí neustále prosazovat svou neekonomickou investici.
Ještě pozoruhodnější je spor o deset hektarů. Liberecký kraj jako vlastník letiště požadoval odstranění limitu maximální výměry jednotlivého fotovoltaického areálu 10 ha a ve svém odůvodnění sám uvedl, že limit může vést k „umělému dělení funkčně jednotných projektů“ na více areálů. Pokud potom veřejná debata pracuje s variantou 30 MW nebo 60 MW rozdělenou do několika částí, nelze tuto vlastní krajskou větu ignorovat.
Z politického a veřejného pohledu považuji způsob stanovení některých akceleračních oblastí MMR za nedokonalou frašku. Ne proto, že by obnovitelné zdroje neměly mít zrychlené povolování. Ale protože zrychlení nemůže nahrazovat rozmysl. Směrnice RED III vyžaduje výběr oblastí, kde se neočekávají významné environmentální dopady, práci s citlivostí území a účinná zmírňující opatření. Zda konkrétní vymezení AOS13 těmto požadavkům právně vyhovuje, může autoritativně rozhodnout až příslušný orgán nebo soud. Už nyní je však legitimní pochybovat, zda stát zvolil dostatečně promyšlený postup.
Jestliže budou obce, spolky nebo vlastníci nuceni žalovat jednotlivé oblasti, aby se teprve u soudu ukázalo, co mělo být vyhodnoceno už při jejich stanovení, stát bude muset svůj přístup přehodnotit. Akcelerační oblast nemá být zkratkou kolem reality území.
OTÁZKA: Tvrdím, že MMR porušilo RED III? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Domnívám se. Ale uplný právní závěr bych bez rozhodnutí soudu nevydával. Tvrdím ale, že způsob vymezení vyvolává vážné otázky a že stát by je měl vyřešit sám dřív, než k tomu bude nucen sérií žalob. Politicky to považuji za nedotažený proces, který může odpor proti OZE spíš zvyšovat než snižovat. |
8. Datové centrum aneb když do pavučiny vstoupí velký spotřebitel
Pak přišel záměr AI Data Center Ralsko v Kuřívodech. A tím se energetická rovnice změnila. Do té doby se většina projektů týkala výroby elektřiny. Datové centrum je naopak potenciálně velmi významný odběratel, který potřebuje energii prakticky nepřetržitě.
Ve zveřejněných podkladech se objevilo také bateriové úložiště 3 × 20 MW a rozsáhlá technologická infrastruktura. Současně byly v dokumentaci diskutovány vodní nároky chlazení. V připomínce zveřejněné v srpnu 2026 byla upozorněna vnitřní nesrovnalost mezi údajem 1 266 m³ za rok a průměrnou denní technologickou spotřebou 45,88 m³, která by při celoročním provozu matematicky odpovídala více než 16 tisícům m³ ročně. To ještě neříká, jaká bude skutečná spotřeba, říká to, že dokumentace musí být srozumitelně vysvětlena a opravena.
Tady pavučina dostává druhou dimenzi a tou je elektřina a voda. Jeden projekt potřebuje výkon a Jiný vyrábí výkon. Transformovna spojuje síť a mezitím baterie výkon vyrovnávají. A datové centrum k tomu potřebuje stabilní napájení a chladicí režim. Znovu, z veřejných podkladů nelze tvrdit, že všechny projekty tvoří jeden podnikatelský celek. Ale jejich infrastrukturní kumulace už není něco, co lze rozumně ignorovat.
OTÁZKA: Myslím si, že FVE vznikají kvůli datovému centru? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Nevím. A právě to je správná odpověď. Časové osy jsou rozdílné a část fotovoltaiky existovala dávno před datovým centrem. Domnívám se ale, že s příchodem tak velkého odběratele je povinností státu a města ukázat kompletní energetickou bilanci území a odkud výkon přijde, nebo kam pak poteče, jaké budou rezervované kapacity a jakou roli mají baterie a nová transformovna. |
9. Jak se pavučina začíná rozplétat
Ještě před několika měsíci šlo většinu jednotlivých událostí vysvětlovat samostatně. Větrníky byly jeden projekt FVE Hradčany druhý a Kuřívody třetí. Transformovna byla technická infrastruktura kdežto Datové centrum soukromý záměr. Akcelerační oblasti spadají pod státní plánování. No a Politické kandidatury jsou úplně jiný svět.
Jenže rok 2026 přinesl něco, co celý obraz změnilo, dokumenty začaly být čitelnější vedle sebe a VTE skončily. Úřední materiály připustily problém chybné lokalizace v odborném podkladu VTE. Liberecký kraj sám kritizoval kumulativní vlivy akceleračních oblastí a MMR část větrných oblastí vypustilo. Kraj v připomínkách k AOS13 napsal o riziku „umělého dělení funkčně jednotných projektů“. Územní plán současně ukázal plánovanou TR Kuřívody a budoucí 110kV propojení s Novinami pod Ralskem. Dokumentace datového centra odkryla baterie a otázky vody. A novinové články otevřely politickou rovinu imunity a nástupnictví ve Sněmovně.
To je to, co myslím slovem „rozplétat“. Ne že by se odhalil jeden viník nebo jeden tajný plán. Rozplétá se především informační chaos. Nitě, které ležely každá v jiném šanonu, se konečně dají položit na jeden stůl.
„Pokud žádná pavučina neexistuje, pak jsme udělali svou práci a prověřili jsme ji a zjistili, že jednotlivé nitě spolu nesouvisejí. Ale existuje i druhá možnost, že je začneme postupně spojovat.“
A právě proto je teď nejdůležitější okamžik. Ne až budou panely stát, kabely budou v zemi a baterie budou připojené, servery spuštěné a k tomu voda čerpána z vrtů.
10. Politická vrstva, Půta, Volfová, Tůma a imunita
Energetické projekty mají technickou a ekonomickou stránku. V Ralsku však získávají také silnou politickou vrstvu. Ta musí být popsána přesně, protože právě tady je velmi snadné překročit hranici mezi legitimní otázkou a nepodloženým obviněním.
Martin Půta kandiduje v roce 2026 do Senátu. Ve veřejných rozhovorech se ho novináři přímo ptali, zda cílem kandidatury není imunita. Půta to odmítl a uvedl, že pokud by byl zvolen a Senát byl požádán o jeho vydání, sám by navrhoval, aby jej kolegové vydali. Tuto odpověď je nutné respektovat a v článku ji uvádím.
Současně ale nelze předstírat, že imunita není součástí právního postavení senátora. Pokud se politik, kolem něhož probíhají nebo probíhala trestní řízení, uchází o mandát v komoře Parlamentu, je naprosto legitimní, že se na tento aspekt veřejnost ptá. To není útok. To je kontrola moci.
Ještě zajímavější je situace kolem Jitky Volfové. Novinky v červenci 2026 upozornily, že její případné zvolení do Senátu by mohlo otevřít cestu do Poslanecké sněmovny prvnímu náhradníkovi ANO v Libereckém kraji starostovi Ralska Miloslavu Tůmovi. S poslaneckým mandátem je spojena poslanecká imunita. Ani zde nelze tvrdit, že právě to je účelem kandidatury Volfové nebo Tůmovým motivem. Ale politický důsledek je reálný a veřejnost má právo o něm vědět.
OTÁZKA: Myslím si, že Půta kandiduje kvůli imunitě? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Nemám důkaz, že je to jeho motiv. On sám to veřejně odmítá a říká, že by požádal o své vydání. Přesto považuji za legitimní, že se tato otázka pokládá, protože imunita je objektivní právní následek senátorského mandátu. |
OTÁZKA: A co Miloslav Tůma? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Ani u něj nechci tvrdit, že je imunita cílem. Faktem ale je, že pokud by se Jitka Volfová přesunula ze Sněmovny do Senátu a mandát přešel na prvního náhradníka, Tůma by se mohl stát poslancem. V situaci, kdy se kolem vedení Ralska objevuje stále více veřejných otázek, je podle mě naprosto na místě, aby voliči tuto souvislost znali. |
11. Politická pavučina není totéž co trestní pavučina
Tady je potřeba udělat ostrou čáru. Politické, personální nebo institucionální vazby nejsou automaticky vazbami trestními. Hejtman může být v dozorčí radě ČEZ a přitom jednat zcela korektně. Starosta může být v dozorčí radě krajské společnosti a zároveň hájit zájmy města. Jednatel projektové společnosti může komunikovat s ČEZ Distribuce, protože bez toho projekt nelze připojit. To všechno je normální.
Nenormální by bylo, kdyby veřejnost nesměla vědět, jak tato komunikace probíhala. Proto je pro mě klíčové nikoli hledání rychlého viníka, ale otevření dokumentů jakožto e-mailů, zápisů, smluv, nabídek, připojovacích podmínek, studií, objednávek odborných posudků, termínů terénních průzkumů a chronologie změn.
Právě tady se může pavučina definitivně buď potvrdit jako pouhá shoda okolností, nebo se ukáže, že některé nitě byly pevnější, než veřejnost tušila. Obě možnosti jsou legitimní výsledky prověřování.
12. Otázky, které by dnes měly zaznít veřejně kdyby se mě někdo dotazoval.
OTÁZKA: Kdo jako první přišel s myšlenkou širšího energetického využití Ralska? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Domnívám se, že odpověď nebude jedno jméno. Spíše půjde o sérii rozhodnutí ČEZ, města, kraje a investorů, která se postupně začala navzájem podporovat. |
OTÁZKA: Kdy přesně začala jednání města Ralsko s ČEZ o FVE, VTE, trafostanici a pozemcích? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Veřejná stopa ukazuje nejpozději říjen 2023. Myslím si, že právě předchozí komunikace je jedna z nejdůležitějších částí, které je třeba dohledat. |
OTÁZKA: Byla připojovací kapacita FVE Hradčany řešena izolovaně od dalších projektů v Ralsku? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Nevím. Chci vidět technickou a časovou dokumentaci připojení. Teprve potom lze odpovědět. |
OTÁZKA: Proč je budoucí TR Kuřívody navržena v takovém rozsahu a jaké konkrétní zdroje a odběratele má obsloužit? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Podle mě je to jedna z největších otázek. Sedm trafostání 63 MVA a propojení 110 kV s Novinami ukazují infrastrukturu, která si zaslouží srozumitelné veřejné vysvětlení. |
OTÁZKA: Bude datové centrum napojeno na stejnou energetickou páteř? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Nemám veřejný podklad, který by mi dovolil tvrdit konečné schéma. Právě proto by ho měl investor a provozovatel distribuční soustavy transparentně představit. |
OTÁZKA: Je AOS13 nástrojem pro zrychlení rozumného projektu, nebo způsobem, jak předběhnout debatu o celém území? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Domnívám se, že stát proces uspěchal. Akcelerace má smysl jen tam, kde je předem kvalitně vyhodnocen konflikt s přírodou, krajinou, vodou a dalšími veřejnými zájmy. |
OTÁZKA: Proč se projekty posuzují odděleně, když jejich síťové, vodní a krajinné dopady mohou být kumulativní? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: To je podle mě hlavní systémová chyba. Každý jednotlivý projekt může projít, ale součet může změnit charakter Ralska způsobem, který nikdy nikdo neposoudil jako celek. |
OTÁZKA: Kdo nese odpovědnost za výsledný obraz území? |
MOJE ODPOVĚĎ / DOMNĚNKA: Dnes ji podle mě nenese nikdo jediný. A právě to je problém. Město, kraj, MMR, distribuční společnost, investoři a orgány ochrany přírody každý rozhodují o části. Ralsko ale bude žít s výsledkem všech těchto rozhodnutí dohromady. |
13. Jedna mapa. Jedna bilance. Jeden veřejný stůl.
Jestli má být další debata poctivá, nestačí další prezentace jednoho investora. Ralsko potřebuje jednu veřejnou mapu všech zásadních projektů a jednu kumulativní bilanci.
· stávající FVE ČEZ Ralsko 55,8 MWp
· nová FVE ČEZ Kuřívody 72 MWp
· FVE Hradčany / Energie Ralsko a rezervovaný výkon 62,5 MW
· další známé nebo připravované FVE
· TR Noviny pod Ralskem 35/110 kV
· budoucí TR Kuřívody 110/35 kV
· plánované 110kV propojení Noviny – Kuřívody
· bateriová úložiště včetně záměru u datového centra
· AI Data Center Ralsko a jeho rezervovaný příkon
· vodní zdroje, vrty, vodovodní zálohy a skutečné odběry
· Natura 2000, CHOPAV, významné biotopy, kulturní a krajinné hodnoty
· letiště Hradčany a jeho strategická, logistická a krizová využitelnost
· územní plány, EIA, akcelerační oblasti a připravované změny
A potom položit jedinou otázku: je výsledná změna území pořád rozvojem s rozumem?
14. Finále: pavučina se rozplétá právě proto, že se ptáme
Dlouho se mohlo zdát, že každý, kdo spojuje jednotlivé projekty, hledá senzaci. Jenže dnes už nejsme odkázáni na dojmy. Máme územní plán, který kreslí novou transformovnu a 110kV propojení. Máme oficiální parametry dvou velkých fotovoltaik. Máme dokumentaci datového centra s bateriemi a otázkami vody. Máme historii VTE, které skončily. Máme připomínky Libereckého kraje k akceleračním oblastem. Máme vlastní formulaci kraje o „umělém dělení funkčně jednotných projektů“. Také máme veřejné články, které otevřely politické důsledky senátních kandidatur.
To ještě není rozsudek nad nikým. Je to ale dostatek materiálu k tomu, aby se přestalo říkat: „To spolu nesouvisí, protože každý projekt má jiné číslo jednací.“
Pavučina se nemusí rozplést do příběhu o vině. Může se rozplést do příběhu o špatně koordinovaném státu, roztříštěném povolování a politice, která nedokázala včas vysvětlit, co se v území chystá. I to by byl mimořádně důležitý závěr.
A může se ukázat také něco jiného. Že některé vazby byly skutečně koordinované, jen veřejnost o jejich rozsahu dlouho nevěděla. Pak bude na příslušných orgánech, aby posoudily, zda šlo pouze o standardní projektovou spolupráci, nebo o něco dalšího.
Ralsko nepotřebuje konspirační teorii. Potřebuje dokumenty, jednu mapu, jednu časovou osu a odpovědi lidí, kteří rozhodovali.
A právě proto se dnes pavučina začíná rozplétat. Ne proto, že bychom už znali konec příběhu. Ale proto, že konečně vidíme, kde vedou jednotlivé nitě.
Komentáře
Okomentovat